Bank of England překvapila trhy

Britská centrální banka včera překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta. Trhy přitom všeobecně očekávaly, že banka sazbu poprvé po více než sedmi letech sníží, aby pomohla zmírnit dopady výsledku referenda o vystoupení Británie z EU na tamní ekonomiku.

Bank of England drží svou hlavní sazbu na 0,5 procenta od břez- na 2009, kdy Británie odvracela negativní dopady světové finanční krize. Guvernér Mark Carney ale před dvěma týdny řekl, že centrální banka někdy během léta zřejmě přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, jejíž vyhlídky se po červnovém referendu o EU zhoršily.

Carney dal ale také najevo, že kvůli možnému dopadu na banky sídlící v Británii prudké snížení vý- půjčních nákladů nepodporuje. Uvedl také, že nechce jít ve šlépějích centrálních bank v eurozóně a Japonsku, které zavedly záporné úrokové sazby.

Britská centrální banka včera oznámila, že podpůrná opatření, která by mohla mít podobu celého souboru opatření, možná představí na svém příštím zasedání za tři týdny, až zhodnotí ekonomické dopady brexitu. Většina ekonomů v průzkumu agentury Reuters předpokládala, že banka sníží hlavní sazbu o polovinu na 0,25 procenta a na příštím jednání za zhruba tři týdny obnoví rozsáhlý program nákupů dluhopisů.

Centrální banka má zatím jen málo takzvaných tvrdých dat, která by dokazovala, jak silně výsledek referenda druhou největší ekonomiku EU zasáhl. Nový britský ministr financí Philip Ham- mond včera odmítl nutnost zavést nouzový rozpočet. Prohlásil, že je rozhodnut učinit vše pro to, aby ekonomiku stabilizoval, podrobnosti ale neuvedl.

Před referendem se všeobecně očekávalo, že centrální banka přikročí v závěru letošního nebo počátkem roku příštího ke zvýšení sazeb a bude tak následovat obdobný krok americké centrální banky (Fed). čtk