Srbská církev chce Teslovu urnu
BĚLEHRAD/PRAHA Byl to mimořádně nadaný vynálezce, který obětoval vědě celý svůj život. Nehnal se za slávou ani penězi. Přitom kdyby chtěl, patrně mohl být Nikola Tesla svého času nejbohatším člověkem světa. Zemřel nakonec v chudobě a osamění.
Dodnes poněkud neprávem zůstává ve stínu Thomase Edisona, svého největšího rivala. A to i přesto, že mnohé z Edisonových vynálezů byly dávno překonány, zatímco Teslovo dědictví nás provází dodnes. Ať už jde o střídavý proud, nebo elektromotory.
Letos 10. července uplyne od narození tohoto geniálního fyzika 160 let. Jubileum však kalí vedle již tradičního sporu o jeho národnost uvnitř trojúhelníku Běle- hrad–Záhřeb–Washington i další hořká pře. Tentokrát ta o jeho ostatky, kterou nyní rozvířila srbská pravoslavná církev.
Popel vynálezce, který se narodil v roce 1856 ve vesnici Smiljan v dnešním Chorvatsku srbským rodičům, ale většinu dospělého života strávil v USA, je již takřka šest desetiletí uložen v Bělehradě. Čtrnáct let poté, co v roce 1943 zemřel v newyorském hotelu, ho nechala převézt do jugoslávské metropole jedna z jeho posledních žijících příbuzných.
Ta také zdědila všechno, co po sobě Tesla zanechal. Tedy přesněji to, co po jeho smrti nezabavila americká vláda.
Teslovy zpopelněné ostatky jsou dnes uloženy v kulovité pozlacené urně v jemu zasvěceném muzeu v Bělehradě. Vedle nich je v depozitáři muzea také přes 160 tisíc vynálezcových dokumentů, knih a časopisů, fotografií, nákresů a plánků nebo na 1200 technických exponátů.
Srbská pravoslavná církev se nicméně ohání tím, že by Teslovy ostatky měly být vystavené na důstojnějším a lépe viditelném místě. Na konci května proto srbský patriarcha Irinej na jednání s prezidentem Tomislavem Nikoličem předložil návrh, aby byla vynálezcova urna přesunuta do bělehradského chrámu svatého Sávy a byl mu tam vztyčen památník.
„Muzeum musí i dál existovat, o tom není pochyb. Ostatky by ale neměly být zastrčené někde v rohu, kde nejsou všem na očích,“hájil podle agentury Reuters přesun jeden z duchovních Radivoje Panič.
Mohutný bílý chrám, který se rozkládá na kopci na okraji historického centra metropole, je jed- ním z největších pravoslavných svatostánků na světě a tím vůbec nejrozlehlejším na Balkáně. Pojme najednou až 12 tisíc věřících. Jeho výstavbu však ve 20. století opakovaně přerušily války, a dodnes tak nejsou ještě dokončené jeho interiéry.
Proti stěhování Teslových ostatků se však zvedla vlna nevole ze strany jemu zasvěceného muzea i části veřejnosti. Kritici zejména namítají, že by jako vědec neměl být pohřben v chrámu, a to i přesto, že pocházel ze silně nábožensky orientované rodiny (otec byl pravoslavný kněz).
„Nebyl to žádný starověký král ani světec. Byl to vědec,“namítal bosenskosrbský režisér Gorčin Stojanovič, který je jednou z vůdčích osobností hnutí stavícího se proti přesunu Teslovy urny do chrámu. Na adresu pravoslavné církve přitom zaznívá kritika, že se tímto způsobem jen snaží nalákat turisty do chrámu. Teslovo muzeum je jednou z nejnavštěvovanějších expozic v Bělehradě.
O přesun ostatků se církev nepokouší poprvé. Zatím ale pokaždé narazila na odpor veřejnosti a chybějící podporu politiků.
Svět si připomíná 160 let od narození geniálního vynálezce Nikoly Tesly. Výročí ale kalí pře o jeho ostatky, které jsou uložené v bělehradském muzeu.