Za vlast a prezidenta Erdogana
Turci v Německu se stále více politizují a na volby v roce 2017 chystají vlastní stranu
BERLÍN/ANKARA Již podruhé za poslední týdny byla třímilionová turecká komunita v Německu na nohou.
Páteční pokus o státní převrat v její domovině přivedl mnohé z německých Turků ještě v noci z pátku na sobotu do ulic. A i během neděle a včerejšího dne se například v Kasselu, Mnichově, Hannoveru či v berlínské čtvrti Kreuzberg spontánně scházelo i několik stovek lidí vybavených tureckými vlajkami, tričky s nápisy „Türkiye“a provolávajících slávu prezidentu Erdoganovi.
Podobnou sérii veřejných manifestací turecké menšiny zažilo Německo naposledy začátkem června. Tehdy schválil parlament rezoluci označující masakr Arménů způsobený v roce 1915 vojskyOsmanské říše za genocidu.
Tenkrát vyzvala německé Turky k demonstracím tak zvaná Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD). Právě ona bývá považována za prodlouženou ruku současné turecké vládní strany AKP v zahraničí.
V nedávných letech například organizovala nejenom v Německu mítinky před tureckými parlamentními a prezidentskými volba- mi, jichž se zúčastnil i současný prezident Recep Tayyip Erdogan.
Ačkoli dosud proběhly všechny demonstrace bez větších incidentů, vyvolává zjevně rostoucí politická angažovanost turecké komunity u řady německých politiků určité znepokojení.
Riziko pro společenský smír v Německu
Mezi ně patří například státní ministryně pro otázky integrace Aydan Özoguzová, která je sama tureckého původu. Již v neděli večer varovala před tím, aby se turecký vnitropolitický konflikt nepřenesl do Německa.
Další politik s tureckými kořeny – předseda strany Zelených Cem Özdemir zase vyzval vládu kancléřky Angely Merkelové, aby omezila vliv Turecko-islámské unie úřadu pro náboženství (DiTiB), zastřešující řadu muslimských aktivit v Německu.
Tato organizace je totiž podřízena státnímu úřadu pro náboženské otázky v Ankaře, zastřešuje řadu mešit a stejně tak organizuje i výuku islámu v Německu.
Šéf DiTiB je zároveň vyslaneckým radou pro náboženské a sociální otázky při tureckém velvyslanectví v Německu. Podle Özdemira tak existuje značné riziko, že autoritativní pojetí demokracie uplatňované současnou vládou v Ankaře bude vštěpováno prostřednictvím institucí napojených na DiTiB imezi členy turecké komunity v Německu.
Vztahy Německa a Turecka jsou řadu měsíců značně napjaté. Berlín považuje Ankaru za klíčového partnera při řešení uprchlické krize, zároveň kritizuje stále častější omezování lidských práv.
K jejich vyhrocení došlo obzvlášť poté, co německý satirik Jan Böhmermann zveřejnil rýmovačku hanobící prezidenta Erdogana a Bundestag přijal arménskou rezoluci. V reakci na to pak turecká vláda zakázala německým poslancům cestu za 240 německými vojáky, kteří jsou rozmístěni na vojenské základně v tureckém Incirliku a podílejí se na operacích proti takzvanému IS.
Již příští rok přitom může v německých volbách kandidovat strana usilující cíleně o hlasy turecké menšiny. Její založení chystá 49letý podnikatel Remzi Aru, jenž bývá častým hostem německých talk show. Na svém twitterovém účtu dává pravidelně najevo náklonnost k turecké vládní straně. V jednom z příspěvků například uvedl, že „učit se od AKP znamená učit se vyhrávat“.