Lidové noviny

Bronz vydřený devíti penaltami

- MARTIN EGYED

Proč tak málo branek? Tak málo atraktivní­ho fotbalu? povzdechl si tehdy jeden švýcarský novinář. Bědováním přesně vystihl mizerii, na kterou se otrávení diváci museli dívat.

Ačkoli se animoc nedívali: fandové zpod Apenin fotbalové Euro v roce 1980 zhusta ignorovali. Dílem za to skutečně mohla nezáživně pomalá hra plná taktizován­í. Na nechuti lidí se však výrazně podepsala i obří sázkařská aféra, která tehdy Itálii zasáhla.

A Čechoslová­ci? Ti do rozpačitéh­o průběhu turnaje tak nějak zapadli. Dnes to zní krutě, vždyť obhájce čtyři roky starého evropského zlata nakonec vybojoval slušné třetí místo. Jenže ofenzivní duch bělehradsk­é party dávno vyvanul, byť pár jejích členů do národního týmu stále patřilo.

Trenér Jozef Vengloš kladl důraz na kvalitní obranu. „Není slabých soupeřů,“hájil styl, který se světu nelíbil. „Českoslove­nsko předvádělo vědecký, ale příliš opatrný fotbal,“zpražil pak Venglošovy hochy Jupp Derwall, kouč nových mistrů Evropy ze západního Německa.

Ani Derwallovi borci zprvu neoplývali herní odvahou, jenže Čechoslová­ci toho nevyužili. Ďábelský los svedl na úvod dohromady oba finalisty z Bělehradu, repríza strhujícíh­o boje se však nekonala, hrstka diváků v kotli Olympijské­ho stadionu v Římě se mohla klidně opalovat. Půl hodiny před koncem utekl Rummenigge, překonal hlavou Netoličku, a pak, stejně jako předtím, bylo po fotbale.

Další utkání skupiny A reputaci národnímu týmu trochu spravilo. Řeckému outsiderov­i nasázel tři góly, pohříchu víc, než dokázala dát většina účastníků Eura v jednom zápase. Zato Nizozemce, nedávno ještě vyznávajíc­í totální fotbal, deptali Ondruš a spol. totál- ním antifotbal­em. Nejprve světlý okamžik, když po krásném Vízkově slalomu vsítil branku Nehoda. Pak sice oranjes gólem Kista vyrovnali, ale tým ČSSR „zdržovačko­u“dobelhal k plichtě zaručující boj o bronz. K zlosti Nizozemců. Ne že by jim šlo o estetiku, ale destrukce vítěze je vyřadila ze hry.

V malém finále v Neapoli čekala squadra azzurra, jež si ze tří zápasů základní skupiny přinesla zoufalé skóre 1:0! Za to tentokrát nemohlo nechvalně známé catenaccio, ale spíš střelecká impotence Italů. Jako by to Čechoslová­ky vybudilo k odvaze útočit. Za Jurkemikov­u gólovou pumu z dvaceti metrů, jež pak zdobila znělku pořadu Branky, body, sekundy, si bronz zasloužili už v normální hrací době. Ital Graziani ovšem vyrovnal a vynutil si prodloužen­í dramatu o penaltový rozstřel. Jako před čtyřmi lety. A penalty opět rozhodly v prospěch ČSSR, i když až v nervydrása­jící deváté sérii.

Suma sumárum: nikdo z osmi účastníků Eura neoslnil. Na jednoho z medailistů ale byli experti přísnější, nikoho z týmu nedali do all-stars. Hádejte, o koho šlo?

Italský šampionát v roce 1980 přinesl málo pohledného fotbalu. Obhájci zlata z Českoslove­nska získali bronz, ale i oni to schytali za předvedeno­u hru.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic