Erdogan „čistí“školy i armádu
ANKARA/PRAHA Po nepodařeném puči z minulého pátku se prezident Recep Tayyip Erdogan začal zbavovat nepřátel s nevídanou razancí. Nastalé čistky za sebou zanechaly tisíce zadržených. Zasáhly skoro 60 tisíc lidí.
Ač je to hlavně Fethullah Gülen, jehož Erdogan viní z osnování puče, následného „honu na čarodějnice“, jak čistky v Turecku překřtila některá zahraniční média, nezůstaly ušetřeny ani tisícovky úředníků, policistů či učitelů. Zatímco mnohé z nich Erdogan pokládá za tzv. gülenisty, jejichž příslušníky je možné nalézt ve všech strukturách turecké společnosti, stěží lze předpokládat, že se masivní propouštění a zatýkání dotklo jen jich. V některých případech navíc leží důvody ještě hlouběji.
Jedním z prvních cílů byla armáda, jejíž část puč organizovala. Doposud bylo zadrženo přibližně 7500 vojáků, mezi nimi i okolo stovky generálů a admirálů.
K zatýkání došlo i na základně Incirlik, kterou využívají americká letadla podnikající nálety na Islámský stát. Zadržen zde byl velitel základny, brigádní generál Bekir Ercan Van, 10 vojáků a jeden policejní šéf.
Čistky postihly také policii a za- nechaly za sebou osm tisíc suspendovaných a jeden tisíc zadržených strážců pořádku. Kromě toho se Erdoganovo „řádění“rozšířilo i do řad tajných služeb, které sama turecká vláda před dvěma lety restrukturalizovala. O místo přišlo 100 jejich příslušníků.
Početnou postiženou skupinou se ale stali zejména akademičtí pracovníci, učitelé a děkané. 21 tisíc učitelů na privátních školách přišlo o licenci, 1577 děkanům byla nařízena rezignace. O práci rovněž přišlo 15 200 úředníkůministerstva školství. Proč si Erdogan zasedl právě na ně? Podle vládního zdroje byly univerzity pro vojenské junty v minulosti velmi důležité a existuje prý podezření, že někteří lidé jsou s armádními buňkami stále v kontaktu.
V červnu v Turecku rovněž proběhly poklidné protesty. Ty stimuloval strach studentů, že se ze vzdělání vytrácí jeho sekulární charakter. Erdogan, který vidí vzestup islamizace vzdělávání jako své poslání, ostatně již po svém nástupu kmoci prohlásil, že chce vychovat zbožnou generaci, a v tomto duchu začal reformovat školství. Za dobu jeho vlády stoupnul podle serveru BBC počet dětí navštěvující náboženské školy Imam-Hatip o 90 procent. Před časem rovněž uzavřel několik škol vedených Hizmetem, tedy hnutím, jehož vůdcem jeho nepřítel Gülen je.
Zátahy na školy pokračovaly i poté. V lednu kupříkladu sepsali akademici petici, v níž odsoudili krvavé kroky Erdoganovy vlády vůči Kurdům, k nimž došlo na jihovýchodě země. Petici, v níž vyzývali k ukončení násilí, podepsalo 1200 akademiků z 90 univerzit. Z mezinárodního prostředí se k nim připojil také americký lingvista Noam Chomsky nebo slovinský filozof Slavoj Žižek. Signatáře následně začala vyšetřovat policie a nejméně dvanáct lidí bylo zadrženo.