Clintonovou stíhají e-maily o dronech
WASHINGTON/PRAHA Letos počátkem října to bude 15 let, kdy poprvé vzlétl do ostré akce nad afghánský Kandahár první bezpilotní letoun. Ani ne měsíc po útocích na Světové obchodní centrum měl zlikvidovat lídra Talibanu Muhammada Umara,
Cíl tehdy sice minul. Odstartoval tím ale zcela novou kapitolu moderního válečnictví, umožňující drtivě zasáhnout nepřítele, aniž by bylo nutné vystavit vlastní muže hrozbě smrti či zajetí. Za oněch 15 let se z utajovaného experimentálního programu stal zvlášť v rizikových a těžko dostupných oblastech převažující způsob vedení boje a každodenní součástí válečné mašinerie.
Drony sice možná minimalizovaly lidské ztráty ve vlastních řadách Američanů, o to větší rozhořčení ale vzbuzují operace dálkově ovládaných letounů na straně místního civilního obyvatelstva. Výsledkem jejich operací byly někdy i desítkymrtvých civi- listů a rozsáhlé škody, byť se to Washington zdráhá připustit.
Dlouhou dobu v tichosti pákistánští představitelé udělovali souhlas k tomu, aby byl v kritických oblastech ovládaných radikály vyklizen vzdušný prostor pro americké drony. Tlak ze strany rozhořčeného obyvatelstva, médií i předních lidskoprávních organizací nicméně neustále narůstal. Na konci roku 2011 se tak podle listu The Wall Street Journal americké ministerstvo zahraničí pod tehdejším vedení Hillary Clintonové pustilo do souboje se CIA.
Diplomaté, stojící v přední linii co do vysvětlování těchto bezpilotních útoků cizím vládám, začali volat po zásadní reformě. Opakovaně z jejich strany zaznívala kritika směrem k CIA i Bílému domu, že bez větší citlivosti v načasování a způsobu akcí jinak USA ztratí možnost ve vzdušném prostoru Pákistánu operovat.
A taky si nakonec reformu skutečně vymínili. Ministerstvu zahraničí se podařilo získat větší slovo v procesu schvalování útoků bezpilotních letounů – toho času nejvíce operujících právě v Pákistánu při hranicích s Afghánistánem, kde se v horách ukrývali radikálové z Talibanu nebo al-Káidy. Diplomaté dosáhli toho, že pokud by vystavili akci stopku, celou věc by bleskově začala řešit se šéfem CIA přímo Clintonová a tým jejích nejbližších poradců.
Nyní celá tato záležitost ve světle boje o Bílý dům ale může někdejší ministryni připravit ještě pár nepříjemných okamžiků.
Již přes rok ji nepřestává stíhat aféra kolem posílání utajovaných informací na soukromou e-mailovou adresu. Kvůli tomu, že si vyměňovala se svými podřízenými e-maily přes soukromou schránku a měla je uložené na na serveru doma na předměstí New Yorku, čelí Clintonová vyšetřování FBI. Nové dějství aféry ovšem nyní rozehrál list The Wall Street Journal, když tento týden s odkazem na své zdroje blízké vyšetřování a Kongresu napsal, že Clintonová tak řešila i chystané údery dronů v Pákistánu. Mezi roky 2011 a 2012 si podle něj diplomaté posílali e-maily, zdali schválit načasování útoku přes systém pro zprávy nepodléhající utajení.
Explicitně prý sice nezazněl nikdy plánovaný cíl, přesto však míří na adresu Clintonové a jejích podřízených ostrá kritika kvůli riziku vyzrazení informací.
Diplomaté se podle amerického listu při výsleších FBI dušovali, že tak učinili jen v několika málo případech, kdy šlo o blesková rozhodnutí a nebylo možné věc vyřešit přes lépe zabezpečený systém. „Pokud byl úder bezprostřední, bylo by zbytečné používat lépe zabezpečený systém, ke kterému by se na druhé straně nikdo nedostal dalších sedm hodin,“řekl deníku jeden ze zdrojů. Na některá rozhodnutí podle něj měli třeba jen 20 až 30 minut.
Sama Clintonová již dříve připustila, že posílání citlivých informací přes soukromý e-mail byla chyba. Namítala ale, že to bylo rozhodnutí učiněné pod tlakem okolností. I tak ji ale, zdá se, bude aféra pronásledovat až do listopadového finále. Dobře si je totiž této její slabiny vědom i republikánský soupeř Donald Trump. Téma opakovaně zvedl a snaží se Clintonovou v očích veřejnosti vykreslit jako nedůvěryhodnou.
Demokratickou kandidátku v boji o Bílý dům Hillary Clintonovou nepřestává stíhat aféra kolem posílání utajených informací na soukromý e-mail. Jak nyní upozornil americký tisk, dávala tak i souhlas k chystaným úderům bezpilotních letounů.