Účtování s pučisty: už šest tisíc zatčených
Gülen je v Turecku nesmírně vlivný islámský klerik, jehož hnutí Hizmet původně s Erdoganovou Stranou spravedlnosti a rozvoje spolupracovalo. Později se ale spojenci rozešli a Erdogan Gülena obvinil z vytváření „paralelního státu“– gülenovci totiž často obsazovali místa v justici a státní správě. Letos na jaře pak Erdoganův režim nechal zavřít nejčtenější list v zemi Zaman, který s Gülenovým hnutím sympatizoval.
Erdoganovu tvrzení, že za pučem stojí právě Gülen, mnozí nevěří. „Nemá v armádě silné konexe – větší vliv má mezi soudci a policisty. Armáda je vůči němu podezřívavá. Proto se domnívám, že Erdoganova tvrzení nejsou příliš věrohodná,“soudí například Gallia Lindenstraussová, expertka na Turecko z izraelského Institutu pro národní bezpečnostní studia.
V ostře rozdělené turecké společnosti se vyskytují i další teorie – podle jedné z nich puč organizovali Erdoganovi lidé, aby zvýšili prezidentovu popularitu a snadněji se mohli vypořádat s opozicí.
Další teorie, kterou zmiňuje britská stanice BBC, sází na stoupence sekulárního prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, kteří se tak údajně měli snažit o „vyčištění“armády od gülenovců. Na tuto teorii ukazuje i podobnost televizního prohlášení pučistů se slavným Atatürkovým projevem k turecké mládeži.
Bianko šek na čistky
Právě očekávaná reakce Erdoganova režimu znepokojuje turecké spojence v NATO. Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault už proto Ankaře vzkázal, že zmařený puč „není bianko šekem pro provádění čistek“. „Chceme, aby v Turecku plně fungoval právní stát,“zdůraznil.
Jinak se ale tentokrát Erdoganova vláda mohla opřít o solidní mezinárodní podporu – pokus o převrat odsoudila většina evropských politiků a společné prohlášení podepsaly hned v sobotu i představitelé tureckých opozičních stran.
Kromě výše zmíněných komplikací ve vztahu s USA může přehnaná turecká reakce – tedy i znovuzavedení trestu smrti – ovlivnit i přístupové rozhovory země s Evropskou unií. Šéf bavorské CSU Horst Seehofer také včera vyjádřil pochybnosti nad plánovaným zrušením vízové povinnosti pro Turky cestující do zemí EU. Unie tím chtěla Ankaru „odměnit“za spolupráci v uprchlické krizi.
Erdogan se mohl opřít o solidní mezinárodní podporu – pokus o převrat odsoudila většina evropských politiků
Středoevropský čas