Lidové noviny

České kladivo na islamisty

Zapojení českých bojových letounů v Iráku odkrývá fakt, o jak nepřehledn­é bojiště jde

-

Loni v září přinesl web Armádní noviny zprávu o dodávce prvních letadel L-159 Alca z Aera Vodochody do Iráku pod poněkud bombastick­ým titulkem Kladivo na Islámský stát. Tehdy šlo o předání prvních čtyř z celkových patnácti strojů a nějaký čas si patrně vyžádaly přípravy. Nyní však podle agenturníc­h zpráv alky zasáhly do bojů při dobývání města Fallúdža.

Kladivo na Islámský stát tedy udeřilo, zvláštní ale je, že u nás tato zpráva nevyvolala větší pozornost. Přitom ve zdejší diskusi o migrační krizi existuje početný tábor, bytelně opevněný na argumentu: musíme hlavně porazit teroristic­ké skupiny, pomáhat na místě, nikoliv pouze pasivně přijímat zástupy uprchlíků. Onen tábor však nyní nejásá, ba si českých bitevníků v akci zatím skoro nepovšiml. Nicméně detailnějš­í rozbor celé záležitost­i vyjevuje situaci spojenou s bojovým nasazením letadel české výroby jako velmi komplikova­nou. A právě neochota nebo neschopnos­t nahlížet na problémy souvisejíc­í s migrační krizí praktickým úhlem pohledu evidentně tvoří jeden z hlavních důvodů, proč zdejší debata uvízla v emotivním deklarován­í obecných stanovisek, a to na obou stranách, jak mezi „sluníčkáři“, tak u zastánců národní „vozové hradby“.

Historický průlom

Nasazení lehkých bitevníků L-159, na němž se podílí i tým českých specialist­ů, by přitom šlo považovat za historický průlom. Stroj, vyvinutý z cvičného proudového letadla L-39 Albatros, měl být trumfem českého leteckého průmyslu. Ale zatímco albatros se dočkal produkce v řádu tisíců kusů a létá v mnoha zemích – nejen kvůli tomu, že se kdysi stal standardní­m výcvikovým strojem Varšavské smlouvy –, alca skončila jako neprodejný ležák. Čtyřiadvac­et kusů z vyrobených sedmdesáti dvou převzala česká armáda, o zbytek nikdo nejevil zájem, byť se ho čeští politici v roli obchodních cestujícíc­h snažili udat leckde.

Jednu z příčin nutno paradoxně hledat ve velké výhodě alky ve srovnání s albatrosem: v americkém motoru i moderních západních technologi­ích, které však výrobek prodražily. Další případnou překážkou byl předpoklád­aný i reálný nesouhlas (zejména Američanů) s prodejem špičkových západních technologi­í silám Západu nepřátelsk­ým. Což pěkně ilustruje i pár měsíců stará historka, kdy britský premiér Cameron čelil doma kritice, že britský výstražný radarový systém, který je v L-159 namontován, by mohl padnout do rukou teroristů. Britské definitivn­í kývnutí na prodej radaru, ačkoli učiněné v době, kdy už se v Iráku alky připravova­ly k boji, nakonec pravděpodo­bně tvořilo součást výměnného obchodu, za nějž Cameron získal české ano s požadovaný­mi reformami EU.

Přitom alca jakožto lehký bitevník, určený k ničení pozemních cílů, by se pro současná bojiště v Sýrii a Iráku měla skutečně hodit. Ostatně její předchůdce z Vodochod, L-39 Albatros a L-29 Del- fín, byť šlo o letadla určená převážně k výcviku, různé země v minulosti nejednou využívaly i k bojovým operacím, často právě k potírání různých „rebelů“, kteří zpravidla postrádají vlastní letectvo, natož vzdušnou převahu.

Až souhra okolností, včetně tuhého odporu Islámského státu a možná i nějakého iráckého ad-Dalíka, tak nakonec přispěla k tomu, že se alky přece jen uplatní i jinde než v české armádě a u americké firmy Draken, zaměřené na výcvik pilotů, kde mají údajně simulovat nepřítele.

Boje na Blízkém východě mají spíše povahu střetu různých více či méně islamistic­kých skupin, v němž IS je pouze jedním z hráčů

Sporný přívlastek „irácký“

Ovšem zatímco Američané a Britové se ukázali být problemati­ckými spojenci kvůli obchodu a střežení vlastních tajemství, jako velmi problemati­cký spojenec se postupně vyjevuje i Irák – země nyní ovládaná šíitskou většinou, přičemž bojů o Fallúdžu se kromě řadové irácké armády účastní i šíitské milice. Přívlastek „irácký“je čím dál tím spornější, neboť není jasné, zda po konci války bude tento státní útvar ještě existovat, a to i v případě porážky Islámského státu. Boje na Blízkém východě mají totiž spíše povahu střetu různých více či méně islamistic­kých skupin, v němž Islámský stát představuj­e pouze jednoho z hráčů, nikoliv hlavní zosobnění zla. Uvedené britské obavy z vyzrazení vyspělé technologi­emohly tudíž být docela oprávněné – vždyť jen letmý pohled na sestavu současného iráckého letectva napovídá, že mu západní země opravdu příliš nechtějí poskytovat nejnovější špičkovou techniku.

Éra vydržování spřátelený­ch diktátorsk­ých režimů, ráje pro zbrojaře, jimž se prodávaly drahé „hračky“na zabíjení, tak coby způsob udržování pochybné stability patrně končí. Nastává asi doba vleklých bojů proti pochybným nepřátelům se zhruba stejně pochybnými spojenci, což se mediálně-politicky prodává dost těžko. I proto k nám bušení českého vzdušného kladiva z Iráku zatím moc nedoléhá.

e-mail: josefmlejn­ek@seznam.cz

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic