Dramatický příběh ARM
Že neznáte společnost ARM? Ale znáte, pokud tedy nebydlíte v lese bez elektřiny
Tato zpráva vzbudila v Británii největší rozruch od referenda: společnost ARM bude koupena japonským technologickým holdingem Softbank za 24 miliard liber – asi 780 miliard korun, tedy hodně přes půlku celého českého státního rozpočtu. Že neznáte firmu ARM? Ale ano, znáte.
Pokud vlastníte iPhone, iPad anebo telefon či tablet se systémem Android, pak jste zároveň majitelem mikroprocesoru značky ARM. Jiný procesor ARM máte možná v tiskárně nebo v satelitní navigaci. V roce 2015 se vyrobilo 15 miliard mikroprocesorů této značky – o více než 13 miliard více než v roce 2005. Přitom to byla ještě nedávno taková malá britská firma...
Přelom v dějinách
V 80. letech připravovala BBC kurz počítačové gramotnosti pro školáky, a tak vyhlásila veřejnou soutěž na dodávku osobního počítače. Jelikož soutěž nebyla zmanipulována, nezvítězila žádná světová korporace, ale malá britská firma Acorn Computers. Jádrem počítače zvaného BBC Micro byl tehdy běžný mikroprocesor 6502 od amerického výrobce Mostek. Stejný typ používal například legendární Apple II. Ale vývojáři ze společnosti Acorn věřili, že jsou schopni navrhnout něco lepšího.
V říjnu 1983 inženýři Steve Furber a Sophie Wilsonová začali pracovat na projektu zvaném Acorn RISC Machine. Zkratka RISC je akronym pro redukovanou sadu instrukcí. Analýza univerzity v Berkeley odhalila, že programátoři v praxi nejčastěji používají jen malou část instrukcí, kterými disponuje běžný procesor. Většina instrukcí spíše zdražuje konstrukci procesoru a zvyšuje jeho energetické nároky, aniž by přispívala k výkonnosti. Vzniklamyšlenka navrhnout procesor, který bude úmyslně „chudý“pod heslem „v jednoduchosti je síla“.
Procesor ARM znamenal přelom v dějinách počítačů. Jeho konstrukce nepřipomínala nic, co bylo do té doby známé: málo instrukcí, ovšem s výhodou, že většina z nich PAVEL KOHOUT se vykoná během jediného cyklu mikroprocesoru! Zpočátku ale nic nenasvědčovalo možnosti, že ARM bude znamenat revoluci. Společnost vyrobila na jeho základě počítač Acorn Archimedes, který dnes zná jen pár pamětníků. Tehdy, v roce 1987, byl totiž počítačový trh válcován standardem IBM PC. Nic nevadilo, že IBM PC byl po hardwarové stránce zastaralý již v době svého vzniku a po stránce softwarové byl vybaven podřadným operačním systémem Microsoft MS-DOS. Podpora velké korporace znamenala, že nepříliš skvělému standardu MS-DOS, později Windows, se stěží mohl někdo vyhnout.
Nezávislé značky počítačů zanikaly jedna po druhé: Sinclair, Commodore, Amstrad, Atari. Koncem 90. let málem zkrachoval i Apple Computer. V roce 1998 zanikla i společnost Acorn Computers. Naštěstí po sobě zanechala dědice v podobě firmy ARM Holdings. Tak se stalo, že uni- kátní technologie nebyla zapomenuta a ztracena. Koncem 90. let se ukázalo, že britská firmička bez velkého kapitálu a téměř bez tržeb vlastní unikátní technologii: procesory vhodné pro přenosná zařízení. Apple Computer tehdy projevil vážný zájem. Ale ouha, tablet zvaný Apple Newton na trhu propadl. Slabý výkon společně s nudným monochromatickým displejem nebyl vhodný na jakékoli náročnější aplikace, zejména hry. Procesory ARM se uplatnily ještě v kapesních počítačích Psion, ale i zde přísný soudce jménem trh ukázal palcem dolů.
Firma ARM musela přečkat ještě několik trnitých let, než se její tržby počínaje rokem 2003 vydaly na velký pochod. Nástup chytrých telefonů, tabletů a podobných zařízení byl pro ni živou vodou. Ukázalo se, že trpělivost nakonec přece jen přináší růže.
Nezávislé značky počítačů zanikaly jedna po druhé: Sinclair, Commodore, Amstrad, Atari. Koncem 90. let málem zkrachoval i Apple.
Úspěch Británie?
Z celého příběhu vyplývá několik poučení. V první řadě, i v malé firmičce mimo Silicon Valley se může zrodit světodějná myšlenka. Za druhé, i geniální nápad to má těžké, když neohrabaný korporátní kolos prosadí tržní standard založený na podřadné technologii. Ani nejlepší myšlenka nemá automaticky zaručený úspěch.
Za třetí, zájem japonských investorů o unikátní firmu je dnes vykládán jako úspěch Británie vzápětí po referendu o odchodu z EU. Českému čtenáři, který je naučen povinně jásat nad každou zahraniční investicí, to zní logicky. Nicméně Hermann Hauser, někdejší manažer Acorn Computers, který v roce 1983 dal zelenou vývoji procesoru ARM, je roztrpčen. „Je to smutný den pro mě i pro britský technologický sektor,“řekl Hauser – mimochodem, původem Rakušan. „ARM je poslední britská technologická firma globálního významu. Dala Británii skutečnou sílu. Byla to britská společnost, která předurčila architekturu další generace procesorů,“dodal Hauser, který nepochybně ví, že bohatství je tam, kde sídlí akcionáři. A pak někomu vykládejte, že kapitál nemá národnost!