Místenky na špičkové univerzity

Fulbrightova komise funguje v Česku již čtvrtstoletí. Čechům, jichž do USA vyjelo díky jejím stipendiím 859, ukázala svět elitních univerzit a svobody.

PRAHA Věnuje se dějinám novověku. Když mu bylo 37 let, stal se stipendistou prestižního Fulbrightova programu a odjel do USA. Historik Jaroslav Miller, jenž mimo jiné studoval v Budapešti a na Oxfordu, posléze získal profesuru a předloni se stal i rektorem Univerzity Palackého v Olomouci, druhé nejstarší vysoké školy v Česku.

„Jako mnoha jiným vědcům, i mně v mnoha směrech pomohlo Fulbrightovo stipendium nastartovat vědeckou a akademickou kariéru. Kromě získání neocenitelných kontaktů jsem se leccos naučil o organizaci vědy a nárocích na kvalitu v konkurenčním a rozvinutém prostředí,“řekl LN rektor Miller. Včera byl jedním z hlavních řečníků na konferenci, jež se konala u příležitosti 25. výročí „Fulbrighta“v ČR.

Miller je tak jedním z 859 Čechů, kteří díky česko-americké finanční podpoře vyjeli od roku 1991 na stáž do Spojených států, přičemž opačným směrem vyrazilo celkem 708 Američanů. V různých stipendijních programech šlo o 242 českých a 225 amerických studentů i 185 vědců z ČR a 290 z USA, kteří mají významně přispívat ke kulturnímu a vědeckému obohacení obou států. FF UK Miroslava Bártu, biologa Vojtěcha Novotného, politologa Pavla Baršu anebo úspěšného kybernetika Michala Pěchoučka.

„Především musím říci, že Fulbright významně pomohl dynamickému vzestupu české vědy, která v první polovině devadesátých let ještě trpěla mnohými postsocialistickými neduhy a jistou provinčností... Považuji až za zázrak, že relativně málo početná skupina ‚fulbrightistů‘ měla a má zásadní dopad na rozvoj špičkové vědy v Česku,“míní Miller.

Pět Čechů, pět Američanů

Program, nazvaný podle amerického senátora Williama J. Fulbrighta, byl spuštěn v roce 1946 – před sedmdesáti lety.

„Vznikl krátce po válce a měl zvláště napomoci ke zlepšení vztahů s protivníky: s Němci, Japonci. Postupně se přidávaly i další státy,“řekla LN Hana Ripková, která je už dvě dekády ředitelkou české Fulbrightovy komise.

Spolupráce s „nepřátelským“Československem začala pozvolna fungovat koncem šedesátých let a pak v letech sedmdesátých; tu a tam někdo přijel nebo vyjel. Šlo ale o prověřené kádry, ročně tak jednu dvě osoby. „Počty si nejsme zcela jisti. Z naší strany šlo především o lidi, kteří jeli učit na americké univerzity češtinu a slovenštinu,“říká Ripková. Do roku 1989 převládali lingvisté, překladatelé, občas se přidal lékař, ale jen málo zástupců exaktních věd.

Změna přišla s revolucí. „Tehdejší velvyslankyně Shirley Tem-

Fulbrightovy programy slaví 25 let

ple-Blacková a ministr zahraničí Jiří Dienstbier v lednu 1991 podepsali mezivládní dohodu o vzniku standardní komise,“vzpomíná Ripková. V létě komise začala fungovat. A od té doby má Fulbright správní radu rozdělenou půl na půl – sestává z pěti Čechů, jmenovaných ministrem školství, a pěti Američanů, jmenovaných velvyslancem. O finance se starají obě vlády, zpočátku převažoval americký příspěvek, nyní se podíl vyrovnává.

V nabídce je řada programů: pro doktorandy, pro výtečné vědce, ale i česká specialita, takzvané Fulbrightovo-Masarykovo stipendium, určené mimo jiné lidem, kteří se veřejně angažují. „Jednou z výhod Fulbrightova programu je jeho flexibilita. Kromě základních stipendií pro studenty, vědce a přednášející si může každá komise přidat i další programy odpovídající aktuálním potřebám té které země. My jsme založili mimo jiné program pro lidi z neziskovek, protože právě v této oblasti mají Spojené státy dlouholeté zkušenosti, které jsou pro nás inspirativní,“dodává Ripková.

Harvard, Columbia, Yale...

Výjimečné Čechy láká možnost studovat a bádat na výjimečných školách. Ze statistik, které mají LN k dispozici, vyplývá, že z předních univerzit takzvané Ivy League, oné pověstné Břečťanové ligy, za uplynulé čtvrtstoletí nejvíce táhla Kolumbijská univerzita v New Yorku (21 stipendistů), dále Harvard (19), Yale (11), Princeton (8) a Cornell (7). Kromě původního klubu osmi univerzit z východního pobřeží jsou atraktivní i další školy: Berkeley (19), Johns Hopkins University (18) či Stanford (11), kde pobýval třeba fyzik Tomáš Šikola z VUT Brno.

Každý z osobních příběhů je jiný, ale mívají společný aspekt – přenesení zkušeností do jiného prostředí. „V neskonale vyšší míře než před deseti či patnácti lety je dnes program příběhem rovnocenného partnerství mezi americkými a českými vědci a výzkumnými týmy, stejně jako mezi oběma akademiemi. Právě umožnění mobility excelentních vědců považuji za obrovský přínos, protože takoví lidé přinášejí do hostitelského prostředí nejenom prvotřídní výzkum a výuku, ale i obrovskou inspiraci pro mladé badatele a studenty,“říká Miller.

Možnost mobility excelentních vědců přináší do hostitelského prostředí nejenom prvotřídní výzkum, ale i inspiraci

Stolice pro akademickou star

Příkladem je i další druh podpory jménem Fulbright Distinguished Chair čili zasponzorování stolice významných amerických osobností na univerzitách. Této cti se dostalo zatím čtyřem tuzemským školám: Masarykově univerzitě od roku 2009 (sociální vědy), od roku 2013 též Univerzitě Karlově (matfyz) a ČVUT (elektrotechnika), rok nato i Olomouci, kde v letošním roce působí proslulý politolog a historik Terry Anderson.

Kromě vzdělanostních přínosů tyto aktivity podporují i rozvoj občanské společnosti a svobodného myšlení, v čemž bylo Čechům a Slovákům dlouho bráněno.

Záhy po založení Fulbrightovy komise v České republice se stala koordinátorkou programu a od roku 1996 je výkonnou ředitelkou této komise.

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy vystudovala obor učitelství matematika-deskriptivní geometrie. Titul Ph.D. získala na Pedagogické fakultě UK.

Po skončení studií působila na MFF UK, v roce 1991 šla pracovat do odboru mezinárodních vztahů Ministerstva školství ČR.

Na počátku devadesátých let byla členkou zastupitelstva Prahy 8, kde zastávala i funkci radní pro školství a mládež.

Účastnila se práce několika poradních komisí Parlamentu ČR a ministerstva školství, především v oblasti zahraničních vztahů.

Je členkou správní rady Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého Olomouc.