Nepřítel č. 1 býval Erdoganův spojenec
Jako pro někoho, kdo trpěl kvůli několika vojenským převratům za uplynulých pět dekád, je pro mě zvláště urážející být obviněn z napojení na tento pokus
Byly doby, kdy tito dva muži bývali spojenci: Recep Tayyip Erdogan a Fethullah Gülen. Ty časy jsou ale nadobro pryč. Pětasedmdesátiletý muslimský klerik, který se před 17 lety sám uchýlil do exilu, je momentálně Erdoganovým nepřítelem číslo jedna – a také tím, koho turecký prezident označil před veřejností za strůjce pátečního zmařeného puče.
Ten obrázek harmonického „vztahu“vlastně až tak dávný není – nejvyšší představitel Turecka a muslimský klerik se po létech respektu a podporování nadobro rozkmotřili teprve v roce 2013.
Do té doby se Hizmetu v Turecku dařilo. Hnutí, které je mnohými médii označeno jako moderní tvář islámu a které prosazuje úctu k vědě a demokracii, sice nemá jasnou strukturu, miliony podporovatelů v Turecku a po světě ale ano. V samotném Turecku pak jeho stoupenci působí v armádě, policii i médiích. Hnutí se angažuje v humanitárních organizacích, podporuje nemocnice, podílí se i na vzdělávání. Jak uvádí server The Independent, Gülen a jeho hnutí založili řadu škol, a to jak v Turecku, tak i mimo něj.
Ač je hnutí veskrze popisováno jako umírněné a jeho vůdce Gülen jako člověk vládnoucí mezináboženskému dialogu (jedna fotografie jej dokonce zachycuje při rozhovoru s papežem Janem Pavlem II.), kritici mají stále na paměti rok 1999, kdy na veřejnost pronikla nahrávka, v níž Gülen údajně vyzývá své stoupence k infiltrování státních institucí.
„Musíte se pohybovat uvnitř tepen systému, aniž by si někdo všiml vaší existence, dokud se nedostanete do všech mocenských center. Musíte počkat do té doby, než budete mít veškerou státní moc, dokud nepřivedete na svou stranu všechny ústavní instituce v Turecku,“navádí v něm. Podle Gülena ale bylo s videem manipulováno. Když pak byl Gülen následně obviněn z podrývání sekulárního státu, uchýlil se do Pensylvánie.
Ani tyto incidenty však Güleno- vi a jeho hnutí neubraly na vlivu. V nemilost se dostal u tureckého prezidenta (tehdy ještě premiéra) Erdogana až poté, co policie v roce 2013 začala vyšetřovat korupci a vznesla obvinění proti několika lidem blízkým právě Erdoganovi. Justiční úředníci, kteří se na přípa- du podíleli, totiž měli být podle Erdogana napojeni právě na Gülena, který chtěl takto tehdejšího premiéra údajně odstavit od moci.
Rozezlený Erdogan následně proti svému dřívějšímu spojenci podnikl tvrdé kroky, které čítaly čistky v policejních, armádních i novinářských řadách, zkrátka všude, kde byl znatelný jakýkoliv vliv Hizmetu. Ušetřeny nebyly ani soukromé školy, které hnutí založilo a vedlo, řada z nich byla v Turecku uzavřena. Podle CNN Erdogan tehdy Gülena a jeho stoupence přirovnal k viru a středově- kému kultu zabijáků. Na Gülena byl vydán zatykač a stal se jedním z „nejhledanějších zločinců“. Letos v lednu bylo s ním a dalšími příslušníky opozice zahájeno soudní řízení.
Od té doby tak mezi oběma muži panuje otevřený boj. Jak uvádí server The Guardian, to, že Erdogan nyní ukázal prstem znovu na Gülena, je proto vlastně součástí politického koloritu v zemi. Gülen se nicméně všem obviněním brání a k pokusu o převrat se staví kriticky.
„Hluboce odsuzuji pokus o vojenský převrat v Turecku. Vláda by měla být nastolena skrze svobodný proces férových voleb, ne silou. Modlím se k Bohu za Turecko, za turecké občany a za všechny, kdo se nyní nachází v Turecku, aby se tato situace vyřešila mírově a rychle,“uvedl Gülen v prohlášení, když po dlouhé době předstoupil před média.
„Jako pro někoho, kdo trpěl kvůli několika vojenským převratům za uplynulých pět dekád, je pro mě zvláště urážející být obviněn z napojení na tento pokus. Kategoricky taková obvinění odmítám,“citovala Gülena také televize CNN.
Turecko se teď bude pokoušet o Gülenovo vydání. Vzhledem k tomu, že Spojené státy budou od Turecka požadovat konkrétní důkazy Gülenova provinění, o jeho dalším osudu tak zatím není rozhodnuto.
„Po více než 40 let Fethullah Gülen a členové Hizmetu bojovali a prokázali své oddání míru a demokracii,“kroutí pak hlavou i Hizmet. „Odsuzujeme jakoukoliv vojenskou intervenci v domácí politice Turecka. Komentáře o hnutí, které vychází z proerdoganovských kruhů, jsou vysoce nezodpovědné.“