Marx měl pravdu

Není tak důležité, že Švýcaři v referendu odmítli ideu zaručeného základního příjmu – částky, kterou by stát vyplácel každému bez ohledu na to, zda pracuje či ne. Důležitější je, že ta myšlenka vyvolává zájem na vyspělém Západě i debatu napříč názorovými tábory. Pro jsou lidé od některých miliardářů až po levičáky. Proti jsou jiní miliardáři i levičáci.

Má přitažlivost utopie původního komunismu: každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Ale nevyrukovali s ní tradiční komunisté, nýbrž racionálně vzdělaní lidé, kteří se děsí jistých trendů. Třeba toho, že roboti pohlcují čím dál větší díl práce. Či toho, že zákonem dané výdaje, příspěvky i dávky přebujelého sociálního státu požírají čím dál větší díl koláče rozpočtu. Není výhodnější vyplácet lidem paušální jistoty?

Vtírá se dojem, že myšlenka zaručeného základního příjmu se objevuje na Západě, čímž jaksi dává za pravdu Karlu Marxovi. Když před 170 lety vymýšlel komunismus, předpokládal, že se prosadí v nejvyspělejších zemích s nejvyspělejším dělnictvem. To, že pak zvítězil v zaostalém Rusku, byla špatně nastavená výhybka dějin. Právě kvůli ní vnímáme jako komunismus ve skutečnosti ruskou nesvobodu, zaostalost a samoděržaví.

Skutečnost, že o sto let později utopické myšlenky ožívají právě na nejvyspělejším Západě, konečně odpovídá tomu, co už kdysi očekával sám zakladatel komunismu. Blahobytným sociálním státem Západu obchází strašidlo – strašidlo komunismu. Takhle by to mohl dnes napsat Karel Marx. Více čtěte na straně 6