Náhlé „odcházení“neurologa Bojara
S polistopadovým šéfem zdravotnictví se pojí havlovské aktivity, top medicína, ale i kauza Diag Human a výzkum s Evou Sykovou
PRAHA V únoru 1991 přivezl zástupce Nuffieldovy nadace do Prahy stovky knih o lékařské etice, jež daroval Univerzitě Karlově. Předání se zúčastnil i neurolog a oblíbený ministr zdravotnictví za Občanské fórum: doktor Martin Bojar. S britským expertem pak hovořili o problémech etiky v medicíně: o genetickém inženýrství anebo o zodpovědnosti lékařů...
Střih, léto 2016. Nikdo by nečekal, že se jméno uznávaného profesora Bojara, dnes již 69letého muže, bude v souvislosti s etikou skloňovat znovu. A to ve spojení s kontroverzním výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů se strašnou neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat. o podmínkách studie detailně ústně i písemně informováni a podepsali též informovaný souhlas.
„Viděl jste mne někdy, že bych hovořil o zázračných výsledcích? Ne, nikdy jsem neoznačoval autologní kmenové buňky za panaceu (zázračný všelék),“dodal. Právě Syková však v minulých letech v médiích vyzdvihovala potenciál „léčby“těmito buňkami.
Vytklo jí to i nedávné stanovisko etické komise Univerzity Karlovy. „Informace o významu a účinnosti suspenze byly ze strany členů týmu podávány ne vždy přiměřeným způsobem, takže mohly být pro některé pacienty zavádějící a vyvolávající nepřiměřená očekávání,“uvedl etický panel UK. Syková po zveřejnění kauzy v České televizi rezignovala na funkci 1. místopředsedkyně vládní rady pro výzkum a skončila i v čele Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Otázky bez odpovědí
„Po zjištění, že došlo k porušení protokolu studie přijímáním sponzorských darů od pacientů, jsem měl studii ukončit,“lituje Martin Bojar
V květnové reportáži ČT zazněla i část audionahrávky, kterou si tajně pořídil jeden z pacientů, jenž nesplňoval kritéria pro zařazení do studie – bylo mu přes 65 let.
„Jak pacienti, kteří jsou zařazeni do studie, když splňují kritéria, tak pacienti, kteří to nesplňují, musí té nadaci (Buněčná terapie) složit částku požadovanou firmou (Bioinova),“je slyšet Bojara, když vysvětluje, jak se dají buňky připravit.
„Bavili jsme se přes hodinu, ale z každé debaty účelově vyberete jednu dvě věty,“říká Bojar. Pacient s postupující ALS dle něj naléhavě usiloval o zařazení do studie; jednal i s profesorkou Sykovou. Ta mu patrně sdělila, že kmenové buňky mu lze podat mimo protokol studie. Okolnosti, za jakých to asi jde, se mu Bojar snažil otevřeně vysvětlit.
„Vyšetření a konzultace trvaly asi hodinu. Právě tak hladce proběhla lumbální punkce a aplikace kmenových buněk. Provedl jsem ji v praxi na Národní, protože se jednalo o podání na paragraf 8 mimo protokol studie, jíž jsme prováděli ve FN Motol. Vše bylo týž den elektronicky hlášeno na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL),“vzpomíná Bojar.
Schůzky, jejíž útržek tak spojil ikonu české medicíny s problematickým získáváním peněz pro výzkum profesorky Sykové, se dle něj účastnili čtyři lidé: on, lékař Homola, pacient a jeho syn. Reportérce ČT se snažil své jednání vysvětlit a navrhl jí dva termíny osobního setkání. Neúspěšně.
„Byl jsem udiven postupem České televize, která mi dvakrát zatelefonovala... Paní redaktorka volala vždy v pátek odpoledne, přičemž na pondělní večer bylo, což jsem netušil, naplánováno vysílání již hotového pořadu. Přednostu kliniky volala v neděli večer do zahraničí, tedy 24 hodin před vysíláním,“tvrdí Bojar, na němž je vidět znechucení zmédií.
A to nejspíše i po dojmech z letitých válek v kauze Diag Human, která se táhne od roku 1992, kdy Bojar v ministerském dopise zpochybnil solidnost jedné z firem obchodujících s krevní plazmou. Josef Šťáva se poté soudil o miliardy za krach obchodu.
„Musím říci, že v této věci mi bylo Bojara vždy líto – vždyť on jen řekl o té společnosti v podsta- tě pravdu; jen asi netušil, že to šikovní právníci dokážou tak zneužít. Myslím, že to byl jeden z případů, kdy pravda a láska nezvítězila, ale dostala pěkně na frak,“řekl LN Václav Hořejší, šéf Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Stanovisko Motola o nepochy- bení v kauze kmenových buněk jej ovšem zaskočilo. „Zdá se mi, že je to v příkrém rozporu s tím, co jsme viděli a slyšeli v televizních reportážích od profesora Bojara i doktora Homoly, a také v rozporu se závěry etických komisí Akademie věd i Univerzity
Nadace Charty 77, Míša...
Jméno Bojar je pojmem. Aktivně vystupoval při invazi vojsk v srpnu 1968, kdy vedl studentské hnutí, ale i během revoluce v listopadu 1989. Tehdy léčil zraněné studenty. „Byl pro nás hrdinou, který věděl, co dělat,“vzpomněl jeden z jeho žáků. V červnu 1990 se stal ministrem zdravotnictví Pithartovy vlády. Zasedl v ní s Milanem Uhdem, Petrem Vopěnkou nebo s Bedřichem Moldánem.
Se jménem Bojar jsou spjaty charitativní aktivity. Coby předseda Nadace Míša se zasadil o zakoupení Leksellova gamma nože, působil v Nadaci Charty 77. Letos v květnu se na půdě univerzity písemně zastal tří prezidentem nejmenovaných profesorů, na což mu měl Miloš Zeman odepsat, že zpětně lituje i jeho jmenování...
Chyboval nějak? Mrzí jej prý nezvládnutý rozhovor se zoufalým pacientem, který se snažil za každou cenu docílit podání buněk. „Po zjištění, že došlo k porušení protokolu studie přijímáním sponzorských darů od pacientů prostřednictvím spolku Buněčná terapie, jsem měl studii ukončit. To jsem vzhledem k pokročilé fázi studie neučinil... Uvedl jsem, že to považuji za své pochybení, i v písemném zdůvodnění své rezignace,“odvětil exministr Martin Bojar, jehož nejvíce tíží, jak může celá anabáze s ALS – a její mediální obraz – trápit účastníky dané studie. Někteří stále žijí.