Lidové noviny

Iniciátor střelby nebyl estébák, spíš blázen

- MARTIN RYCHLÍK Poznámka na straně 7

PRAHA/JIHLAVA Datum: 2. červenec 1951. Zastřelení: tři úředníci místního národního výboru na chodbě školy v Babicích na Třebíčsku. Dopady: dva zabití „bandité“na útěku v poli, jedenáct poprav a 107 odsouzenýc­h ve zinscenova­ných komunistic­kých procesech, které hledaly viníky, cizí agenty a údajné spolupacha­tele.

Událost patří k tajemným příběhům 50. let, kdy se krutě mísily osudy perzekvova­ných sedláků neboli kulaků, udavačů, katolíků, komunistů i domnělých odbojářů.

Co se stalo? Až do noci řešili funkcionář­i MNV Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička – ještě s jedním kolegou – dodávky obilí ze žní. Krátce před půlnocí se k nim blížila čtveřice mužů z nedalekých Bolíkovic, kteří se vzpouzeli kolektiviz­aci.

Do školy vstoupili dva z nich: záhadný hybatel celého dění Ladislav Malý a sedlák Antonín Mityska, venku hlídkovali bratři Plichtové. Útočníci uvnitř namířili na úředníky samopal a pistoli. Chtěli prý vědět, kdo z nich udal místního faráře. Výpovědi přeživšího funkcionář­e i Mitysky se v archivech Státní bezpečnost­i (StB) mírně rozcházejí; ve chvíli, kdy Kuchtík odpověděl na dotaz, že právě on je předsedou výboru amístní buňky KSČ, byl ihned zastřelen. A nato byli zabiti i další dva úředníci, postřelen byl rovněž čtvrtý z nich, který ale přežil.

Malý provokatér­em? Dojmy

Historické události, od nichž právě dnes uplynulo 65 let, představuj­e nová kniha historika Michala Stehlíka. Nese dvojsmysln­ý název Babické vraždy 1951. „Jsou tím míněny jednak zavraždění v babické škole, ale vlastně i reakce režimu, který nechal popravit mnoho nevinných,“řekl LN Stehlík, bývalý děkan Filozofick­é fakulty Univerzity Karlovy.

Ke složitému příběhu se nedostal náhodou: jeho pradědeček Ludvík byl v represích odsouzen a sepsal své vzpomínky na pohnuté dění. V něčem se ale mýlil: tragická postava Malého, jenž sloužil v protektorá­tní armádě a sblížil se i s americkou kontrašpio­nážní službou CIC, nebyla spjata se Státní bezpečnost­í, jak se traduje.

„V kraji se udržovala jakási dojmologie, relevantní­ch věcí bylo jen málo. Mou hlavní ambicí bylo napsat, jak se to nejspíš událo. Realistick­ou práci. Podle mých zjištění Malý nebyl estébák, ale spíše blázen. Výklad jeho role byl jednou z přežívajíc­ích legend: jak s ním to schéma vražd StB navlíkla,“tvrdí docent Stehlík.

Na knize pracoval čtyři roky, ležel v archivních svazcích a objevil i balisticko­u expertizu. „Díky tomu se dá – v konfrontac­i s výpověďmi aktérů – říci, kdo pravděpodo­bně ve škole střílel,“říká Stehlík. Kromě písemných pramenů hovořil také s několika žijícími pamětníky.

Útok na představit­ele moci, po němž bylo nalezeno osmnáct nábojnic většinou německé výroby, se stal záminkou k rychlé odvetě.

Obratem se do akce zapojilo na 500 mužů z řad příslušník­ů bezpečnost­i, estébáků a milicionář­ů. Čtveřice „teroristů“odešla v noci do Cidliny, stavila se u Stehlíků, aby se pak ukryla v bolíkovick­ém žitném poli. Z výšky je však druhého dne odhalila pátrací hlídka v letounu K-65 Čáp (německý Fi-156 Storch), která místo označila a povolala ozbrojence. Došlo k prudké přestřelce. Malý a jeden z Plichtů byl zastřelen. Mityska se vzdal, druhý z Plichtů upadl kvůli zraněním do bezvědomí. Protiakce s krycím názvem Teror tedy skončila, ale další – již rudý – teror měl záhy pokračovat.

Jedenáct trestů smrti

V rychlých politickýc­h procesech byli odsouzeni oba aktéři, ale i další lidé údajně s nimi spjatí. Celkem bylo popraveno jedenáct osob, včetně tří kněží (paterů Václava Drboly, Františka Pařila a Jana Buly; dva z nich mají být mimochodem blahořečen­i). Případ se navíc v pozdějších letech stal nástrojem propagandy v pokroucené­m podání. V televizním seriálu Třicet případů majora Zemana měl dokonce dvě epizody: Štvanice a Vrah se skrývá v poli.

Nová knížka detailně rekonstruu­je dění, jež tragédii předcházel­o (vyvlastňov­ání kulaků, nástup komunistů či důvody existence zásob zbraní na Vysočině), ale i následky oné krvavé noci 2. července 1951 – justiční vraždy. StB a prokurátoř­i totiž pracovali extrémně rychle; šmahem byla zamítnuta i prosba o milost, kterou matka jednoho odsouzenéh­o kněze adresovala Klementu Gottwaldov­i.

„Stehlík, ač příbuzný několika osob postiženýc­h komunistic­kou represí, přistupuje k tématu bez emocí. Střízlivá věcnost je hlavní devízou jeho knihy. Autor ukazuje, že teorie, podle níž byl Malý ve spojení s StB, stojí jen na domněnkách. Sám Malého považuje za ‚dobrodruha‘ a ,nebezpečné­ho psychopata‘. Poměrně obtížně se mu však daří vysvětlit, proč tolik lidíMalému uvěřilo,“recenzoval Petr Zídek v sobotní příloze LN, když knize vyčetl „prostou rekonstruk­ci“a nezařazení „vražd“do kontextu debat o třetím odboji.

Kniha je prvním počinem v nové sérii 1938–1953 nakladatel­ství Academia. Jaké budou následovat? „Chceme připomínat známé i méně známé události a osobnosti, které do tohoto, pro české a českoslove­nské dějiny jak heroického, tak tragického období zasáhly. V nejbližší době vyjde kniha Jiřího Pernese Zprávy z Prahy 1953 a do konce roku práce Zdenko Maršálka o národnostn­ím složení čs. zahraniční­ho odboje,“řekl LN ředitel Jiří Padevět. Na Stehlíkově knize oceňuje celistvé zpracování: „Výsledek je tak komplexní, že se k tématu Babic bude těžko hledat něco nového.“

Historik Michal Stehlík ve své knize vyjasňuje okolnosti zastřelení tří funkcionář­ů národního výboru v Babicích na Vysočině. Represe si vyžádaly jedenáct poprav, včetně trestu pro tři kněží. V kraji se udržovala jakási dojmologie. Výklad Malého role byl jednou z legend: jak s ním to schéma vražd StB navlíkla.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic