Větší než malé množství chemie

Blíží se soumrak jedovatého glyfosátu v EU. Ministr Jurečka se však s totálním herbicidem rozloučit nechce

íká se, že jste to, co jíte. A podle všeho také to, co stříkáte na svá pole, zahrady nebo parky. V těle šesti Čechů z deseti totiž koluje mimo jiné nebezpečný glyfosát – totální herbicid. Ukázaly to laboratorní testy, které Hnutí Duha nechalo udělat před třemi lety.

Není to až takové překvapení – jde o nejpoužívanější herbicid u nás a nepřijít s ním do styku by byl úkol hodný Jamese Bonda. Používá se na hubení plevelů na polích, v sadech nebo vinicích, často také v zahradách a na veřejných prostranstvích, jako jsou parky nebo dětská hřiště. Zemědělci ho navíc aplikují na některé plodiny těsně před sklizní, protože to může (ale taky nemusí) za určitých podmínek urychlit schnutí úrody. Glyfosát je proto v potravinách i hygienických potřebách, do těla se však dostane lehce i vdechnutím nebo dotykem.

Nedá se přitom říct, že jde o neškodnou „trošku“chemie, se kterou si naše tělo poradí bez následků. Respektovaná Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila nedáv- no glyfosát na seznam pravděpodobných karcinogenů. Mezinárodní tým nezávislých vědců došel k tomuto závěru na základě výzkumů u zvířat i lidí. Delší dobu už také víme, že glyfosát může narušovat funkci hormonální soustavy, je toxický pro lidské buňky a může projít z těla matky placentou do vyvíjejícího se plodu. Použití glyfosátu samozřejmě nesvědčí ani přírodě a životnímu prostředí – snižuje biologickou rozmanitost, degraduje půdu a přispívá k šíření odolných plevelů.

To vše vznáší velké otazníky nad jeho dlouhodobým používáním. Důvodů k ukončení jeho jedovaté éry je zkrátka víc než dost. A nyní k tomu máme skvělou příležitost.

Konec licence. Co na to EU?

Stávající licence glyfosátu umožňující jeho aplikaci totiž skončí tento měsíc. Státy Evropské unie musejí rozhodnout o jeho budoucnosti a popravdě – zatím to pro pesticid nevypadá dobře. Pro obnovení licence odmítly hlasovat státy jako Francie, Itálie, Německo a další. Francouzská ministryně zdravotnictví navíc prohlásila, že země zakáže používání glyfosátu nezávisle na rozhodnutí Evropské komise. Mezitím už několik známých obchodních řetězců i u nás stáhlo glyfosátové herbicidy ze svých pultů s odůvodněním, že nechtějí přispívat k poškozování lidského zdraví a přírody. Poslední měsíce tedy přinesly nečekaná zčeření dosud stojatých chemických vod.

Mezi ty, kteří se s glyfosátem stále nechtějí rozloučit, patří český ministr zemědělství Marian Jurečka. Tvrdí, že se bez něj naše zemědělství neobejde. To je pozoruhodné tvrzení. Glyfosát existuje jen pár desítek let a jeho masivní používání je záležitost ještě mnohem kratší doby. Navíc pokud je skutečně nenahraditelný, jak je možné, že je v některých zemích zakázaný a ani české ekologické zemědělství glyfosát vůbec nepoužívá?

Podívejme se na to blíže. Glyfosát se používá především k hubení plevelů. Studie i dobrá zemědělská praxe ale ukazují, že mnohem vhodnějším, bezpečnějším a dlouhodobějším řešením než používání pesticidů je například vhodný výběr a střídání plodin, pěstování smíšených kultur, orba nebo menší umělé hnojení. Velmi kritizované dosoušení plodin glyfosátem není vůbec potřeba – stačí respektovat vhodnou dobu sklizně a v případě nutnosti dosoušet zrno po sklizni.

Při bližším pohledu zkrátka zjistíme, že jestli je glyfosát někde nenahraditelný, pak je to při špatném hospodaření. Chceme-li skutečně pěstovat nevhodné plodiny na nevhodných místech nevhodným způsobem, dost možná se bez enormní spotřeby pesticidů neobjedeme. Nechceme ale raději rozvíjet udržitelnější a bezpečnější zemědělství, které neničí přírodu ani životní prostředí a neohrožuje zdraví?

A kdo jiný by pro něj měl vytvářet vhodné podmínky než ministerstvo zemědělství? Další kolo rozhodování evropských ministrů zemědělství o budoucnosti glyfosátu se koná v pondělí 6. června. Marian Jurečka tak opět dostane skvělou příležitost nasměrovat české zemědělství lepším směrem po boku svých moderně uvažujících evropských kolegů. Najde odvahu ji využít?

Vhodnějším, bezpečnějším a dlouhodobějším řešením než používání pesticidů je například vhodný výběr a střídání plodin, pěstování smíšených kultur, orba nebo menší umělé hnojení