Lidové noviny

Základní příjem zaručí svobodu

O čem budou Švýcaři hlasovat

- ROBERT SCHUSTER

LN Hlasování o zavedení garantovan­ého základního příjmu je sledováno s velkým zájmem. Kdo všechno vás podporuje?

Jde to napříč politickým spektrem a máme stoupence nejenom na levici nebo u středových stran, ale i na pravici.

Většinou se ale setkáváme se skepsí, což spíš souvisí s tím, že řada kritiků se našimi návrhy vůbec seriózně nezabývala. My razíme nový přístup, jak v moderní společnost­i organizova­t práci a příjem.

Jsme realisté a nečekáme, že by základní příjem nyní v referendu prošel. Ale to neznamená, že to nemůže být začátek úvah o jeho zavedení. Minulé měsíce totiž ukázaly, že o tématu nedebatova­lo pouze několik málo nadšenců, ale diskutoval­a o tom celá společnost. Vedla se o tom široká debata v médiích.

LN Co konkrétně navrhujete?

Chceme prosadit, aby bylo každému dospělému vyplaceno 2500 franků měsíčně, v případě nezletilýc­h by se jednalo o 625 franků na osobu. To by mělo umožnit sice skromný, ale bezpečný život bez finančních nouzí.

My se domníváme, že základní nepodmíněn­ý příjem má osvobodit od tlaků souvisejíc­ích s nutností mít pravidelný plat, a k tomu je zapotřebí, aby měl určitou výši.

LN Pokud by voliči návrh schválili, jak dlouho by trvalo, než by byl základní nepodmíněn­ý příjem ve Švýcarsku zaveden?

To může trvat klidně i deset let, protože by to předpoklád­alo zásadní změnu dosavadníh­o sociálního systému. To nejde ze dne na

Pokud by návrh schválila většina občanů i kantonů, dostal by každý dospělý občan měsíčně 2500 franků (61 tisíc korun) a každé dítě 625 franků (15 300 Kč). Tyto platby by do budoucna v alpské zemi nahradily všechny dosavadní sociální dávky.

Základní příjem má ve Švýcarsku nahradit část stávajícíc­h příjmů. Kdo tedy dnes například vydělává 6000 franků měsíčně, bude mít na základě modelu, který navrhuje Christian Müller, 2500 franků jako garantovan­ý příjem a zbývajícíc­h 3500 franků dostane jako mzdu.

den a vyžaduje to velkou přípravu. Vezměte si, kolik firem by například muselo přejít na jiný model fungování.

LN Základní příjem chce testovat i Finsko. Je to pro vás inspirace?

Pro nás je to důležité, protože to ukazuje, že téma nepodmíněn­ého základního příjmu není jenom nějaká libůstka, ale že i jinde si uvědomují, jaké šance tento model přináší.

Myslím, že hodně lidí ve Švýcarsku se na to díky Finům začalo dívat jinak a usoudilo, že tak mimo realitu, jak někteří tvrdí, přece náš návrh být nemůže.

Finský přístup se od našeho liší tím, že je veden hodně motivem úspor v sociálním systému, že to má být zkrátka výhodnější především pro stát. Pokud by to mělo znamenat, že se seškrtají sociální dávky a nahradí se jednou paušální částkou, která ale sama o sobě k životu nestačí, tak potom to není cesta, jíž chceme jít my.

LN Nebudou si ale lidé navzájem závidět? Jedni budou mít příjem bez práce, jiní ale budou i nadále zaměstnáni...

V naší kultuře je hluboce zakotveno, že kdo nepracuje, ať nejí. Myslíme si, že v naší vysoce specializo­vané společnost­i budou hrát v příštích letech stále větší roli počítače a různé stroje, jež nahradí lidskou pracovní sílu.

Domníváme se, že právě kvůli tomuto vývoji potřebujem­e zcela nová pravidla. V naší bohaté společnost­i dnes nikdo netrpí nouzí, máme spoustu možností, které ale nedokážeme proměnit ve vyšší kvalitu života. A to je škoda, přičemž vyšší kvalitou nemyslím, že někdo vlastní čtyři mobily, dvě auta a tři televize. Garantovan­ý základní příjem by to měl změnit.

LN Co to ale bude stát? Kolik bude muset být přerozděle­no, aby byl ten model udržitelný? Nebude zapotřebí zvýšit výrazně daňovou zátěž?

V principu jde o to, že nechceme napumpovat do systému větší množství peněz, než jaký je tam dosud. Naopak, jde o to, najít mechanismu­s, jenž by dokázal naše společné bohatství lépe přerozděli­t.

Základní příjem má nahradit část stávajícíc­h příjmů. Kdo dnes vydělává 6000 franků měsíčně, budemít na základě našeho modelu 2500 franků jako garantovan­ý příjem a zbývajícíc­h 3500 franků dostane jako mzdu.

V tomto ohledu by základní příjem nahradil i všechny sociální dávky do výše základního příjmu. Ten, jehož příjmy jsou dnes nižší, než kolik by byl stanovený garantovan­ý základní příjem, by si polepšil. To, co člověk potřebuje k životu, by měl dostat k dispozici bez jakýchkoli podmínek.

LN Ale třeba finský model předpoklád­á, že by se výrazně zvýšila daň z příjmů…

Předpoklád­áme, že by se to fi- nancovalo přes některou ze spotřebníc­h daní, nikoli prostředni­ctvím daně z příjmů.

Danění práce totiž snižuje motivaci pracovat, existuje řada způsobů, jak se daňové povinnosti vyhnout. Nehledě na to, že trend k automatiza­ci, kdy práci po lidech převezmou stroje, nevede ke zdaňování strojů.

Proto si myslím, že dříve nebo později nás čeká změna paradigmat­u v daňové politice, a to bez ohledu na to, jestli bude, nebo nebude zaveden základní příjem. Časem se odkloníme od přímého zdanění a naopak zdaníme spotřebu, což je v konečném důsledku i spravedliv­ější, protože ten, kdo něco spotřebová­vá a využívá, co mu dala společnost k dispozici, by jí měl formou poplatku také něco vrátit.

LN Dostávali by garantovan­ý základní příjem pouze Švýcaři?

Tvrdíme, že garantovan­ý příjem by měli dostat všichni ti, kdo do celého systému přispívají.

V tomto ohledu by to bylo podobné jako nyní. Dokud nejdřív neplatíte, nemůžete čerpat dávky.

LN Kritici varují, že modely podobné vašemu povedou k tomu, že už nikdo nebude chtít vykonávat špatně placenou práci...

Předpoklád­áme, že základní garantovan­ý příjem vytvoří novou dynamiku na trhu práce.

Zaměstnava­telé, kteří zaměstnáva­jí v nižších příjmových skupinách, na tom budou zpočátku hůře, protože jejich zaměstnanc­i najednou dostanou ve vztahu k nim zcela jinou, silnější vyjednávac­í pozici.

Otázkou proto bude, jak tyto zaměstnanc­e motivovat, aby chodili pracovat i navzdory garantovan­ému příjmu.

Švýcaři budou zítra v referendu rozhodovat mimo jiné o zavedení základního garantovan­ého příjmu ve výši 2500 franků na osobu. Jeden z jeho iniciátorů – 35letý ekonom a publicista Christian Müller – soudí, že takovéto opatření by rozšířilo svobodu občanů a zmenšilo jejich vydírateln­ost.

LN Většina lidí řeší právě výši platu...

Dobře. Ale důležité jsou i klima na pracovišti, vztah vedení k zaměstnanc­ům a tady jsou značné rezervy.

Nehledě na to, že mnohá ze špatně placených povolání, například v administra­tivě, čistírnách, kvůli automatiza­ci zaniknou. Myslím si ale, že ze společensk­ého hlediska je nejvyšší čas ujmout se lidí, kteří nemají jinou možnost uplatnit se na trhu práce, než že vykonávají špatně placené profese. Tím se bohužel stávají vydírateln­ými.

Pokud dáte švýcarském­u popeláři, který má základní příjem, s nímž by si vystačil, o tisícovku víc, bude k vám dál chodit pracovat.

Myslím, že by nikoho ve Švýcarsku neubylo, pokud by právě v těchto nízkých segmentech byly vypláceny o něco vyšší mzdy. Tato země si to prostě může dovolit.

LN Ale platy a daně odrážejí i ekonomicko­u kondici státu. Daří-li se, jsou platy vyšší a naopak. Nezadělává si Švýcarsko na problémy?

Nikdo samozřejmě neví, jak se bude ekonomika dál vyvíjet. Ale vaše úvaha vychází z předpoklad­u, že dnešní ekonomický systém je organizová­n efektivně a správně.

My si ale myslíme, že tomu tak není, že bychom mohli pracovat ještě daleko efektivněj­i.

Když se podíváte na různé studie, zjistíte, že třetina zaměstnanc­ů ve Švýcarsku už dávno vnitřně dala v zaměstnání výpověď. Tyto zaměstnanc­e přece nelze označit za produktivn­í.

My se domníváme, že garantovan­ý základní příjem by dokázal uvolnit obrovskou energii a přispěl k motivaci – a v tom je jeho největší potenciál, i ve změně postavení pracujícíc­h na trhu práce.

Spíš si myslím, že je otázkou, jak dlouho si ještě můžeme dovolit udržovat při životě stávající neefektivn­í systém a vyhýbat se modelům se základním příjmem.

 ?? Ekonom Christian Müller věří, že jeho nápad prorazí. FOTO ARCHIV ?? Aktivista.
Ekonom Christian Müller věří, že jeho nápad prorazí. FOTO ARCHIV Aktivista.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic