Nasadíme vojsko, zvažují Němci
Jak to proběhlo
BERLÍN/PRAHA Když oznamovala bavorská policie, že útočník z mnichovského obchodního centra nemá vazbu na radikální islamisty, byla úleva jejích představitelů nepřeslechnutelná.
Několik dní předtím totiž zaútočil v regionálním vlaku nedaleko bavorského Würzburgu ozbrojený muž na cestující.
Incident se obešel bez obětí na životech. Policie útočníka, jenž požádal v zemi o azyl a zřejmě pocházel z Pákistánu, zastřelila.
Doma u něj ovšem našla materiály dokládající jeho sympatie k tak zvanému Islámskému státu. A radikální islamisté se k útoku později také přiznali.
Úlevu ovšem musela pociťovat i vláda kancléřky Angely Merkelové, jež se aspoň na nějakou dobu vyhnula opakování diskuse o tom, jestli její migrační politika, kvůli níž přišlo loni do země přes milion běženců, je správná, či nikoli. Přesto se ale již začalo diskutovat, jak podobné mimořádné události řešit.
A mnozí jsou v této souvislosti připraveni opustit jedno zmnohaletých tabu německé politiky: o zajištění vnitřní bezpečnosti by se nově kromě policie mohly starat i vojenské jednotky, jak tomu bylo letos na jaře v Belgii po teroristickém útoku na bruselském letišti.
Roli německé armády (Bundeswehru) dosud omezuje ústava, což souvisí s negativními zkušenostmi z meziválečného období.
„Nežijeme v dobách Výmarské republiky. Naše demokracie je absolutně stabilní,“odstartoval aktuální debatu svým rozhovorem pro deník Die Welt bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Doplnil, že je na čase, aby v podobných situacích mohlo být vyu- žíváno i schopností jednotek Bundeswehru.
Ministryně obrany Ursula von der Leyenová později v souvislosti s pátečními útoky přiznala, že v době, kdy byla situace v bavorské metropoli značně nepřehledná a nevědělo se, zda se jedná o teroristický čin a kolik pachatelů je do něj zapojeno, dala mnichovské jednotce vojenské policie rozkaz, aby se držela v případě potřeby v pohotovosti.
Němci jsou čtvrtí v počtu držených zbraní
Je ovšem otázkou, jestli by silnější, a tím pádem i viditelnější roli armády ve společnosti podpořili spoluvládnoucí levicoví sociální demokraté.
Jejich šéf, německý vicekancléř Sigmar Gabriel, namísto toho sází na zpřísnění kontroly zbraní v Německu.
Jak uvedl britský deník The Guardian, je jich v Německu v současné době v přepočtu na hlavu v oběhu víc než v Mexiku či jiných státech, jež bývají tradičně považovány za rizikové, pokud jde o rozšíření zbraní.
Předpisy ohledně držení zbraní se v Německu zpřísnily již několikrát, a to zejména začátkem tisíciletí. Tehdy došlo na několika školách kmasakrům, při nichž se zjistilo, že mladí pachatelé – většinou z řad jejich bývalých žáků – měli lehký přístup ke zbraním.
Od té doby platí povinnost, že zájemce o zbraň mladší 25 let musí před její koupí absolvovat psychologické vyšetření.
Opatření oproti předpokladům nevedlo k omezení jejich počtu. Jak vyplývá ze statistiky Guardianu, je v Německu registrováno přes 5,4 milionu střelných zbraní, čímž zaujímá čtvrté místo za USA, Švýcarskem a Finskem.
Ještě přísnější kontroly zbraní a možné nasazení armády při řešení krizových situací uvnitř země. Po mnichovských událostech Berlín zvažuje opustit i letitá tabu. Úlevu musela cítit i vláda kancléřky Angely Merkelové, jež se vyhnula opakování diskuse o správnosti migrační politiky
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
Osmnáctiletý střelec, Němec íránského původu označovaný jako David S., v pátek večer v Mnichově zabil devět lidí a dalších 21 zranil, než vzal život i sám sobě.
Střílet začal před restaurací McDonald’s a pak se přesunul do blízkého nákupního centra Olympia. Mezi jeho oběťmi jsou děti i nezletilí a podle některých zpráv se je útočník snažil do restaurace McDonald’s nalákat přes Facebook falešnou reklamou.
V Mnichově zasahovalo na 2300 policistů, kteří doporučili lidem nevycházet z domů. Kromě bavorských jednotek se zapojily i speciální jednotky z Hesenska či Bádenska-Württemberska.
Mnoho lidí v Mnichově kvůli evakuaci nádraží a zastavení železničního provozu uvázlo. V průběhu noci na sobotu se dopravní spojení opět uvolnilo.