Základní příjem zaručí svobodu
O čem budou Švýcaři hlasovat
LN Hlasování o zavedení garantovaného základního příjmu je sledováno s velkým zájmem. Kdo všechno vás podporuje?
Jde to napříč politickým spektrem a máme stoupence nejenom na levici nebo u středových stran, ale i na pravici.
Většinou se ale setkáváme se skepsí, což spíš souvisí s tím, že řada kritiků se našimi návrhy vůbec seriózně nezabývala. My razíme nový přístup, jak v moderní společnosti organizovat práci a příjem.
Jsme realisté a nečekáme, že by základní příjem nyní v referendu prošel. Ale to neznamená, že to nemůže být začátek úvah o jeho zavedení. Minulé měsíce totiž ukázaly, že o tématu nedebatovalo pouze několik málo nadšenců, ale diskutovala o tom celá společnost. Vedla se o tom široká debata v médiích.
LN Co konkrétně navrhujete?
Chceme prosadit, aby bylo každému dospělému vyplaceno 2500 franků měsíčně, v případě nezletilých by se jednalo o 625 franků na osobu. To by mělo umožnit sice skromný, ale bezpečný život bez finančních nouzí.
My se domníváme, že základní nepodmíněný příjem má osvobodit od tlaků souvisejících s nutností mít pravidelný plat, a k tomu je zapotřebí, aby měl určitou výši.
LN Pokud by voliči návrh schválili, jak dlouho by trvalo, než by byl základní nepodmíněný příjem ve Švýcarsku zaveden?
To může trvat klidně i deset let, protože by to předpokládalo zásadní změnu dosavadního sociálního systému. To nejde ze dne na
Pokud by návrh schválila většina občanů i kantonů, dostal by každý dospělý občan měsíčně 2500 franků (61 tisíc korun) a každé dítě 625 franků (15 300 Kč). Tyto platby by do budoucna v alpské zemi nahradily všechny dosavadní sociální dávky.
Základní příjem má ve Švýcarsku nahradit část stávajících příjmů. Kdo tedy dnes například vydělává 6000 franků měsíčně, bude mít na základě modelu, který navrhuje Christian Müller, 2500 franků jako garantovaný příjem a zbývajících 3500 franků dostane jako mzdu.
den a vyžaduje to velkou přípravu. Vezměte si, kolik firem by například muselo přejít na jiný model fungování.
LN Základní příjem chce testovat i Finsko. Je to pro vás inspirace?
Pro nás je to důležité, protože to ukazuje, že téma nepodmíněného základního příjmu není jenom nějaká libůstka, ale že i jinde si uvědomují, jaké šance tento model přináší.
Myslím, že hodně lidí ve Švýcarsku se na to díky Finům začalo dívat jinak a usoudilo, že tak mimo realitu, jak někteří tvrdí, přece náš návrh být nemůže.
Finský přístup se od našeho liší tím, že je veden hodně motivem úspor v sociálním systému, že to má být zkrátka výhodnější především pro stát. Pokud by to mělo znamenat, že se seškrtají sociální dávky a nahradí se jednou paušální částkou, která ale sama o sobě k životu nestačí, tak potom to není cesta, jíž chceme jít my.
LN Nebudou si ale lidé navzájem závidět? Jedni budou mít příjem bez práce, jiní ale budou i nadále zaměstnáni...
V naší kultuře je hluboce zakotveno, že kdo nepracuje, ať nejí. Myslíme si, že v naší vysoce specializované společnosti budou hrát v příštích letech stále větší roli počítače a různé stroje, jež nahradí lidskou pracovní sílu.
Domníváme se, že právě kvůli tomuto vývoji potřebujeme zcela nová pravidla. V naší bohaté společnosti dnes nikdo netrpí nouzí, máme spoustu možností, které ale nedokážeme proměnit ve vyšší kvalitu života. A to je škoda, přičemž vyšší kvalitou nemyslím, že někdo vlastní čtyři mobily, dvě auta a tři televize. Garantovaný základní příjem by to měl změnit.
LN Co to ale bude stát? Kolik bude muset být přerozděleno, aby byl ten model udržitelný? Nebude zapotřebí zvýšit výrazně daňovou zátěž?
V principu jde o to, že nechceme napumpovat do systému větší množství peněz, než jaký je tam dosud. Naopak, jde o to, najít mechanismus, jenž by dokázal naše společné bohatství lépe přerozdělit.
Základní příjem má nahradit část stávajících příjmů. Kdo dnes vydělává 6000 franků měsíčně, budemít na základě našeho modelu 2500 franků jako garantovaný příjem a zbývajících 3500 franků dostane jako mzdu.
V tomto ohledu by základní příjem nahradil i všechny sociální dávky do výše základního příjmu. Ten, jehož příjmy jsou dnes nižší, než kolik by byl stanovený garantovaný základní příjem, by si polepšil. To, co člověk potřebuje k životu, by měl dostat k dispozici bez jakýchkoli podmínek.
LN Ale třeba finský model předpokládá, že by se výrazně zvýšila daň z příjmů…
Předpokládáme, že by se to fi- nancovalo přes některou ze spotřebních daní, nikoli prostřednictvím daně z příjmů.
Danění práce totiž snižuje motivaci pracovat, existuje řada způsobů, jak se daňové povinnosti vyhnout. Nehledě na to, že trend k automatizaci, kdy práci po lidech převezmou stroje, nevede ke zdaňování strojů.
Proto si myslím, že dříve nebo později nás čeká změna paradigmatu v daňové politice, a to bez ohledu na to, jestli bude, nebo nebude zaveden základní příjem. Časem se odkloníme od přímého zdanění a naopak zdaníme spotřebu, což je v konečném důsledku i spravedlivější, protože ten, kdo něco spotřebovává a využívá, co mu dala společnost k dispozici, by jí měl formou poplatku také něco vrátit.
LN Dostávali by garantovaný základní příjem pouze Švýcaři?
Tvrdíme, že garantovaný příjem by měli dostat všichni ti, kdo do celého systému přispívají.
V tomto ohledu by to bylo podobné jako nyní. Dokud nejdřív neplatíte, nemůžete čerpat dávky.
LN Kritici varují, že modely podobné vašemu povedou k tomu, že už nikdo nebude chtít vykonávat špatně placenou práci...
Předpokládáme, že základní garantovaný příjem vytvoří novou dynamiku na trhu práce.
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají v nižších příjmových skupinách, na tom budou zpočátku hůře, protože jejich zaměstnanci najednou dostanou ve vztahu k nim zcela jinou, silnější vyjednávací pozici.
Otázkou proto bude, jak tyto zaměstnance motivovat, aby chodili pracovat i navzdory garantovanému příjmu.
Švýcaři budou zítra v referendu rozhodovat mimo jiné o zavedení základního garantovaného příjmu ve výši 2500 franků na osobu. Jeden z jeho iniciátorů – 35letý ekonom a publicista Christian Müller – soudí, že takovéto opatření by rozšířilo svobodu občanů a zmenšilo jejich vydíratelnost.
LN Většina lidí řeší právě výši platu...
Dobře. Ale důležité jsou i klima na pracovišti, vztah vedení k zaměstnancům a tady jsou značné rezervy.
Nehledě na to, že mnohá ze špatně placených povolání, například v administrativě, čistírnách, kvůli automatizaci zaniknou. Myslím si ale, že ze společenského hlediska je nejvyšší čas ujmout se lidí, kteří nemají jinou možnost uplatnit se na trhu práce, než že vykonávají špatně placené profese. Tím se bohužel stávají vydíratelnými.
Pokud dáte švýcarskému popeláři, který má základní příjem, s nímž by si vystačil, o tisícovku víc, bude k vám dál chodit pracovat.
Myslím, že by nikoho ve Švýcarsku neubylo, pokud by právě v těchto nízkých segmentech byly vypláceny o něco vyšší mzdy. Tato země si to prostě může dovolit.
LN Ale platy a daně odrážejí i ekonomickou kondici státu. Daří-li se, jsou platy vyšší a naopak. Nezadělává si Švýcarsko na problémy?
Nikdo samozřejmě neví, jak se bude ekonomika dál vyvíjet. Ale vaše úvaha vychází z předpokladu, že dnešní ekonomický systém je organizován efektivně a správně.
My si ale myslíme, že tomu tak není, že bychom mohli pracovat ještě daleko efektivněji.
Když se podíváte na různé studie, zjistíte, že třetina zaměstnanců ve Švýcarsku už dávno vnitřně dala v zaměstnání výpověď. Tyto zaměstnance přece nelze označit za produktivní.
My se domníváme, že garantovaný základní příjem by dokázal uvolnit obrovskou energii a přispěl k motivaci – a v tom je jeho největší potenciál, i ve změně postavení pracujících na trhu práce.
Spíš si myslím, že je otázkou, jak dlouho si ještě můžeme dovolit udržovat při životě stávající neefektivní systém a vyhýbat se modelům se základním příjmem.