Vinice na všech horách
Obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dní po vydání tohoto privilegia,“stanovil král Karel IV. 16. 2. léta páně 1358 v nařízení o Zakládání vinic pro Prahu.
Jak staré letopisy uvádějí, réva se prý v Praze pěstovala již v době zrodu města na přelomu 9. a 10. století. Snad tedy opravdu některé z vinic založil i sám sv. Václav a později Václav II. či Přemysl Otakar II. U příležitosti oslav 700 let narození Karla IV. však zdůrazněme, že on to byl, kdo již od roku 1333 přivážel sazenice nejlepších odrůd révy z Francie i Rakouska do Čech a vydáním výše citovaného privilegia způsobil opravdový velký třesk v zakládání vinic. Vždyť vinohradník byl na 12 let osvobozen od všech poplatků a teprve poté odváděl část vína králi a vlastníkovi půdy. Vrcholu rozvoje vinařství a nepsaného titulu „město vína“si Praha užívala za Rudolfa II. a pozvolna až do třicetileté války. Ještě více než sto padesát let po ní, v roce 1776, bylo v Praze 700 ha vinic!
Bohužel, i když je úvod dnešní pozvánky plný historických faktů, žádná z původních vinic nepřetrvala do dnešních časů. Dobře to ilustruje osud Modřanské, tzv. Arcibiskupské vinice, o níž jsou první zmínky z roku 1178. Pak se z archivů průběžně dovídáme o neúrodě v roce 1481 a naopak obrovské nadúrodě v letech 1499 a 1551 nebo o dubnovým mrazem spálených vinicích v roce 1576. V roce 1613 ji málem sežrali chrousti, ale poslední 2 ha nenávratně zničil až mráz v roce 1929. Vinici, kterou zde uvidíte dnes, vysadili členové zahrádkářské organice „Vinice“až po roce 1987. Víno z 55 parcel (bez plotů) zpracovávají vinaři individuálně a ochutnat ho můžete na Modřanském vinobraní, v areálu obnoveného viničního domu pod svahem. Z horní strany strmého pozemku, v ulici Nad Vinicí, objevíte panely naučné stezky a úchvatné výhledy na Vltavu od Velké Chuchle až po soutok s Berounkou.
Stejně bohatou a pohnutou historii, kterou ve 20. století završila proměna vinice na meruňkový sad, má i vinice Máchalka ve Vysočanech. Její obnovy se v letech 1996 až 2000 chopilo Vinařské družstvo sv. Václav. Vinici vedle bobové dráhy na Proseku obdělávají členové družstva společně. Jejich vína můžete ochutnat nejen na každoročním vinobraní, ale každý týden od středy do pátku od 15 do 18 hodin, i s možností nákupu.
Pražské vinice dnes patří do Litoměřické vinařské podoblasti a mají celkovou výměru 11 ha. K nejznámějším patří vinice Svatováclavská, založená 1396, kdy patřila správcům kaple sv. Jana Křtitele ve svatojiřském klášteře. Vzhledem k proměnám pozemku na zahrady a později výstavbě Richtrovy vily z ní byl po roce 2006 obnoven jen zlomek, s výsadbou 2500 hlav Rulandského modrého a Ryzlinku rýnského.
I další známá vinice Grébovka v Havlíčkových sadech se nachází na území, kde se za vlády Karla IV. nepochybně rozkládaly desítky hektarů vinic. Dnešní podoba vznikla v polovině 19. století díky podnikateli Mořici Gröbemu. Výčet pražských vinic završíme největší z nich – vinicí svaté Kláry v Botanické zahradě v Troji, s rozlohou 3,5 ha. Patrně existovala nepřetržitě od dob Václava II. až do roku 1925, kdy byla proměněna na zahradu. Opětovně vinicí se stala v letech 1950–53. Hlavy révy jsou zde obdělávány ručně a úroda je zpracována na víno ve vlastních sklepech. K vinici patří zajímavá naučná stezka a řada historických budov. Necelý kilometr od vinice sv. Kláry je pak nejsevernější z pražských vinic – Salabka.
Nečekaně příjemný výlet od vinice k vinici nabízí pražská cyklotrasa A2, vedoucí po levém břehu Vltavy. Pokud začnete na Sv. Kláře, od trojského labyrintu vás pohodově povede pod Vyšehradskou vinicí až k Arcibiskupské vinici v Modřanech. Od startu k cíli je to 20 km po úplné rovině. Horskou prémii si můžete přidat po trase A26 na Máchalku, k pěším odbočkám lákají vinice Salabka, Svatováclavská a Grébovka.
Moravští vinaři říkají, že na Moravě se sice 90% našeho vína vyrobí, ale v Praze se ho 90 % vypije. Jak je vidět, historie a tradice vinařství v Praze je k tomu dobrým důvodem.
Příště: Vinicemi jižně od Brna