Řekni, kde e-knihy v Česku jsou
Elektronické knihy dnes už nikoho nezvedají ze židlí svou exkluzivitou či technologií. Zařadily se přirozeně do nabídky šíření informací. Mají své klady i zápory. Ale to neznamená, že vývoj situace kolem nich není zajímavý. Je totiž neuzavřený. Zvláště opožďování v přípravě české legislativy může přinést v budoucnosti nepříznivé důsledky.
K výraznějším rozdílům se však dospělo v charakteristice typického čtenáře e-knih. Tehdy to byl muž s vysokoškolským vzděláním ve věku do třiceti let. Podle nejnovějších poznatků čtou nejvíce knihy v elektronické podobě mladí lidé do čtyřiadvaceti let (plných sedmapadesát procent) a jejich počet se zvyšuje s vyšším vzděláním.
Pro čtení e-knih jejich uživatelé podle zkušeností prodejců nejčastěji využívají čtečky, dále mobilní telefony a tablety, notebooky a osobní počítače. Hlavní pociťovanou nevýhodou čteček, jejichž displeje jsou založeny na technologii E-Ink, je skutečnost, že zatím běžně umožňují zobrazování především černobíle. (Přesněji: na trhu, včetně toho českého, se objevily i barevné čtečky, založené na onom energeticky velmi nenáročném, i na slunci čitelném E-Inku, avšak jejich kvalita byla nevalná a cena vysoká a prakticky se nerozšířily.) Uživatelé tedy pro zobrazování obrázků a barevných obrazových publikací kombinují čtečky s tablety nebo s osobními počítači. Výsledky výše zmiňovaného průzkumu společnosti Nielsen Admosphere to však ne zcela potvrzují; čtenáři e-knih v něm totiž uváděli, že nejčastěji používají stolní počítač či notebook (47 procent), dále chytrý telefon (38 procent), tablet (34 procent) a až poté čtečku (28 procent).
Zabezpečení e-knih proti jejich neoprávněnému šíření se v zásadě ustálilo na tzv. sociálním DRM, což je digitální technologie ochrany elektronického dokumentu před zneužitím jeho spojením s adresou kupce/objednatele. Technologicky náročnější softwarová omezení se ukázala většinou jako kontraproduktivní a v řadě případů odrazovala i zájemce od koupě elektronické knihy jako takové. Bezúplatné stahování je stále nejčastější cestou k získávání e-knih; podle zmiňovaného nejnovějšího průzkumu je využívá 93 procent čtenářů! Před třemi lety tak činilo zhruba 70 procent čtenářů. E- knihy si kupuje sedmatřicet procent jejich uživatelů (podle předchozího průzkumu to bylo procent pouze sedmadvacet); čtyřicet procent je dostává darem a pětina si je půjčuje v knihovně.
Titulová nabídka jednotlivých prodejců e-knih se liší především jejich propojením s jednotlivými nakladateli, respektive s celými nakladatelskými skupinami (například Kosmas s Argem, eReading s Albatros Media nebo eBux s Euromedia Group).
S rozšířením e-knih také souvisí jejich cena. V posledních dvou letech u nás ceny e-knih stagnují. Pokud pomineme možnosti jejich bezplatného stahování (zejména texty a jejich překlady, které již překročily lhůtu sedmdesáti let od smrti autora, a nepodléhají tedy autorskoprávní ochraně nebo jsou zařazeny ke stažení zdarma do různých propagačních akcí apod.), činí dnes průměrná cena e-knihy v ČR 150 až 200 korun. Podle Anny Dufkové z Palmknihy v tom nelze v následujících dvou až třech letech očekávat radikální změny. Tím, jak vznikl přirozený segment knižního trhu s e-knihami – a tím i oficiální cesty jejich dostupnosti –, obě strany, tedy prodejci i kupci, akceptují pravidla trhu. Zmenšují se tak prvky jakéhosi zakázaného ovoce a parazitování na práci druhých.
Růst všemi směry
Uživatelé e-knih nejvíce oceňují jejich skladnost, disponibilitu a cenu. Elektronické texty se také mohou na trhu objevit dříve než v tištěné podobě. Pozitivně se vnímá skutečnost, že odpadají obavy z poškození vazby knihy, nejsou potřeba záložky, elektronickým knihám nikdy nehrozí, že budou vyprodané; čtenáři mohou mít najednou při sobě více titu- Zdroj: žebříček prodejce Palmknihy.cz lů (reálně: ve čtečce mohou nosit prakticky celou knihovnu), vkládat si vlastní poznámky k přečteným pasážím a u cizojazyčných textů existuje možnost průběžného využívání integrovaného slovníku.
Zajímavé byly odpovědi respondentů z hlediska negativního vnímání e-knih. Většinou jsou výrazně subjektivní povahy a lze je shrnout pod formulaci „zvyk je zvyk“. Mnohým uživatelům totiž chybí atmosféra spojená s četbou hmotné knihy a vůně papíru. Při čtení e-knihy se prodlužuje doba strávená u počítače (tedy pokud není využívána k očím šetrnější čtečka), následkem čehož hrozí bolest (přinejmenším) očí. A v neposlední řadě nelze takovou „nehmotnou“knihu vystavit v knihovně…
K nejoblíbenějším žánrům e-knih patří fantasy, sci-fi a odborná literatura. Beletrii v této formě čtou s velkou převahou ženy (dvaačtyřicet procent); z mužů podle tohoto průzkumu jen každý pátý. Podle průzkumu Nielsen Admosphere si také osmdesát sedm procent respondentů nedovedlo představit, že by četli knihy výhradně v elektronické podobě.
V Česku se také stále rozšiřuje okruh vydavatelů e-knih. Mnozí ze zavedených producentů tištěných knih (Alba- tros Media, Argo, BBart, Domino, Host, Kniha Zlín, MOBA aj.) investují i do tohoto segmentu knižního trhu, eventuálně rovněž do vydávání audioknih, i když návratnost těchto investic (natož zisk!) je zatím na malém českém knižním trhu většinou více než iluzorní. V tomto směru se však situace v České republice příliš neodlišuje od zemí s podobnými podnikatelskými podmínkami, velikostí trhu a s nesvětovým jazykem (kupříkladu Maďarsko).
Rozrůstá se i počet internetových knihkupectví a literárních portálů. Mezi ty nejznámější, s největší titulovou nabídkou, které jsou funkční, patří Kosmas (www.kosmas.cz), Palmknihy (www.palmknihy.cz), eReading ( www. eReading. cz), Ráj knih ( www. rajknih. cz), martinus. cz (www.martinus.cz), eKNIHOVNA (www.eknihovna.cz), eKnihulka (www.eknihulka.cz) nebo VirtBook (www.virtbook.cz). Pro ty, kdo jsou schopni číst v cizích jazycích, a to zejména v angličtině, se zdarma nabízejí e-knihy na portálech www.gutenberg.org nebo www.free-ebooks.net. Jedná se především o díla klasické a americké literatury, která již nepodléhají autorskoprávní ochraně.
V České republice už fungují také specializované informační portály o e-knihách s příspěvky o teorii a praxi v oblasti e-knih nebo specializované portály pro fanoušky elektronických knih, které obsahují hodnocení knih i autorů, žebříčky apod.
Drobný výhled
Knihy nadále patří na jedno z předních míst v žebříčku kulturních hodnot obyvatel ČR, a to bez ohledu na způsob šíření jejich obsahu (tiskem, elektronickými daty nebo akustickými signály). E-knihy už mají velké ambice, jak vytlačí a smetou ostatní klasické kanály šíření literárních děl či odborných informací. Rozšířily škálu mediální nabídky a zařadily se mezi ostatní média.
V podmínkách naší země bychom ale měli urychleně přijmout systém evidence elektronického publikování. Za zvážení rovněž stojí, aby byly i e-knihy přeřazeny do snížené sazby DPH podobně jako jejich papírová podoba.
Poděkování za pomoc a spolupráci Anně Duchkové, Antonínu Jeřábkovi a Martinu Lipertovi. V příštím čísle Orientace přineseme od autora materiál na téma audioknih.