Evropské univerzity kritizují perzekuce

ANKARA/PRAHA To, jak se v dané zemi daří akademickým svobodám, bývá měřítkem vyspělosti demokracie. Podle aktuálního vývoje čeká Turecko temná éra.

Světová média zaplavily zprávy o desítkách tisíc vyhozených učitelů, kteří byli údajně „spjati“s pučem. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) pak ve středu zakázala akademikům vycestovat do zahraničí, skončit má 1577 děkanů.

YÖK si též předvolala 165 univerzitních rektorů, jimž uložila, aby na školách „identifikovali“akademiky a činovníky s vazbou na Gülenovo hnutí, uvedl vědecký časopis Nature v článku s titulkem „Turecko čistí univerzity“.

Evropští kolegové sledují dění v Erdoganově zemi s napětím i obavami. „Evropská univerzitní asociace (EUA) důrazně a bezpodmínečně odsuzuje akce proti vysokým školám a jejich pracov- níkům a vyjadřuje v tíživé chvíli upřímnou podporu vysokoškolské komunitě v Turecku,“stojí ve společném komuniké škol EU.

Už ve středu jej podpořila i Česká konference rektorů. „Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s perzekucí, kterou jsou nuceni akademici v Turecku zažívat. Podporujeme jejich úsilí za práva na svobodný život a demokracii,“uvádí stanovisko. „Jsme připraveni těmto kolegům pomoci,“řekl LN Tomáš Zima, předseda rektorského uskupení a lídr Univerzity Karlovy. „Budeme hledat možnosti pro působení pedagogů a vědců, kteří byli tureckým režimem zbaveni možnosti působení,“řekl Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity. K diskusi o možnostech, jak v součinnosti s českým ministerstvem školství pomoci, vyzval i Jaroslav Miller, šéf Univerzity Palackého v Olomouci. O nabídce míst pro špičkové turecké vědce hovořil i vicepremiér Pavel Bělobrádek.