Zachráněná kůže. Doslova

Ozonová díra nad jižní polokoulí se opravdu zmenšuje, což je dobrá zpráva. Říká nám, že ochranného ozonu zase přibývá. Dokazuje to mezinárodní tým vědců v časopise Science a rozptyluje tak nedávné pochybnosti.

Připomeňme si, že ozon ve stratosféře, deset až padesát kilometrů nad našimi hlavami, filtruje nebezpečné složky slunečního záření. Když ozonu ubylo, zaznamenali lékaři víc nádorů kůže a očních onemocnění. A ozonu ubylo proto, že se v polovině 20. století začaly používat freony, plyny, které výborně sloužily třeba jako chladicí médium v ledničkách, ale stoupaly do stratosféry, kde se z nich uvolnil chlor a devastoval ozon.

EKOPOHLED

Tento jev se projevuje na celém světě, ale kvůli pohybům vzduchu je nejznatelnější nad Antarktidou na jaře (tedy na jižní polokouli od září), jakmile přibývá slunečních paprsků, jež oživují chemické reakce.

Když už bylo jasné, že nad Antarktidou vzniká dokonce ozonová díra (stav, kdy se množství ozonu sníží na míň než polovinu), přijal v roce 1987 svět nejúspěšnější ekologickou dohodu všech dob – Montrealský protokol, který freony postupně zakázal. Chemické koncerny namítaly, že to přinese nebývalé škody, pak ale pohotově freony nahradily bezpečnějšími plyny.

Ozonová vrstva se začala vzpamatovávat. Jenže loni se zdálo, že šťastný konec nepřichází. V říjnu 2015 totiž ozonová díra nad Antarktidou dosáhla rekordní velikosti 28,2 milionu čtverečních kilometrů, což je, pro představu, téměř trojnásobek rozlohy Evropy. Vědci však zjistili, že to zavinila sopka Calbuco v Chile, jejíž erupce loni v dubnu vyvrhla do atmosféry částečky síry, které nastartovaly reakce ničící molekuly ozonu. Tyto dopady zase odezní.

A nyní výzkumníci, které vedla Susan Solomonová z massachusettské techniky, při analýze dat z minulých let prokázali, že ozonová díra měřená na jižní polokouli v září se od roku 2000 zmenšila o 4,5 milionu čtverečních kilometrů a objevuje se o deset dní později. Neboli ozonová vrstva se přece jen uzdravuje.