Proč se Xoan vydal rybařit za bouře
Španělský režisér Pedro Almodóvar se ve filmu Julieta pokouší o čisté drama bez humoru a nadsázky. Jenže sladkobolný příběh by dávku typického almodóvarovského nadhledu potřeboval jako sůl.
Na tvorbě Pedra Almodóvara je fascinující mimo jiné to, jak málo se stará, aby zápletky jeho filmů byly v tradičním slova smyslu uvěřitelné. A jak to většinou vůbec nevadí, protože hra s realitou má v jeho dílech svá vlastní pravidla: nízké se mísí s vysokým, banalita s hloubkou, fraška s tragédií. Průmyslově vyráběným emocím ze spotřebních televizních žánrů dokáže vracet autenticitu a prvoplánovým postavám dávat netušené rozměry.
Ve filmu Julieta ovšem Pedro Almodóvar na velkou část svého tvůrčího repertoáru záměrně rezignoval. „Není tu náznak humoru ani jakékoliv míšení žánrů. Od samého začátku jsem tvořil Julietu jako drama, ne melodrama, přestože taková je většina mých filmů,“říká sám režisér. Jeho smělý záměr bohužel naráží na to, že ani geniální tvůrce nepřekročí svůj stín: a skutečné, uvěřitelné drama bez krkolomných zápletek a sentimentu jako z telenovely je zřejmě mimo Almodóvarův současný akční rádius.
Snímek se odehrává v různých časových rovinách. Ta současná ukazuje titulní hrdinku (v podání Emmy Suárezové) ve zralém věku a v situaci, kdy se odhodlává začít novou životní fázi s novým partnerem a v nové zemi. Její plán ale zhatí zpráva o dospělé dceři Antíi, která už před lety odešla z domova a přerušila smatkou veškerý kontakt. Naděje na setkání s dcerou přiměje Julietu rekapitulovat svůj předchozí život a klíčové momenty v něm, především pak to, co vedlo k tragické rodinné roztržce.
Film se spolu s Julietinými vzpomínkami vrací o třicet let zpátky. Mladá učitelka literatury Julieta (kterou v této časové rovině hraje Adriana Ugarteová) se bě- hem jedné osudové cesty nočním vlakem seznámí se dvěma muži. Jeden je otrapa, jehož přítomnost je Julietě nepříjemná, proto od něj prchne. Druhý je charismatický rybář jménem Xoan, jehož kouzlu Julieta záhy podlehne. A zatímco se Julieta miluje s Xoanem, otrapa skočí pod vlak. Asi ne úplně kvůli tomu, že mu Julieta dala košem, přesto si citlivá dívka jeho smrt vyčítá.
Tíže lásky poznamenané pocitem viny pak prostupuje i dalším vztahem obou milenců, následně manželů. Julieta není v Xoanově venkovském domově tak docela vítána, a navíc má Xoan, jak se ukáže, v sousedství velmi dobrou kamarádku – sochařku Avu, k níž ho váže silné pouto. Smířit se s tím je pro Julietu dost nesnadný úkol.
Moře a hoře
Tragédie se završí, když Xoan jednoho neblahého dne vyrazí rybařit na moře, přestože hrozí bouře: z této plavby už se nevrátí. Julieta se musí s neštěstím vyrovnat a začít s dcerou Antíou nový život ve městě. Sebe i dceru chrání Julieta před vzpomínkou na to, co přesně se onoho osudného dne stalo a co vyhnalo Xoana na rozbouřené moře (přičemž to ovšem zase není nic tak světoborného). Nakonec se nicméně pravda k Antíe dostane, ta matku zavrhne a v osmnácti letech jí zmizí z dohledu. Poslední fáze snímku zachycuje Julietino zoufalství a její snahu o nalezení cesty k odcizené dceři. Šťastný konec je vykoupen další tragédií, která teprve zbourá bariéru mezi oběma ženami.
Z děje snímku trčí umělá konstrukce, kterou tentokrát nezakrývá žádná nevázaná hříčka ani do krajnosti dovedená pokleslost. Jistou vzpruhou násilně uplakaného příběhu a také spojnicí se zábavnějšími Almodóvarovými filmy je přítomnost skvělé Rossy de Palma, nepřehlédnutelné hvězdy vedlejších rolí ve snímcích Ženy na pokraji nervového zhroucení nebo Kika. Svou „čarodějnici“– hospodyni, která miluje Xoana a nesnáší Julietu – hraje s neodolatelnou uhrančivostí.
Cennou stránkou Juliety je její výtvarné zpracování, Pedro Almodóvar si dal záležet na tom, aby jednotlivá prostředí „hrála“spolu s postavami – na druhé straně je Julieta také film, kde se mnohé jen účelově odříká, místo aby se dramaticky odehrálo.
Jako celek zanechává Julieta dojem dosti křečovité a „přepálené“snahy sdělit, že to matky s dcerami a naopak nemívají lehké. Ale možná je to tak jen po prvním zhlédnutí – nechme opět promluvit samotného režiséra: „ Julietu si užijete mnohem víc, když už jste film jednou viděli a znáte příběh. Rád bych přesvědčil svého bratra ( producent Agustín Almodóvar, pozn. red.), aby nabízel druhou projekci filmu zdarma pro lidi, kteří již film viděli. O lidech, které vidíte poprvé, nevíte všechno, dokonce si nemusíte užívat jejich společnost, když se s nimi poprvé setkáte. Taková může být Julieta.“
Julieta