Odborníci: Přechodné pěstounství škodí dětem

Dávky pěstounům

PRAHA Stát podporuje přechodnou pěstounskou péči, protože má dostat děti z ústavů. Univerzitní odborníci ale na základě svého aktuálního průzkumu tento typ nedoporučují.

Lepší je podle nich dlouhodobá pěstounská péče. U některých starších dětí pak dokonce podle sociálních pracovníků dětský domov.

Takzvaní profesionální pěstouni se mají přechodně po dobu 12 měsíců starat o děti, jejichž rodiny se ocitly v krizové situaci, nebo o ty nejmenší, kteří jsou v kojeneckých ústavech, kde by se jim nedostávalo takové individuální péče.

Univerzita Palackého v Olomouci ale aktuálně zveřejnila závěry své studie, podle kterých tento typ krátkodobé péče přináší dětem do života spíše úskalí.

„Jakékoliv dočasné umístění ohrožuje vývoj identity dítěte a naplňování jeho psychických potřeb, mezi něž patří hlavně potřeba lásky, bezpečí a sounáležitost s rodinou. Stálost vhodného prostředí je pro děti klíčová. A to jim tento institut nenabízí,“zhodnotila výsledky Irena Sobotková z katedry psychologie filozofické fakulty.

Během výzkumu univerzita oslovila 50 respondentů ze šesti krajů, kteří dosáhli průměrného věku 27,5 roku. Ti nevyrůstali v ideálním rodinném prostředí a museli během svého dětství vystřídat i několikrát zázemí. Olomoučtí vědci se všemi dělali hloubkové rozhovory, ptali se na biologickou rodinu, kontakty s ní a také na význam pěstounské rodiny pro jejich vývoj. „Respondenti, kteří zažili vracení z pěstounských rodin a jiné přemisťování, byli dlouho poznamenáni nejisto- tou a pocitem ohrožení, odrazilo se to negativně na jejich sebepojetí,“jmenuje Sobotková.

Pěstouni ano, ale ne pro všechny

Sdružení přicházející přímo do kontaktu s rodinami, které mají buď finanční, nebo jiné potíže, a proto se nemohou starat o své potomky, v některých ohledech se závěry univerzitní studie souhlasí. „Jak jsem proti ústavům, tak si myslím, že pro některé děti budou lepší, než když jdou do rodiny a pak třeba nakonec stejně skončí v ústavu,“řekla LN ředitelka spolku Náruč dětem Eva Kopecká.

Raná přechodná pěstounská péče, tedy pro ty nejmenší děti, je podle ní ale naprosto v pořádku. „Miminka potřebují prvotní citovou vazbu. Pokud se v těchto případech ,vykrystalizují‘ biologičtí rodiče nebo se řeší dlouhodobá Výdaje na pěstounskou péči rok od roku rostou. Na odměnách pěstounům loni stát vyplatil 1,62 miliardy korun. 2014 1,42 miliardy korun 2013 1,19 miliardy korun 2012 581,1 milionu korun

Celkem se na pěstounské dávky loni vydalo 2,66 miliardy korun. V roce 2012 to bylo 1,24 miliardy.

pěstounská péče, dá se to za rok hezky stihnout,“myslí si.

U starších dětí, předškoláků a hlavně školáků, už ale vidí roli přechodných pěstounů jinak. „Osobně s tím moc nesouhlasím, protože starší dítě si vytváří už i jiné vazby. A opravdu se může stát, že se biologická rodina nestihne zalarmovat tak rychle,“ sdělila také Kopecká. Zároveň ale upozorňuje, že je nutné přistupovat k jednotlivým případům individuálně. „V přechodné pěstounské péči máme pětiletého chlapce. Velmi intenzivně s pěstounkou pracujeme na tom, aby se dítě vrátilo do biologické rodiny. S rodiči se vidíme každý týden a myslím, že vše vypadá velmi nadějně,“popisuje příběh chlapce, který musel k pěstounce odejít hned kvůli několika dysfunkcím rodiny. Ministerstvo ale podle ní umožňuje i prodloužení doby, po kterou se rodiny mohou „vzpamatovat“.

„Dnes bychom chtěli k dlouhodobým pěstounům“

Z odpovědí respondentů ve studii také vyplynulo, že by všichni na základě svých zkušeností upřednostnili před nefunkční rodinou nebo dětským domovem dlouhodobou pěstounskou péči.

Pěstounů, ať už dlouhodobých, nebo profesionálních, je v tuzemsku stále nedostatek, i když jejich počet mírně roste. Zatímco v roce 2012 úřady práce vyplácely pěstounskou odměnu 9300 lidem, na konci roku 2015 ji dostávalo 12 tisíc osob. Většina pěstounů se stará o děti dlouhodobě. Přechodných je několik set a podle plánu ministerstva sociálních věcí by jich letos mělo přibýt dalších 1500.

Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by nemělo žádné dítě mladší sedmi let vyrůstat v ústavu. Stát by se tak mělo do šesti let od doby, kdy začnou platit novely příslušných zákonů. „Zákon omezí možnost umisťování dětí do sedmi let věku v zařízeních kolektivní péče, a to s postupným stanovováním věkové hranice jednoho roku, tří a sedmi let věku,“uvádí Rada vlády pro lidská práva.