Turci chystají zvláštní soudy i vězení
Demonstrovat budou i kemalisté
Turecký prezident Erdogan hodlá v čistkách pokračovat. Ve vojenském puči podle něj mohly být zapleteny i cizí státy.
ANKARA/PRAHA Turecká vláda plánuje zřídit zvláštní soud, před nímž by stanuli účastníci a osnovatelé neúspěšného vojenského puče, při němž o víkendu zahynulo přes 230 lidí. Pro pučisty chce vláda postavit i zvláštní vězení, napsal včera ještě před oficiálním vyhlášením připravovaných vládních opatření deník Hürriyet.
Poslanec vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Mustafa Sentop potvrdil i pravděpodobné znovuzavedení trestu smrti, o němž v posledních dnech mluvil prezident Erdogan. Nejvyšší trest by se podle Sentopa, který je šéfem ústavní komise tureckého parlamentu, uděloval pouze za pokus o změnu režimu silou.
Sentop zároveň v rozhovoru s agenturou Reuters mluvil o případném vyhlášení výjimečného stavu. Řekl sice, že neví, zda k tomuto kroku Národní bezpečnostní rada (MGK) přistoupí, pokud ale prý ano, mělo by podle ústavy jít o období nejvýše půl roku.
Vicepremiér Nurettin Canikli včera řekl, že přijatá opatření mají pomoci stabilizovat zemi. Vyhlášení stanného práva prý ale není na pořadu dne.
Prezident Recep Tayyip Erdogan na včerejší odpoledne svolal mítink MGK, poté ještě následovala schůzka kabinetu. Schůzky MGK, která trvala 4 hodiny
Hlavní opoziční síla Republikánská lidová strana (CHP) včera ohlásila, že na istanbulském náměstí Taxim uspořádá 24. července „ republikánský a demokratický mítink“. Kemalisté v něm chtějí vyjádřit svůj odpor vůči vojenskému puči, také ale odhodlání zachovat „demokracii, republiku a parlamentní politický systém“.
Jednou z obětí pátečního puče je i policejní důstojník Nedip Cengiz Eker, který je příbuzným šéfa CHP Kemala Kiliçdaroglua. Policista byl podle listu Hürriyet zabit při přestřelce v letovisku Marmaris, kde trávil dovolenou prezident Recep Tayyip Erdogan. a 40 minut, se zúčastnil i premiér Binali Yildirim, velitel armády, šéf tajných služeb, vicepremiéři aministři obrany, vnitra a zahraničí.
Hlavním úkolem MGK má být „vyčištění“celého státního aparátu od stoupenců klerika Fethullaha Gülena. Rozsáhlé čistky, v jejichž rámci už bylo propuštěno, zatčeno či vyšetřováno více než 60 tisíc lidí, tak mají pokračovat. To včera v rozhovoru pro televizi al-Džazíra potvrdil i Erdogan. Prozradil také, že se o puči dozvěděl od švagra a že zprávě nejdřív nemohl uvěřit.
Čistky na univerzitách i soudech
Turecké úřady včera ohlásily čistky hned v několika resortech: propuštěni byli například čtyři rektoři a Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala všem akademikům opustit zemi – důvodem je údajně obava, aby někteří zosnovatelé vojenského puče neuprchli do zahraničí.
Zátahy ve školství jsou zvláště důkladné. Za posledních 48 hodin YÖK propustila 21 700 zaměstnanců resortu, dalších 21 tisíc učitelů na soukromých školách přišlo o licenci. Rada také vyzvala k rezignaci 1577 děkanů. Na 626 soukromých škol bude uzavřeno. „Univerzity byly pro vojenské junty v Turecku vždy klíčové. Myslíme si, že některé osoby jsou v kontaktu s buňkami uvnitř armády,“citovala agentura Reuters nejmenovaný vládní zdroj.
Čistky tureckého režimu už vyvolaly rozsáhlou kritiku v zahraničí. K umírněnosti a dodržování zákona vyzvaly už Ankaru Spojené státy i představitelé Evropské unie. „Zásadní nesouhlas“s perzekucí akademiků včera vyslovila i Česká konfederace rektorů. Na sociálních sítích se už objevovaly i výzvy k vysokým školám, aby postiženým badatelům poskytly stipendia a umožnily jim pokračovat ve vědecké práci.
Turecké ministerstvo obrany pak včera oznámilo, že zahájilo vyšetřování všech vojenských soudců a prokurátorů, z nichž 262 už bylo propuštěno. Čistky ostatně hlásilo snad každé ministerstvo Yildirimovy vlády: 245 údajných gülenovců bylo propuštěno z ministerstva mládeže a sportu.
Dokumenty v elektronické formě žádající o Gülenovo vydání do Turecka poslala Ankara Spojeným státům již v úterý. USA už ale daly najevo, že 75letého klerika vydají jen po předložení přesvědčivých důkazů.