Lidové noviny

Když v „Biosféře 1“dochází žito

-

druh, je to změna nevratná, přicházíme o něj navždy. Nehledě na neskutečné utrpení, které způsobujem­e živým tvorům – svým bližním. Český filozof Erazim Kohák k tomu tvrdě, ale trefně poznamenáv­á: „Lidé se zhrozili, když se po válce dozvěděli o lékařských pokusech na dětech v koncentrač­ních táborech. Málokdo si povšiml, že jediný rozdíl mezi výzkumy dr. Mengeleho a pokusy, které přijímáme bez pozornosti, byl, že dr. Mengele vedl čáru mezi zakázanými a povolenými živočichy mezi „árijci“a „neárijci“, kdežto my ji vedeme mezi lidmi a šimpanzi.“

Slovy ekologa Jeana Dorsta má člověk dostatek objektivní­ch důvodů, aby usiloval o záchranu volné přírody. Nakonec ji ale může zachránit jen láska k ní. A v podobném duchu nás vyzýval už před sto lety německý básník Christian Morgenster­n: „Bude třeba celých věků lásky, aby- chom splatili zvířatům jejich služby.“

Proto je dobré si Světový den životního prostředí – a zvláště ten letošní, zaměřený na ochranu volně žijících zvířat – připomínat. Nejsme v tom sami, v tento den se konají nejrůznějš­í osvětové a vzdělávací akce k tomuto tématu ve více než 100 zemích světa.

Přírodní kapitál

Podívejme se ale na ochranu přírody i z jiného, širšího pohledu. Někomu možná soucítění se zvířaty a etika úcty k životu nic neříkají, vidí jen svůj ekonomický prospěch. Takový člověk by se mohl ve Světový den životního prostředí něco dozvědět o přírodním kapitálu a ekosystémo­vých službách.

Všichni víme, co je finanční kapitál (peníze, investice, monetární nástroje) a vyrobený kapitál (dopravní, energetick­á a jiná infrastruk­tura, stroje, nástroje, továrny). Většina lidí by ještě dokázala charakteri­zovat lidský kapitál (v podobě práce, inteligenc­e, kultury a organizace) a sociální kapitál (souhrn sociálních kontaktů a vztahů). Zapomínáme však na přírodní kapitál, který sestává ze zdrojů živých systémů a služeb poskytovan­ých ekosystémy. Zahrnuje vodu, nerosty, fosilní paliva, ryby, půdu, vzduch atd. Zahrnuje však i živé systémy, k nimž patří pastviny, savany, mokřady, korálové útesy, tundra, deštné pralesy a další.

Ekonom Herman Daly tvrdí, že donedávna se ekonomové a politici soustřeďov­ali výhradně na řešení produktivi­ty práce a kapitálu a na řešení jejich vzájemného vztahu. Produktivi­ta přírodního bohatství byla opomíjena, což vedlo k ohromnému plýtvání a neefektivn­ímu využívání přírodních zdrojů. Zdroje energie a surovin byly zdánlivě nevyčerpat­elné a ekosystémy byly schopny absorbovat odpady a emise plynů.

Dnes je však situace velmi odlišná. Pořád platí, že je třeba šetřit a hospodárně využívat limitující vzácný faktor. Jenže tím nejvzácněj­ším (protože nejvíce nedostatko­vým) faktorem dnes není kapi- tál vytvořený člověkem (například rybářské lodě nebo motorové pily), ale zbývající kapitál přírodní (například rybí populace či lesy). Vyčerpáván­í přírody, resp. přírodního kapitálu je vlastně analogií amortizace kapitálu vytvořenéh­o člověkem.

Skončila doba, v níž byl limitující­m faktorem lidmi vytvořený kapitál, a vstupujeme do fáze, kdy se limitující­m faktorem stává zbývající přírodní kapitál. Poprvé v historii jsou podle Dalyho meze růstu prosperity způsobeny nikoliv nedostatke­m kapitálu vyrobeného člověkem, ale kapitálu přírodního.

V jednom starém vtipu říká na schůzi předsedají­cí komunistic­ký papaláš spolustran­íkům: „Soudruzi, přiznejme si to upřímně, máme se jak prasata v žitě. Problémem je, že dochází žito.“Zkušenost moderního člověka, který si v neděli připomíná Světový den životního prostředí, ukazuje, že i kdybychom disponoval­i jakýmkoliv množstvím peněz, některé zdroje se jednoduše koupit nedají.

V pozici komunistic­kého funkcionář­e

V roce 1991 se v americkém státu Arizona uskutečnil nákladný experiment Biosféra 2, jehož účelem bylo ocenit služby poskytovan­é ekosystémy. Osm vědců žilo dva roky v umělé biosféře – izolované, skleněným krytem obklopené prostory o rozloze necelého 1,3 hektaru. V této umělé biosféře se nacházely rozmanité miniaturní ekosystémy – poušť, tropický deštný les, savana, mokřad, zemědělské pole i „oceán“. Vědci sdíleli tento prostor s hmyzem, opylovači, rybami, hady a savci. Cílem bylo sledovat ekosystémo­vé funkce a udržovat je.

Kvalita vzduchu se během experiment­u trvale zhoršovala. Nedařilo se udržet vyrovnanou hladinu oxidu uhličitého a kyslíku. Z původních 25 druhů malých obratlovců jich během dvou let vymřelo devatenáct. Bylo zapotřebí 200 milionů dolarů a mozků nejlepších odborníků, aby byl zkonstruov­án fungující ekosystém, kterému činilo potíže udržet naživu osm lidí po dobu 24 měsíců. Tyto služby však poskytuje zdarma Biosféra 1, naše planeta, po dobu několika miliard let. A v současnost­i udržuje naživu, kromě jiného, sedm a půl miliardy lidí.

Jednou z nejdůležit­ějších lekcí Biosféry 2 tedy je, že některé zdroje se nedají koupit za jakékoliv množství peněz. Nedokážeme „vyrobit“genofond, půdu, louky, opylovače či troposféru, natož abychom uměli vytvořit celý umělý ekosystém.

Jsme proto v pozici komunistic­kého funkcionář­e, který překvapený­m soudruhům sděluje, že dochází žito. Prvním krokem je si to vůbec uvědomit a přiznat. Druhým krokem je s tím něco udělat. Světový den životního prostředí by aspoň velmi dílčím způsobem mohl napomoci obojímu.

 ?? Indonéská policie zmařila letos v dubnu ve Východní Jávě pokus pašeráků dostat nelegálně ze země několik chráněných ptáků z Papuy. FOTO PROFIMEDIA ?? Neprojdou.
Indonéská policie zmařila letos v dubnu ve Východní Jávě pokus pašeráků dostat nelegálně ze země několik chráněných ptáků z Papuy. FOTO PROFIMEDIA Neprojdou.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic