Vandas přijde o peníze z Bruselu
EU chce stopnout granty pro extremisty. O finance by přišla i ultrapravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti.
PRAHA/BRUSEL Sestavování kandidátek pro podzimní krajské volby je v plném proudu. A platí to i pro extremistické strany, které se na vlně odporu proti migrantům budou snažit zaútočit na posty v zastupitelstvech krajů.
Proti „zlodějům od koryt“a „sociálnímu rozmazlování cikánů“chce vytáhnout také ultrapravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Jak již LN napsaly v květnu, ve volební kampani jí pomáhají i peníze z EU – instituce, která podle českých extremistů šíří mezinárodní diktát a Česko by z ní mělo rychle vystoupit.
DSSS se totiž před rokem stala součástí celoevropské strany Aliance pro mír a svobodu (APF), která na svou činnost pobírá pod- poru z Evropského parlamentu (EP). V přepočtu jde o 16 milionů korun, z nichž část mohou využívat také čeští ultrapravicoví aktivisté. Tomáš Vandas, šéf DSSS, sedí ostatně v předsednictvu APF.
Jenže „dělníci“i jejich soukmenovci v EU o peníze z Bruselu zřejmě přijdou. Poté, co vyšlo najevo, že se z unijních peněz platí mimo jiné i neonacistický slet ve Stockholmu, se do věci vložil generální tajemník EP Klaus Welle, jeden z nejvýše postavených úředníků v EU.
Až dosud stačilo, když evropská politická rodina prostřednictvím svých členských stran vykázala účast v sedmi různých regionálních parlamentech. Teoreticky nemusela mít jediného europoslance, a přesto z evropské sněmovny mohla peníze dostávat.
Čtyři europoslanci nestačí
Podle nových pravidel pro udílení grantů, z nichž citoval bruselský server Politico.eu, bude ale v budoucnu nutné, aby celoevropské politické strany reprezentovalo 22 europoslanců.
Tím by APF byla kompletně ze hry. Aliance sdružující deset marginálních ultrapravicových stran, má europoslance pouze čtyři – tři za řecký Zlatý úsvit, který adoruje ruského prezidenta Vladimira Putina. A také bývalého předáka extremistické Národnědemokratické strany Německa (NPD) Udo Voigta.
Právě odkazem na marginalitu hnutí jsou nová pravidla zdůvod- něna. „Hrstka politiků schopná vyjadřovat politickou vůli občanů unie na základě extrémně omezené a nereprezentativní základny stěží ospravedlňuje finanční podporu z rozpočtu EU,“argumentuje v předloženém návrhu změn Welle.
Nová pravidla pro granty ale nebudou platit hned. Téměř 600 tisíc eur, které má APF přiklepnuté na letošek, už vzít zpět nepůjde. Pozměněná pravidla pro politické granty zřejmě začnou platit až v roce 2018. Čeští xenofobové tak dost možná budou moci čerpat peníze z EU na svou kampaň i před parlamentními volbami v roce 2017.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který je členem výboru pro občanské svobody, je změna pravidel právně složitá. Musí se postupovat tak, aby nové principy nebyly právně napadnutelné. „Panuje obava, aby spolu s extremisty nepřišly omožnosti grantů i jiné organizace, které se nemohou opřít o velké a silné strany,“vysvětlil LN.
Sám Vandas změnu pravidel pro granty Evropského parlamentu, která by vyšachovala extremisty, považuje za účelovou. A zdůrazňuje, že APF se na kampani ke krajským volbám v Česku bude finančně podílet. „Tento týden letím do Bruselu, kde se o podpoře bude jednat. Počítáme se zapojením aktivistů z jiných zemí,“řekl LN.
Ultrapravicová internacionála
Internacionála ultrapravicově smýšlejících stran nicméně již funguje. DSSS v květnu hostila v Praze svého britského soukmenovce Nicka Griffina. Jde o někdejšího vydavatele časopisu Runa, který byl v roce 1998 odsouzen za podněcování k rasové nesnášenlivosti. Griffin v Praze mimo jiné řečnil o „bílé Evropě“jako jediné naději v době úpadku kontinentu.
Vandas pak v rámci spolupráce extremistických stran v polovině června mluvil na sjezdu Ľudové strany Naše Slovensko, kterou vede banskobystrický župan Marian Kotleba. Také on Česko na pozvání „dělníků“v minulosti několikrát navštívil.