Trump děsí bankéře z Wall Street
Prezidentský kandidát za republikány Donald Trump si znepřátelil největší americké banky. Chce je totiž rozdělit na menší části.
WASHINGTON/PRAHA Nejhorší noční můra bankéřů zWall Street je zpět. Američtí politici opět zvažují zavést vůbec jednu z nejtužších regulací, kterým kdy museli bankéři čelit. Konkrétně jde o rozdělení na menší části z historie známé jako Glass-Steagallův zákon.
Tento návrh se objevuje víceméně cyklicky. Tentokrát však přichází rána z celkem nečekané strany – od republikánů a jejich prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Počátkem týdne šéf volebního štábu Paul Manafort novinářům oznámil, že strana bude usilovat o znovuzavedení Glass-Steagallova zákona. Ten byl přijat v roce 1933, tedy v době Velké hospodářské krize. Zákon zakazoval jedné firmě provozovat jak investiční, tak komerční bankovnictví současně. Norma platila do roku 1999, kdy ji zrušil demokratický prezident Bill Clinton. Manžel současné kandidátky do Bílého domu za demokraty Hillary Clintonové tehdy vyslyšel volání bank, které chtěly rozvázat ruce, aby mohly čelit konkurenci na globální úrovni.
Podle Manaforta jde o nápad samotného Trumpa. Paradoxní je, že prakticky totéž prosazují demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová, která je jedním zmožných kandidátů na post viceprezidenta po boku Hillary Clintonové, či bývalý kandidát strany na nejvyšší post Bernie Sanders.
Oba senátoři dlouhodobě volají po tom, aby žádná banka nespadala do kategorie „příliš velká na to, aby padla“. Politici se tak chtějí vyhnout situaci, kdy pád Lehman Brothers v roce 2008 ohrozil stabilitu celého finančního systému. Jak ale poznamenal list The New York Times, není jisté, že by tento zákon zabránil poz- dější krizi, pokud by zůstal v platnosti i po roce 1999. Ta měla totiž vícero příčin.
Nápad se samozřejmě nelíbí samotným bankám, jako je JP Morgan Chase nebo Bank of America. Banka Goldman Sachs se pak vyjádřila o postoji Republikánské strany jako o „překvapující nové pozici“. Finanční instituce by rozdělení odnesly hned na dvou „frontách“. Jednak by se snížila jejich budoucí ziskovost, a v případě oddělování by se jednalo o dlouhodobý a vysoce nákladný proces.
Krok republikánů je nicméně třeba vnímat i v kontextu prezidentského boje. Clintonová v minulosti například u takto velkých finančních domů mluvila o speciálním poplatku za riziko či chce, aby náklady v případě velkých ztrát nesli i samotní bankéři.
Nicméně to vše je jí vyčítáno jako projev pokrytectví. Jen do února letošního roku daly banky, pojišťovny a různé fondy na prezidentskou kampaň Clintonové asi 21 milionů dolarů. Mimo to po odchodu z funkce ministryně zahraniční byla Clintonová častým řečníkem na významných akcích bankovních institucí.
„Jsme přesvědčeni, že v letech vlády prezidentů Obamy a Clintona byla schválena legislativa, která byla ve prospěch velkých bank, a proto Clintonovou dnes banky podporují,“prohlásil Manafort pro washingtonský list The Hill.
Rozhodně nejde o ojedinělé úvahy. Podobný nápad se objevil už imezi guvernéry americké centrální banky Fed. Pro rozdělení bank na menší by byl například i šéf pobočky Fed v Minneapolis Nell Kashkari, který se do funkce dostal v únoru letošního roku. Kashkari byl přitom jedním z klíčových lidí, který po roce 2008 pomáhal zachraňovat Wall Street, když stál v čele záchranného programu pro finanční instituce známého jako TARP.