Zkrat systému
Politizace policie se nezmenšuje, právě naopak
Odpověď na otázku, kdo je padouch a kdo hrdina ve sporu o Roberta Šlachtu, není vůbec triviální. Nelze s lehkým srdcem mávnout rukou nad tím, že by vedení policie pod blahosklonným dozorem Milana Chovance mělo být jediným garantem boje proti prorůstání kriminálních struktur s politikou. To už tu bylo mnohokrát, ministři vnitra tvářící se jako nejsvědomitější strážci naší bezpečnosti měli zpravidla ještě stranické zájmy. Takže policie občas nevyšetřovala nebo vyšetřovala velice selektivně. Na druhé straně nelze připustit, aby státní zastupitelství chránilo jednoho vybraného policistu a jeho útvar způsoby hraničícími ze zákonností.
Buďme konkrétní. Pokud olomoučtí žalobci vyhlásili, že si, bude-li reorganizace policie uskutečněna, stáhnou k sobě veškerý spisový materiál ke dvěma politicky nejžhavějším kauzám, bylo možno to chápat jako preventivní opatření a též to akceptovat. Nikoli však již povolání policejního prezidenta k výslechu ihned poté, co tento vyhlásil, že Šlachtův útvar bude spolu s jinými sloučen do jediného velkého. Jestli něco plánovala „mafie“před třemi roky, je pak každý exekutivec připravující cosi podobného navždy stíhatelný jako mafián? Z takového uvažování by vyplývalo, že pan Šlachta je nejen neodvolatelný, ale též třeba nepřeložitelný. Což je u policisty požadavek takřka protisystémový. Jak je možné, že v Olomouci náhle „našli“cosi na policejního prezidenta, cožpak to neměli v okamžiku, kdy nastoupil do funkce?
Jestli se povede jedné ze stran spor dotáhnout k vítězství, tedy buď v podobě restaurace Roberta Šlachty a potvrzení jeho faktické nedotknutelnosti a nesesaditelnosti, nebo naopak odchodem tohoto policisty a též možná několika dalších, pak důvěra v policii ještě víc poklesne.
A tomuto propadu důvěry přispívají paradoxně i špičky státního zastupitelství. Příliš důvěryhodně totiž nepůsobí, když státní zástupci říkají, že správných výsledků lze dosahovat jen s jediným konkrétním útvarem. To je na tom policie tak zle, že bez pana Šlachty už nikdy nic nevyšetří? Cožpak veškerá policejní práce v boji s organizovaným zločinem závisí jen na něm? Pokud ano, jsme obětí systémové chyby a reorganizace je namístě. Kdyby to tak bylo, neměli by mafiáni snadnější práci než odstranit jediného policistu? A za co by pak stál celý policejní sbor, potažmo naše republika?
Kauza je politická, a tedy má jen politické řešení, v ideálním světě se koaliční partneři přestanou vzájemně osočovat a najdou kompromis natolik solidní, že vrátí do hry nejen pana Šlachtu, ale i koncept reformy policejních útvarů. Vyhrocování sporu a politizace nejen policie, ale i stáních zastupitelství nepřinese nic dobrého, už jsme se přesvědčili. Martin Zvěřina