Kde byly bariéry? Kolize vyvolala zlobu
Diváci versus jezdci na Tour
slední tři kilometry,“tvrdil Petr Vakoč, jezdec týmu Etixx-Quick-Step. Organizátory Tour zkritizoval například i Romain Bardet, největší domácí naděje: „Něco takového se jim nesmí stát. To je naprosto neakceptovatelné.“
Jistě, přesunutí cíle z vrcholu Ventoux o šest kilometrů níž bylo bleskovou akcí. Nemohla být dokonalá. „Množství fanoušků parkujících u vrcholu s obytnými vozy nám práci komplikovalo,“říkal Christian Prudhomme, ředitel Tour. „Navíc jsme neměli na Chalet Reynard u nového cíle dost bariér, protože některé byly na vrcholu odfouknuty silným větrem.“
Podivné řešení
V tom případě však neměl Prudhomme posílat týmy i média z cíle cestou, která vedla přes vrchol Mont Ventoux. Vichr tu ve čtvrtek skutečně dosahoval rychlosti až 130 km/h, závodit by bylo nebezpečné. Ale ty dlouhé řady ochranných plotů, které tady zůstaly pěkně vyrovnané u silnice, jsme viděli na vlastní oči. Nikdo je nepřemístil níž.
„Podél trati byla ve čtvrtek strašná spousta diváků,“líčil Jan Bárta z Bory. „Než cyklisté přijedou, nemají co dělat, tak se mnozí z nich napojí pivem a podle toho to pak vypadá. Všichni jezdci ví, že průjezd mezi fanoušky je ris- kantní. Blbé ale je, že ti tři vrazili do motorky. Závodník počítá s nebezpečnými diváky, zato nepočítá s tím, že přímo před ním zastaví motorka. Ta má být naopak od toho, aby mu dělala místo.“
Diváci jsou podle pravidel součástí „hry“. Přesto Froomovi a Portovi, které pád výrazně zdržel, přiřkli po etapě čas jejich kolegy z úniku Mollemy, jenž na- opak po pádu rychle pokračoval do cíle.
Stalo se tak na doporučení samotného ředitele Prudhomma. „Řekl jsem komisařům UCI, že zcela mimořádná situace si vyžaduje také mimořádné řešení.“
Verdikt se ale nezamlouval Mollemovi. „Dnes se tu všude rozdávají časové bonusy,“ulevil si Nizozemec z týmu Trek a na-
1904: Rozvášněný dav fanoušků hází na cyklisty v etapě do Marseille kameny, tlučou jezdce klacky, srážejí je z kol. To vše na objednávku Antoina Faurého, jednoho ze závodníků.
1949: Francouzští fanoušci srážejí z kola dvojnásobného šampiona Gina Bartaliho, jeden z nich na něj vytáhne i nůž. Ital na protest odstupuje. Aféra se řeší na politické úrovni.
1975: Na Puy de Dome udeří divák pěstí do podbřišku Eddyho Merckxe. Byla to náhoda, tvrdí útočník. Krvácející a zraněný Belgičan pokračuje dál, ale šestý titul už nezíská.
značil, že přihodit se podobný incident jemu, rozhodčí by možná až tak ohleduplní nebyli. „Nejznámější závodníci to mají v tomto směru lepší,“poznamenal Bárta. „Když se taková nehoda stane někomu, kdo je v pořadí víc vzadu, většinou komisaře moc nezajímá. Taková už je cyklistika.“
Tom Dumoulin, jenž oblékal růžový trikot na Giru, si v nadsáz- ce přisadil: „Na Ventoux zdrželi diváci i mě. Myslím, že zhruba o 21 minut. Mohl bych, prosím, dostat časový bonus 21 minut?“
Richieho Porta, jedoucího před diskutovaným pádem těsně za motocyklem, někteří experti kritizovali též za to, že za ním šlapal až příliš těsně a s hlavou skloněnou.
„Ale co měl dělat? Když jede o úspěch v etapě, přece nebude brzdit?“zastal se ho Petr Vakoč. „Jury rozhodla správně, za pád nemohli. Věřím, že kdyby měl větší problémy Mollema, vylepšili by čas i jemu. Stejně jako když na Yatese padla v prvním týdnu při dojezdu brána posledního kilometru.“
Čtvrteční Froomův běh ve 12. etapě Tour na Ventoux rozpoutal bouřlivé diskuse o vinících i výši náhrad.
Na lídra Frooma pískali
Chris Froome byl tudíž ve čtvrtek pouze na necelou hodinu odsunut na šesté místo (což by výrazně navýšilo dramatičnost Tour), než se vrátil do žlutého trikotu s ještě větším náskokem než před etapou. Když si pro něj pak přišel na podium, část diváků pískala. „Lidé často nemají rádi příliš dominantní šampiony,“reagoval Prudhomme.
Mimochodem, kdyby Froome nedostal náhradní kolo včas a proběhl bez něj cílem, měla by podle pravidel následovat diskvalifikace. Ovšem i v tom případě by patrně rozhodl odkaz na mimořádné okolnosti.