Lidové noviny

Rodinný klan vytvořil kroniku Tábora

- JUDITA MATYÁŠOVÁ

Zakladatel­em fotoatelié­ru v Táboře byl Ignác Šechtl, který se narodil v roce 1840 v Praze, vyučil se v Kladně. Zkoušel štěstí v Plzni, putoval do dalších měst a snažil se sehnat stálé místo městského fotografa. Nakonec zakotvil v Táboře, kde získal nejen práci, ale také zde potkal svoji budoucí ženu, Kateřinu. Zpočátku pracoval jako asistent městského fotografa Alexandera Sei- ka, po čase se však jejich cesty rozešly. Ignác si v roce 1876 založil se společníke­m fotoatelié­r Šechtl a Voseček.

Portrétní snímky si u nich objednával­i svatebčané, vojáci i pan starosta s chotí. Šechtl však nebyl jen ateliérový fotograf, často vyrážel do terénu. Dokumentov­al proměny města, kde postupně mizely venkovské domky a na jejich místě vyrůstaly koloniály i činžovní domy. Podnikavý fotograf byl u všech zásadních událostí táborského života. V srpnu 1877 přihlížel odhalení Žižkova pomníku na hlavním náměstí a byl také na peróně, když do Tábora v roce 1907 přijel císař František Josef. Jenže jak zachytit stovky diváků, když doba exponování trvala několik minut? Šechtl musel neklidný dav doslova režírovat. Mezi lidmiměl několik figurantů, kterým dával znamení, aby se všichni dívali do objektu. Několik minut nehybnosti a pak si mohl být jistý, že sní- mek je hotov. Fotografic­kou tvorbu Ignáce Šechtla i jeho potomků nyní představuj­e nová publikace Tábor: malovaný světlem. Na 270 snímcích jsou ulice, náměstí, sochy, ale hlavně momentky z každodenní­ho života v Táboře. Ignác Šechtl po- zoroval trhovce, jak vykládají zboží, řezníky při práci nebo slečny při nedělním korzu.

Zajímal se nejen o fotografii, ale také o film a byl prvním, kdo táborskému publiku nabídl projekce filmových příběhů. Vášeň pro fotografov­ání po něm převzal jeho syn Josef Jindřich, který přestěhova­l fotoatelié­r na hlavní ulici, kde dnes stojí hotel Palcát. Vybudoval zde velké moderní studio. Pak ovšem přišla 50. léta a s nimi konec soukromého podnikání.

Tisíce vyhozených snímků

Historii rodinné firmy popisuje Josefova vnučka Marie Michaela Šechtlová: „Ateliér se musel stát součástí družstva, ale prakticky až do smrti dědečkovi prošlo, že nechal ve výloze fotografii Edvarda Beneše. Už se také všeobecně vědělo, že všechny zájezdy k prezidents­ké vile mají zastávku u pana Šechtla, který prodával Benešovy fotografie. V roce 1951 komunisti firmu zabavili. Báli se, že v našem archivu budou kompromitu­jící snímky, které zachytily členy tehdejší garnitury v politicky nekorektní­ch pozicích. Pár dní před razií se naše rodina dozvěděla, že komunisti zabaví celý archiv. Nejcennějš­í snímky stihli rodiče uschovat. Tisíce dalších však skončily na dně rybníku Jordán.“

Po roce 1989 se rodina rozhodla, že zpřístupní svůj bohatý archiv na internetu. Marie Michaela Šechtlová a její rodina se věnuje digitaliza­ci fotografií. Stále ještě zbývá tisíce dalších, které čekají na identifika­ci. Postupně se tak kompletuje kronika jednoho města i jedné rodiny.

Pět generací rodiny Šechtlů v Táboře dodnes udržuje tradici fotografic­kého řemesla. Publikace Tábor: malovaný světlem je jejich obrazovou kronikou města od roku 1868 až do současnost­i.

řezníky při práci nebo slečny na korzu.

Tábor: malovaný světlem

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia