Chorvatské poučení: těžba, nebo turisté?
Od loňského do letošního léta se na pobřeží Jaderského moře odehrál neviditelný, ale o to zásadnější zápas. Bude patřit oblíbené místo nadále našim i mnoha evropským turistům, anebo těžbě ropy? Nejde o vtip, čtete správně. Známé firmy jako například OMV zde už několik let usilovaly o podmořskou těžbu. Chorvatská vláda naštěstí před zahájením letošní sezony od povolení nebezpečné akce ustoupila.
Kromě nízkých cen ropy stál za odmítnutím mimořádný odpor veřejnosti (kvůli protestům v Rakousku se těžby jako první vzdala firma OMV). Dilema, před které chorvatskou vládu postavily ekologické organizace a místní lidé, znělo: rychlý a dočasný profit za cenu nevratné ztráty romantické krásy a turistické přitažlivosti Jadranu a navíc rizika znečištění – anebo sázka na turismus a udržitelný rybolov?
Podobné bitvy se odehrávají i u nás. Jedna z největších dopadla žel špatně – byť se zdá, že nakonec se obrátí k lepšímu. Zahrada Čech a lázeňské srdce naší země byly proměněny v Severočeský hnědouhelný revír a při budování socialismu částečně zlikvidovány. Mementem kulturního i ekonomického barbarství se stalo zbourání historického města Mostu. Sametová revoluce a územní limity těžby daly kraji novou šanci. Ovšem ještě dalších pětadvacet let trval vysilující zápas místních lidí a ekologických organizací s uhlobarony, než vláda loni potvrdila, že nebudou zbourány další obce. Těžební lobby se ještě úplně nevzdala, ale v tuto chvíli stát zjevně začal pracovat na tom, aby zachování limitů na velkolomu Československé armády zhmotnil konkrétními projekty ekonomické přeměny kraje.
Příklad ohrožení oblíbené turistické oblasti najdeme nejen na jihu Evropy, ale i na jihu Čech. Šumavské dilema mezi vytěžením vzácných lesů a zastavěním malebných pozemků na jedné straně a divočinou pro šetrné turisty kombinovanou s udržitelným hospodařením místních lidí na straně druhé ještě není rozhodnuto. Poslanci mají na stolech novelu zákona o národních parcích, která rámcově umožňuje chránit cennou divokou přírodu a regulovat zástavbu. Pokud ji schválí, musí ministr životního prostředí Richard Brabec a ředitel národního parku Pavel Hubený připravit konkrétní pravidla, která ochrání divokou krásu Šumavy a posílí tím zájem turistů i místní ekonomiku.
Svou divočinu a příležitost pro místní podnikání mohou mít i jiní. Odborníci našli v Česku z podnětu Hnutí Duha několik dalších větších území, kde by bylo možné ponechat přírodě volnou ruku a vytvořit tak nové ostrovy fascinující divočiny. (Shodou okolností jedno z nich leží i naMostecku a mohlo by pomoci k jeho přírodnímu i ekonomickému oživení.) Nemusí přitom ani dojít ke sporu mezi lesníky a ochránci přírody. Smysluplnější je společně vybrat místa, kde je přínosnější využít kus vzácného přírodního lesa pro nevšední turistický cíl. Zbylá naprostá většina lesů mimo území pro divočinu v národních parcích a rezervacích se má přirozeně dál šetrně lesnicky obhospodařovat. JIŘÍ KOŽELOUH
Odborníci našli v Česku z podnětu Hnutí Duha několik dalších větších území, kde by bylo možné ponechat přírodě volnou ruku a vytvořit tak nové ostrovy fascinující divočiny