Profesí přibývá, i z úklidu je zkouška
Co čeká zájemce o profesi u zkoušky
„Do pěti let od ukončení studia se až 50 procent středoškoláků vydává na jinou profesní dráhu, než jakou zvolili při vstupu na střední školu,“popisuje Vladimír Voznička z Národního ústavu pro vzdělávání.
Národní soustava kvalifikací sestavuje standardy jednotlivých profesí spolu s reprezentanty oborů. Zmiňovaná uklízečka má podle úřadu bezpečně umět desítky úkonů – i to, jak vhodně zvolit chemické prostředky. „Jen vytřít podlahu je dnes velmi sofistikovaná činnost, protože jich je spousta typů. Je dřevěná, laminátová, lakovaná,“vysvětluje obtížnost profese Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů.
Podle odborníků ale nároky na pracovníky rostou celkově. „I zákazníci jsou náročnější,“sdělil LN viceprezident pro obchod Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška. Například prodavači elektroniky jsou podle něj spíše v roli poradců a rozhodně jen nevracejí peníze. „Musí ovládat technologie a dokázat rychle poradit zákazníkovi,“vysvětluje.
Průměrně ročně přibývá až 200 kvalifikací. Tempo se ale postupně zpomaluje. Mezi těmi, které do soustavy přibyly v roce 2015, je například interiérový poradce, řidič silniční nákladní dopravy, kurýr, počítačový 3D technik, komandující – který má na starosti hospodaření se zaměstnanci staniční služby a vlakových čet, nebo také nehtová designérka a střihač psů. Ten musí rozpoznat a charakterizovat nemoci očí nebo uší psů a poradit majitelům, čím psy krmit.
„Kvalifikace odpovídají aktuálním technickým, technologickým a organizačním požadavkům zaměstnavatelů a nemohou zastarat, protože každá prochází po čtyřech letech opětovným posouzením, případně revizí,“doplnil Voznička.
Větší zájem o práci v oboru
Podle Víta Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů je ale získání kvalifikace stále jen základem. „Můžete mít vzdělání, ale důležitá je praxe. A ta se rozvíjí tak rychle, že státní šiml nestíhá. Nemůžeme předpokládat, že Národní soustava kvalifikací obsáhne všechno,“myslí si.
Porovnat, jestli je lepším kandidátem pro danou pozici čerstvý absolvent školy nebo držitel certifikátu, podle něho příliš nelze. „Jedno vím ale jistě. Člověk, který projde Národní soustavou kvalifikací, má objektivně zájem tu práci dělat. Což není úplně případ lidí, kteří vyjdou ze školy,“řekl s tím, že v patnácti letech málokdo ví, čím se chce v budoucnu živit. V technických oborech je ale situace odlišná.
Ani tak stále není kvalifikovaných pracovníků podle zaměstnavatelů dostatek. Potvrzuje to Pavel Mikoška ze Svazu obchodu a cestovního ruchu: „Musíme vycházet z toho, jací lidé jsou dostupní na trhu práce. Provozovatelé restaurací, hotelů a prodejen musejí vyvinout úsilí, aby zaměst- nance všechny věci naučili.“„Kvalifikace určitě není podmínkou pro to, aby někdo práci získal. Speciálně v hotelích je teď situace se zaměstnanci natolik krizová, že se berou lidé víceméně bez vzdělání v oboru a všechno se postupem času naučí,“popsala Jana Šturmová, manažerka vzdělávacích programů Asociace hotelů a restaurací. Možnosti hotelů jsou podle ní dokonce kritické: „Hotely už vlastně nepotřebují nic kromě toho, že se zaměstnanec umí vhodně chovat nebo správně vystupovat.“
V Úklidové firmě D&D si proškolují personál sami. „K nám může přijít kdokoli, my pak vysvětlujeme, s jakými čisticími prostředky pracujeme, a podle toho, jak je šikovný, je poslán do teré- nu. Máme ale i uklízečky, u kterých vyžadujeme znalost angličtiny,“sdělila Petra Kindlová z personálního oddělení firmy.
Osm let versus jeden rok
Většina zaměstnavatelů podle Jáska o Národní soustavě kvalifikací stále neví. Profesní kvalifikace podle Jana Peška z NÚV přitom dokáže rychle reagovat na potřeby trhu práce.
„Na rozdíl od školního vzdělávání, kde od identifikace potřeby zaměstnavatele přes tvorbu a schvalování vzdělávacích programů, přípravy škol a jejich zřizovatelů, náboru žáků a jejich tří- či čtyřletého studia uplyne zhruba osm let, v případě kvalifikací lze mít schválené standardy dříve než za rok,“sdělil Pešek.