Na dně Baltu vyhloubí rekordní tunel
Železniční a silniční tunel pod 18 kilometrů širokou Fehmarnskou úžinou propojí německý pobřežní ostrov Fehmarn a dánský ostrov Lolland. Výrazně by měl zlepšit spojení mezi Hamburkem a Kodaní.
KODAŇ/PRAHA O tom projektu se mluví už dlouho, Dánové s Němci jej precizují do všech podrobností. Zajímá stavaře, ekology, turisty, ale především usedlíky na baltském pobřeží. Výrazně jim totiž ulehčí zdlouhavé cestování.
Celých osmnáct kilometrů dlouhý podmořský tunel pod Fehmarnskou úžinou – který měl být dokončen nejprve v roce 2018, později byl termín prodloužen na rok 2021 – bude zcela unikátní hned v několika ohledech.
Tunel namísto mostu
Jednak je tu zajímavý příběh, jak se propozice v průběhu příprav pružně měnily. Nejprve byla stavba koncipována jako most, teprve v roce 2010 ale společnost Fermern oznámila, že se bude stavět tunel, protože představuje podstatně menší stavební rizika. Finanční náklady se přitom moc nezměnily.
I proto schválil v loňském roce stavbu celkem hladce dánský parlament.
Pak ale následovaly odklady. Potíže byly na německé straně, kde se na schválení poslanců teprve čeká. Protestovali němečtí
Tunel pod Fehmarnskou úžinou
ekologisté a strana Zelených. Odpůrci upozorňovali na tamní křehký ekosystém, kde žijí chránění stěhovaví ptáci, vzácné mořské vydry, lvouni i velryby.
Nakonec odpůrci v některých bodech ustoupili. „Vyplatilo se nám, že jsem pozorně naslouchali hlasům aktivistů,“řekl listu Copenhagen Post dánský inženýr Steen Lykke. Stavaři odpověděli na stovky dotazů oponentů a snažili se projekt skloubit s jejich představami. Vysvětlovali přitom i výhody zvoleného řešení. „Fehmarnská úžina je nesmírně frekventovaná trasa, hrozilo tady, že jednou by nějaký tanker vrazil do pilíře dlouhého mostu,“vysvětlil Steen Lykke.
Stavba tedy pokračuje, přestože záleží na hlasování. Provázejí ji i další zajímavosti.
Tunel pod Fehmarnskou úži- nou není vrtaný do podkladu, ale ponořený. Není tedy výrazným zásahem do krajiny. Vyžaduje jen poměrně mělké bagrování do mořského dna. Pak jej pokryjí prefabrikované desky a vše zahrne několik metrů písku a štěrku.
Fehmarnský tunel bude jednak nejdelším ponořeným tunelem, jaký byl kdy postaven. Dále půjde o vůbec nejdelší kombinovaný silniční a železniční tunel.
Stavaře nečeká vůbec lehká práce. V nejhlubší části úžiny je dno v hloubce přes 45 metrů. Stavební práce si vyžádají speciální bagry, jaké dosud nikde jinde nebyly použity.
Tunel tak trochu pomyslně přepíše mapy Blatského moře. Dánsko a jižní Švédsko se přiblíží severoněmeckým městům.
Podepsané už jsou smlouvy o jeho financování, na kterém se podílí Evropská unie ve formě státních dluhopisů a obě zainteresované země. Hodnota stavby se vyšplhala na 5,5 miliardy eur. Tento týden podepsaly velké stavební firmy sdružené v konsorciu důležité smlouvy s investory. Stavbě už téměř nic nebrání v cestě. Přesto zbývá ještě pár otazníků.
Vyplatí se to?
Hendrick Kerlen, 73letý stavební inženýr, který žije v malé vesnici Westermarkelsdorf na severozápadním konci baltského ostrova Fehmarn, tedy na německé straně budoucího tunelu, stále není srozuměn s připravovaným řešením.
Nesouhlasí s tunelem, dobrým řešením podle něj nebyl ani chystaný dlouhý most. Lidé na ostrově podle něj nepotřebují rychlejší spojení, dosavadní trajektové linky podle něj vyhovují.
Podle dánské vlády je ovšem přínos projektu pro zaměstnanost i celkový ekonomický růst v celé oblasti. Kodaň považuje tunel za strategický projekt, od kterého není možné odstoupit.