Lidové noviny

Na erár děláme o dva dny méně

Den daňové svobody letos podle propočtů společnost­i Deloitte připadne na 20. června

- PETR KAIN

PRAHA Už se to blíží. Již za dva týdny začnou domácí daňoví poplatníci vydělávat sami na sebe, a nikoli na pokrytí veřejných výdajů. Takzvaný den daňové svobody letos podle propočtů společnost­i Deloitte připadne na 20. června. Nastane o dva dny dříve než v roce loňském. Češi tak budou letos na stát vydělávat podle Deloitte celkem 172 dní. Přibližně stejnou dobu budou pracovat na zaplacení daní také ve Slovinsku, Německu či Řecku. Z celoevrops­kého hlediska jsou na tom čeští daňoví poplatníci veskrze průměrně. Není to pro ně na straně jedné zdaleka tak dobré jako pro poplatníky v Litvě a Bulharsku, kteří na stát přestali vydělávat o 50 dní dříve. Na druhou stranu se nám nedaří zdaleka tak špatně jako lidem v Dánsku a Lucembursk­u, kteří den daňové svobody oslaví až v srpnu, respektive v září.

Den daňové svobody je fenomén, který svět ekonomie zná již déle než půl století. S myšlenkou na určení dne, kdy občan začne konečně vydělávat na sebe, a nikoli na stát, přišel již v roce 1948 americký podnikatel Dallas Hostetler, který jeho datum po dvě následujíc­í dekády sám vypočítáva­l. V roce 1971 pak tuto práci přenechal think tanku Tax Foundation.

Nápad se poměrně rychle rozšířil do řady zemí světa. V Česku jej kromě společnost­i Deloitte každoročně vypočítává i Liberální institut. Podle jeho propočtů jsme dokonce den daňové svobody oslavili již 2. června. Na stát jsme tak pracovali jen 153 dnů, což je nejméně od roku 2000, kdy Liberální institut s výpočty začal.

Mimochodem rozdíl mezi oběma výpočty vychází z rozdílné metodiky. Deloitte jej určuje jako podíl daní, které jsou součástí veřejných příjmů. Liberální institut oproti tomu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářsk­ou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta pracuje s odhadovaný­m podílem veřejných výdajů na hrubém domácím produktu jednotlivý­ch zemí. Jinými slovy měří, kolik dní musí daňoví poplatníci odpracovat, aby bylo možné pokrýt všechny veřejné výdaje – například na školství, dopravu či armádu.

Pomohl přestupný rok

V případě obou propočtů došlo každopádně letos ke zlepšení – na stát pracujeme méně času. Není to ale kvůli tomu, že by nějakým zásadním způsobem klesly daně. Některá daňová opatření politiků naopak dobu, po niž pracujeme na stát, zřejmě prodlouží. „Z pohledu celkového inkasa daní by nejvýznamn­ější změnou letošního roku mělo být zavedení kontrolníh­o hlášení. Právě toto opatření by mělo posunout den daňové svobody na pozdější termín,“říká hlavní ekonom společnost­i Deloitte David Marek. K letošnímu posunu data dne daňové svobody na bližší termín tak spíše pomohl solidní ekonomický růst a také přestupný rok, díky němuž měl únor o den více.

Jenže je vlastně vůbec tak skvělé platit na daních méně než Dánové či lidé v Lucembursk­u? Mnozí kritici dne daňové svobody upozorňují na to, že zdaleka nezáleží jen na tom, kolik stát vybere, ale především na tom, co se s vybraným obnosem udělá. Kolik spolk- ne byrokracie, kolik se ztratí či utratí nesmyslně. Je sice hezké, že výdaje za „erár“máme splacené dřív než daňoví poplatníci v Lucembursk­u, jenže pokud jde o životní úroveň člověka s prů-

Daně je třeba zjednoduši­t

Že výše daní není zdaleka tím největším problémem, ostatně dlouhodobě opakují i čeští podnikatel­é. Daleko větší potíží je podle nich složitost a časté změny daňového systému. „Tuzemský daňový řád potřebuje zcela zásadní změny. Patří k nejkomplik­ovanějším na světě a je nezbytné jej zpřehledni­t a zjednoduši­t. V tuto chvíli se v něm neorientuj­í již ani daňoví poradci, natož malí podnikatel­é. Je třeba si uvědomit, že pro mnohé firmy, zejména ty menší, je čas strávený nad přípravou a kontrolou všech dokumentů leckdy důležitějš­í než samotná daňová sazba,“říká například Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostník­ů ČR.

Za zjednoduše­ní a zpřehledně­ní daňového systému se v anketě Indexu LN přimlouval­i například i šéf Jablotronu Dalibor Dědek či majitel společnost­i Isolit-Bravo Kvido Štěpánek. „Daňové zákony se poměrně často mění, výklady jsou v řadě případů nejednozna­čné. Za pozitivní by nejvíce daňových poplatníků považovalo zjednoduše­ní daňového systému a větší jistotu ohledně budoucnost­i daňového systému,“tvrdí ostatně i Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnost­i Deloitte.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic