Policejní zemětřesení proti Šlachtovi

LN získaly obrysy nového policejního „superúřadu“, který by měl vzniknout sloučením protimafiánské a protikorupční policie

PRAHA Jde o jednu z nejzásadnějších změn ve vyšetřování kriminality bílých límečků, ale i organizovaného zločinu po roce 1989. Přesto vedení policie i ministerstva vnitra detaily změn úzkostlivě tají. LN ovšem získaly základní informace o struktuře nové „kriminálky“. Zpráva číslo jedna je, že skončí zřejmě nejznámější, korupčníky a některými politiky nejobávanější tvář neuniformované policie – ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta (45).

Už od července 2016 by mělo vedení policie a ministerstva vnitra začít intenzivně pracovat na vzniku Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem. V tomto úřadě se teoreticky sloučí Šlachtův útvar s protikorupční policií, která je dlouhodobě vnímána jako nepříliš výkonná, a navíc informačně prostupná. Zdůvodnění rozpuštění Šlachtova ÚOOZ vedení policie zatím drží pod pokličkou. Podle informací LN by však oficiálním odůvodněním pro veřejnost měl být argument, že protimafiánský útvar je zastaralý a nepřipravený na sofistikovaný zločin. Je to přitom ale právě tento útvar, který se v posledních letech pustil do nejsložitějších korupčních kauz.

V čele nového úřadu by měl stanout generální ředitel, který bude mít pod sebou tři náměstky – pro logistiku, ekonomiku a výkon. Nejdůležitější z nich bude přitom ten třetí, který má odpovídat za trestní řízení. Právě jemu podřízení detektivové budou vyšetřovat ty nejzávažnější kauzy v Česku. Pod tímto náměstkem mají být čtyři sekce – boj s terorismem, kyberzločinem, organizovaným zločinem a se závažnou hospodářskou finanční trestnou činností a korupcí.

Kontrolovat Šlachtu

Lidé obeznámení s děním uvnitř policie však považují tento krok, který připravil náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube (policejní prezident Tomáš Tuhý hraje vedlejší roli), za likvidaci jediného skutečně funkčního policejního útvaru v zemi. Hovoří o snaze lépe kontrolovat Šlachtu a jeho lidi tím, že bude podřízen generálnímu řediteli celého úřadu. Nezvykle ostře se k tomuto kroku postavily špičky státního zastupitelství. Zatímco nejvyšší žalobce Pavel Zeman se obává negativních důsledků pro vyšetřování, Lenka Bradáčová hovoří o nebezpečném hazardu a olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan byl návrhem změn doslova šokován.

Ačkoli vedení policie prý jako motiv změn uvádí, že chce pomoci zlepšit situaci protikorupční policie, lidé z justice mají za to, že se fakticky nic nezmění, jen se vyšetřovatelé převedou pod jednu střechu, kde bude vidět do všech rozpracovaných kauz. „Bylo by velmi nešťastné, abychom podlehli iluzi, že vše, co v práci ÚOOZ dnes hodnotíme jako dobré, je přenositelné na ÚOKFK. Opak bude pravda,“varovala Bradáčová, šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze. Protikorupční policie by se jen v novém úřadě přejmenovala na čtvrtou sekci pod náměstkem pro výkon.

Pozoruhodné je také to, že podle informací LN dosud nebyla zpracována analýza efektivity práce protikorupční jednotky, ačkoli ostatní celorepublikové útvary už podobnou prověrkou prošly. Exministr vnitra a senátor František Bublan (ČSSD) přitom včera upozornil, že takto zásadní změně byměla předcházet hloubková analýza.

Slučování neslučitelného

Jako nesmyslná se jeví myšlenka, že by se v novém úřadě mohli detektivové z ÚOKFK učit od lidí z ÚOOZ. Sloučením útvarů by v novém úřadu pracovalo oko- lo tisícovky vyšetřovatelů s odlišnou historií a různými pracovními návyky. Možnost vytvořit v takto velikém počtu policistů jednotnou „firemní kulturu“je podle znalců policejního prostředí zcela iluzorní.

Existují imnohem hmatatelnější důkazy, které sestavení nového úřadu problematizují. Například protimafiánský útvar má prakticky ve všech krajích své expozitury. Generální ředitel by tak odpovídal za výkon téměř několika desítek pracovišť.

Šlachtově útvaru ostatní policejní jednotky „závidí“systém porad, na kterých se pravidelně potkávají šéfové všech osmi odborů plus vedoucí krajských expozitur. Nejde o žádná společenská setkání. Vyšetřovatelé si vyměňují své poznatky k jednotlivým případům, které se propojují. Pokud by se v budoucnu na poradách scházeli jen šéfové čtyř sekcí nového úřadu, sdílení informací v jednotlivých kauzách by se tím narušilo.

Další potíží je propojování informačních a analytických IT nástrojů, které detektivové používají pro svou práci. Každý z útvaru na ně má specifické požadavky. Z nich vyplývá i odlišný charakter systémů, jejichž propojení ne- bude vůbec jednoduché. Nikdo v současnosti navíc netuší, jak náročné by toto slučování bylo z hlediska finančního a časového. Vyladění systému v jednom útvaru podle informací LN trvalo v řádu let. Kdyby se měl takto ladit i nový „superúřad“s tisícovkou detektivů, mohlo by jít časově o operaci na několik dalších let.

Zamést rozdělané kauzy

Sloučení protikorupční a protimafiánské policie by fakticky ohrozilo složité rozpracované kauzy. To by byl velký problém. Jako příklad poslouží aktuální případ s krycím názvem Beretta. V něm Šlachtův útvar a Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřují podezření na vynášení informací z trestních spisů za úplatu. Tři muži byli obviněni. Právě zde tkví problém – trestně stíhaným je vedle bývalého příslušníka celní správy Pavla Šímy a bývalého policisty a společníka firmy GSM H Igora Gáboríka i důstojník protikorupční policie Radek Holub. Vyšetřování je teprve na začátku a kdoví, kolik policistů ještě může v síti protimafiánského útvaru uváznout.

Kdyby se nyní ÚOKFK a ÚOOZ spojily v jeden celek, nastala by bizarní situace. Obviněného policistu Holuba by najednou musel vyšetřovat jeho kolega ze „superúřadu“. Nastal by problém podjatosti a v tu chvíli by dozorový státní zástupce vyšetřovánímusel přikázat jinému policejnímu útvaru. Nový policista by se s případem musel posléze seznámit, což by klidně mohlo trvat i rok. Mezitím by kauza mohla přijít vniveč. Ani z tohoto pohledu tedy vznik nového velkého útvaru nedává příliš smysl, řada živých a prověřovaných kauz by zřejmě spadla pod stůl.

Nervózní politici

Není vyloučeno, že právě tento aspekt je jedním z klíčových důvodů „slučovací iniciativy“. Blíží se totiž důležité období voleb, kdy se bude rozhodovat o novém uspořádání moci v zemi. Na podzim propuknou krajské a senátní volby, v příštím roce bude následovat sněmovní klání a o tři měsíce později začne boj o Hrad. Jakákoliv kauza té které strany či hnutí by kampaň citelně zasáhla.

Politiky zodpovědnými za práci policie tedy může cloumat neklid z důvodu, že nevědí, jaké kauzy má Šlachtův útvar rozpracované, protože její ředitel to politikům předem nehlásí. Jak jinak si vysvětlit, že na návrh z dílny náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho se tak křečovitě tlačí?