EU se bojí, že Turci přitvrdí

Brusel varoval před omezením svobod. A věří, že migrační dohoda s Ankarou nezkrachuje

BRUSEL/PRAHA Bezprostředně poté, co z Turecka začaly v noci na sobotu přicházet znepokojivé zprávy o vojenském puči, se špičky EU postavily za režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Nešlo jim jen o solidaritu, ale i o ochranu vlastních zájmů. Letos v březnu EU uzavřela s Tureckem klíčovou dohodu o vracení migrantů z řeckých ostrovů výměnou za investici do turecké uprchlické infrastruktury ve výši šesti miliard eur a příslib brzkého zrušení víz do Evropy.

Křehká úmluva, kterou si Turci spojují s volným režimem cestování do Evropy, se ale po turbulentních víkendových událostech ocitla v ohrožení. Pučisté v Turecku sice nezvítězili, vlna zatýkání mezi soudci a faktický rozklad nejvyšších pater soudního systému v zemi ale znamená, že se liberalizace práva odkládá.

A právě na ni diplomaté EU tlačí. Ve své poslední hodnotící zprávě z letošního května Brusel mimo jiné Ankaru nabádal, aby přesněji definovala své zákony o terorismu a organizovaném zločinu tak, aby bylo zajištěno „právo na svobodu a bezpečí, právo na spravedlivý proces a svobodu vyjadřování“.

Sporným bodem zůstává „pendrekový“protiteroristický zákon, který Ankara vykládá velmi zeširoka a často ho používá v politické rovině.

Teď se Brusel právem obává, že Ankara ještě přitvrdí. Sám Erdogan ostatně pučistům slíbil tvrdou odplatu.

Již o víkendu se proto z mnoha míst ozvaly první kritické hlasy. „Vláda jednoho muže a arbitrární rozhodnutí nejsou přijatelná v zemi, která je nejen strategickým spojencem, ale i kandidátskou zemí EU,“varoval předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Také německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že s pučisty je třeba nakládat „podle vlády práva“.

Pučisté nejsou teroristé

Ankaru před unáhlenými tresty varoval také německý eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. Vojáci, kteří se puče zúčastnili, by podle něj neměli být souzeni podle tvrdých protiteroristických zákonů. „Pučisté jsou zločinci, nikoliv teroristé,“řekl listu Welt am Sonntag s tím, že věří, že se Turecko neodchýlí od hodnot, které zastává EU a Severoatlantická aliance.

V opačném případě by podle Oettingera Erdogan sice upevnil své vnitrostátní postavení, na mezinárodní půdě by se ale dostal do izolace.

Ostražitý je i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Problém vidím v bezvízovém styku. Ze strany EU tady byly definovány podmínky v podobě změny protiteroristického zákona tak, aby byly ctěny ústavní svobody. Je otázka, nakolik tyto podmínky bude schopno Turecko po puči splnit,“prohlásil Zaorálek v ČT.

Definitivní termín, do kdy by Turecko mělo splnit všech 72 podmínek pro zrušení víz do EU, Brusel nedal. Původně počítal s koncem června – tento termín ovšem Ankara nestihla.

V ohrožení se může ocitnout i další klíčový bod březnové dohody. Tím je zpřetrhání převaděčských aktivit v Turecku, na nichž se kromě policie podílí také místní armáda. „Je otázka, nakolik bude turecká armáda schopná plnit úkoly spojené se střežením hranic,“řekl šéfdiplomat Zaorálek.

Součástí dohody mezi EU a Tureckem je i výměna uprchlíků podle klíče 1:1. Za každého běžence, který bude vrácen z řeckých ostrovů do Turecka, EU přesídlí jednoho Syřana z tureckých táborů do Evropy.

Dohoda o výměně uprchlíků zatím bez problémů běží. I když jsou její výsledky podobně jako v případě přerozdělování migrantů mezi státy EU skromné.

Od počátku dubna, kdy se výměnný mechanismus rozběhl, se podařilo do Turecka vrátit jen 802 běženců. Stejný počet byl přemístěn do Evropy – především do Německa a Švédska. Státy EU přitom nabídly místo pro celkem 18 tisíc migrantů.

Johnsonova premiéra

Budoucnost vztahů mezi Evropou a Tureckem by ministři zahraničí EUměli dnes probrat v Bruselu. Na poslední schůzce šéfdiplomatů unie před letní pauzou se odehraje důležitá premiéra i derniéra.

Zřejmě naposledy ve funkci ministra zahraničí Obamovy administrativy je na pracovní snídani z USA pozván John Kerry.

Naopak poprvé coby novopečený šéf britské diplomacie do Bruselu přijede bývalý starosta Londýna Boris Johnson. Téma vystoupení Británie z EU, jehož hlavním zastáncem byl právě Johnson, se ale v Bruselu bude probírat jen na okraji. Agenda ministrů zahraničí se bude točit především kolem Turecka a teroristického útoku v Nice.