V Mordoru je vylidněno jako ve městě duchů
Ikonická budova na pražském Žižkově a symbol státních telekomunikací zeje prázdnotou a pomalu chátrá. Společnost CETIN, dědic Českého Telecomu, se jí proto chce zbavit.
PRAHA Zaměstnanci jí říkají Mordor. Jméno po bájné říši zla z románu J. R. R. Tolkiena Pán prstenů si Ústřední telekomunikační budova (ÚTB) vysloužila kvůli 18poschoďové a bez anténního nástavce 78 metrů vysoké věži. Symbol českých telekomunikací a jedna z pražských dominant však Mordor připomíná i z dalších důvodů.
Vedle Olšanského hřbitova stojící ÚTB vlastně není budova jedna, nýbrž tři propojené. První, co člověku při přesunu mezi jednotlivými částmi komplexu bleskne hlavou, je, proč neodpovídají čísla pater? Na jedné straně schodiště je první patro, na druhé se už nachází patro druhé. Třetí pak sousedí s mezipatrem mezi dvěma podlažími, jejichž čísla běžný smrtelník může jen odhadovat. Přesto nejde o chybu, údajně se s tím od začátku počítalo.
„Občas se nám tu někdo ztratí, zatím se ale všichni našli,“směje se Luboš Záruba. V CETIN (celým názvem Česká telekomunikační infrastruktura), který vznikl odloučením od operátora O a je nástupcem původně státního Českého Telecomu, má na starosti především chlazení a napájení technologií. Za dlouhou dobu svého působení ve firmě zná budovu jako málokdo.
Strašidelný skanzen
ÚTB byla vybudována v letech 1972 až 1979. Její charakteristická věž se stala výrazným orientačním bodem nedaleko Nákladového nádraží Žižkov. Na svou dobu představovala naprosto ojedinělý stavebně-architektonický kousek. A to jak svým rozsahem, tak komplikovaností. Užitná plocha činí úctyhodných 72 tisíc metrů čtverečních, a než byla 3. ledna 1980 slavnostně otevřena, vyšplhal se účet za její výstavbu na 1,5 miliardy československých korun.
Putování labyrintem chodeb začíná lehce pod úrovní terénu, kde se nachází přívody energie. Rozvodna je rozdělená na dvě poloviny, každá s vlastním zdrojem. Jedna je přitom vždy připravena „zaskočit“za tu druhou, kdyby došlo k přerušení dodávky elektřiny. Na rozdíl od zastaralé budovy je to- hle moderní instalace obklopená vakuem, kterou její dodavatel ABB zatím v ČR použil jen dvakrát.
V budově jsou tři druhy sítě. Jedna je nezálohovaná, druhá připojená na baterie a pětici velkých dieselových agregátů a třetí stejnosměrná, využívající dvojici vlastních zdrojů napájení, které udrží vše v chodu po dobu šesti hodin.
Zajímavý je protipožární systém VESDA, který trvale nasává vzduch a kontroluje jeho kvalitu, čímž dokáže detekovat problém dřív, než dojde k rozhoření ohně. Hasicí systém se pak spustí automaticky a požár doslova zadusí už v zárodku.
„Dýchat se v tom dá, ale je to jako když stojíte na několik tisíc metrů vysoké hoře. Člověk se okamžitě zadýchá, ale nemělo by ho to ohrozit na životě. Předtím to tu ale začne blikat a houkat, takže by v inkriminovaných místech neměl nikdo zůstat,“říká Záruba s tím, že v budově za celou dobu nikdy nehořelo. Jen jednou při výstavbě věže vypukl menší požár z jiskry od pracujících řemeslníků.
Velikost budovy si člověk začne uvědomovat v sálech s bateriemi a vzduchotechnikou. Ta byla rekonstruována před třemi lety, a přestože dokáže v letních špičkách ušetřit až 300 kW energie, krčí se v rohu a vypadá skoro až vtipně malá. Právě naddimenzovanost je důvodem, proč chce CETIN budovu opustit. Technolo- gie se totiž i přes rostoucí výkony zmenšují a provoz nevyužívané budovy stojí hodně peněz.
Doslova cítit je to při pohybu v dlouhých, prázdných chodbách, které od dob socialismu neprodělaly žádnou změnu. Podlaha, zdi i dveře podporují ty největší stereotypy komunistické architektury v českých zemích. Některé jsou zavřené, údajně za nimi pracují lidé. Velké množství z nich – bez jakékoliv pravidelnosti – je jen tak pootevřených a potemnělý interiér za nimi působí až strašidelně. Atmosféra „města duchů“je zde dovedena k dokonalosti.
„To víte, dříve jsme tu měli dvě patra spojovatelek. Ta jsou teď kompletně prázdná,“říká síťový expert CETIN Pavol Košťál při příchodu do ústředny. Ta vypadá trochu jako dětská stavebnice lego. Každá kostička však znamená jednoho zákazníka z blízkého okolí a její vytažení by tak pravděpodobně hodně rychle znamenalo rozhořčený telefonát na zákaznickou linku některého z operátorů kvůli tomu, že někomu nefunguje internet nebo televize.
„Stačilo by dát na jednu stranu baterii a na druhou žárovku a mohli bychom si se zákazníky blikat morseovku,“říká Košťál.
Drátů je tu k vidění nepočitatelně. Jsou tu ale i modernější technologie jako ADSL a VDSL.
Naopak klasická hlasová ústředna vypadá jako chudý příbuzný, přesto je stále v provozu. Málokdo si dnes ale nechává hla- sovou službu, ty datové převažují. Po republice je takových ústředen několik tisíc a každá sloužila pro pět až deset tisíc zákazníků. Teď jich je o řád méně.
Mnohem důstojněji vypadá místní datové centrum. Moderní servery, optické kabely a chlazení do podlahy tu využívá nejen firma samotná, ale také její zákazníci. Sálů je tu deset velkých a osm malých. „Využíváme 1500 čtverečních metrů, ale kapacitu máme 20 tisíc,“připomíná opět prázdnotu Mordoru Košťál.
První důkaz o tom, že v obřím komplexu stále ještě existuje život, lze nalézt až o pár pater výše v dohledovém sálu. Ten tvoří řady pracovních stolů s počítači, obvykle s více monitory, u kterých se střídají dvanáctihodinové směny. A úplně vepředu je obrovská projekční plocha s mapami, grafy a množstvím na první pohled nesrozumitelných informací.
Může se to zdát úsměvné, ale jedna z nejdůležitějších částí v mozku Mordoru je předpověď počasí. Právě výkyvy počasí a bouřky jsou totiž zdrojem různých výpadků. Stejně tak je tu také mapa se všemi plánovanými výkopovými pracemi, u kterých riziko výpadku například kvůli překopnutému kabelu rovněž stoupá.
Nepostradatelná věž
Zatím nelze říci, kdy CETIN budovu opustí a co s ní bude. Stěhování bude složité a při jeho načasování se pravděpodobně využije životních cyklů hardwaru. Ten bývá obvykle pět let, přičemž většina zařízení už tu nějakou dobu funguje. Zřejmě to tedy nebude za dlouho.
Když se předchůdce firmy do budovy na konci 70. let minulého století stěhoval z původní mezinárodní ústředny ve Fibichově ulici, zůstal jako připomínka starých časů dvoukilometrový kolektor, který vede 20 metrů pod povrchem Prahy. Úzký, chladný, zablátěný tunel se zatékající podzemní vodou, lemovaný kabely od těch nejstarších až po moderní, je dalším místem, které připomíná nehostinnou Tolkienovu zemi.
Po příštím stěhování zbude pravděpodobně slavná věž. I kdyby totiž nový vlastník zamýšlel s ÚTB cokoliv, žižkovská dominanta musí zůstat stát. A ne kvůli tomu, že je z ní fantastický výhled na Prahu a za dobrého počasí lze dohlédnout až na Ještěd, ale proto, že jsou tu důležité vysílače, včetně televizního. Výhodou je, že architektonicky je věž samostatná, a tak lze strhnout jen trojici nesourodých budov kolem.