Prohnilí proti prohnilým
Politika se v Česku vždycky dělala přes policejní složky, ale dnes už to přesahuje všechny meze – pravil zhruba před deseti lety jeden klasik zdejší politické strategie. Nutno dodat: on sám s využíváním „složek“a zejména „služeb“rozhodně nešetřil. Současná šavlovačka mezi ČSSD a ANO je bohužel pokračováním téhož. Ale, k dvojitému žalu, v mnohem tvrdším vydání. „Sociální demokracie ovládá BIS, GIBS…,“ztěžuje si opakovaně Andrej Babiš v odpovědi na otázku, proč tolik hájí útvar Roberta Šlachty. Chytrému napověz, do hloupého trkni.
V tomto pohledu se současná vláda nijak neliší od těch předchozích. Vzpomeňme, jak kabinet Petra Nečase rozložila krize kolem jmenování policejního prezidenta. Situace se vyřešila až vznikem premiérovi podřízené Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), jež měla zabránit tomu, aby Věci veřejné ovládly policii komplet. Tento systém vzájemného zadržování ukázal své mezery hned s nástupem vlády Bohuslava Sobotky: jak ministr vnitra, tak premiér jsou z jedné partaje.
Generálové jsou vždy připraveni na minulou válku, proto si partaje pečlivě hlídají, aby žádná neměla zároveň vnitro a obranu. Dnes jim je to jaksi na nic, proto se navíc vzájemně střeží vnitro s justicí. I proto se zatím nejhlasitěji přou ministr vnitra Milan Chovanec a ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Naše dnešní situace je mnohem horší než všechny střety předchozí. A to kvůli zcela bezprecedentnímu angažmá státních zástupců, kteří se dokonce rozhodli vyslýchat kvůli reorganizaci policejního prezidenta. Zažíváme jeden z klíčových střetů o povahu demokracie; střet, jehož konec se Chlívek neodváží předvídat.
Situace je mnohem horší než všechny střety předchozí. A to kvůli zcela bezprecedentnímu angažmá státních zástupců, kteří se rozhodli vyslýchat kvůli reorganizaci policejního prezidenta.
Dlouholetý kolega autora Chlívku zMF DNES a posléze Hospodářských novin, nyní předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček má příležitostné hobby: ve svých sloupcích s Chlívkem polemizuje. Chlívek nikdy polemiky „neuváděl na pravou míru“, natož aby polemizoval s Honzovými texty. Dnes učiníme první a snad i poslední výjimku. Kolega v textu Co je organizovaný zločin (LN 9. června) vyslovuje silné soudy: role Jany Nečasové v několika případech naplňuje podmínky organizovaného zločinu: „samozřejmě“a „par excellence“. Citujme: „Petr Kamberský vyjadřuje pochybnost, zda jsou dárečky typu kabelky organizovaný zločin. Odpověď je jednoduchá – samozřejmě že ano, jde o kabelky za statisíce korun.“
Trestní právo nezná dojmy, ale definice. Co je to organizovaná zločinecká skupina, to přesně určuje paragraf 129 trestního zákoníku.
Nebudeme se s kolegou přít, jen vyjádříme jistý údiv: pokud všechno toto byl „samozřejmě organizovaný zločin“, proč JUDr. Ivo Ištvan nikoho ze stíhaných z organizované trestné činnosti neobvinil? Ani tu zpropadenou Janu Nagyovou?