Načeva se smyčci je uhrančivá

Lidové noviny - - Kultura - ONDŘEJ BEZR

Monika Načeva vlastně celý život balancuje nejen mezi žánry, ale přímo i celými scénami. Na jedné straně má několik hitů a bez toho prvního a největšího Udržuj svou ledničku plnou z Michalem Pavlíčkem produkovan­ého debutu Možnosti tu sou... z roku 1994 by se nemohla obejít žádná souhrnná kompilace českých písniček 90. let.

Pak zpěvačka začala spolupraco­vat s tvůrci z oblasti elektronic­ké hudby, dotkla se modifikova­né world music, znovu se s Pavlíčkem sešla při vzniku alba Mami v roce 2007 a někdy v té době ustavili také koncertní duo, jež je na pódiích k vidění dodnes. To ovšem zpěvačce nebrání v tom, aby i nadále spolupraco­vala také s jinými, a tak je možné ji zachytit tu třeba s anglickým kytaristou Justinem Lavashem, tu zase s nějakým DJ nebo prostě elektronic­kým hudebníkem.

Neplánovan­ý vznik

Album Na svahu je zase něco trochu jiného. Už proto, že obsahuje vesměs nové verze písniček z minulých řadových alb. Jeho těžištěm je samozřejmě reflexe spolupráce s Michalem Pavlíčkem, v tomto případě ale prezentuje spíš jejich koncertní napojení než někdejší studiovou spolupráci.

Projekt, ve kterém kromě Moniky Načevy a Michala Pavlíčka (vždy s jednou a zásadně akustickou kytarou) figuruje smyčcový Pavel Bořkovec Quartet, vznikl primárně za účelem komorního turné po akusticky a společensk­y zajímavých prostorách. Protago- nisté sami upozorňují, že zprvu vůbec neměli natočení alba v plánu, ale vzájemné jiskření a podoba, do které si starší písničky sedly, je přesvědčil­y. K tomu se přidaly blížící se narozeniny Moniky Načevy, a tak se celá šestičlenn­á společnost zavřela v květnu na pár dní do legendární­ho studia A Českého rozhlasu a prakticky z jedné vody načisto, bez playbacků a dalších studiových kouzel, všichni naráz (jen zpěvačka kryta akustickou zástěnou kvůli přeslechům) pořídili nahrávku, již považovali vlastně za součást proběhlého turné. Pokřtili ji na festivalu United Islands při pražské premiéře tohoto výjimečnéh­o projektu.

S invencí

Případů, kdy se umělci z oblasti populární hudby, lhostejno které její oblasti, spojí s představit­eli hudby klasické, aby propojili dva světy ve jménu nové kvality, je zejména v posledních letech spousta a výsledky bývají začasté přinejmenš­ím diskutabil­ní. Takové projekty dopadají zpravidla tak, že se základ popové či rockové písničky prostě obalí větším či menším „lesem smyčců“, tedy obvykle symfonický­m orchestrem nebo kvartetem, a tím invence končí. Jsou ale i jiné případy, za všechny jmenujme album a turné Stinga nazvané Symphonici­ties, kde orchestrál­ní verze zpěvákovy hity skutečně umělecky posunuly jinam a nečněl z nich pouhý komplex snahy vstoupit na „seriózní půdu“.

Aniž bychom chtěli srovnávat, což je samozřejmě nemožné, výsledkem má projekt Načevy, Pavlíčka a smyčcového kvarteta pojmenovan­ého po předním českém skladateli 20. století, blíže k onomu Stingovu projektu. A to je nejen zásadní bod k dobru, ale přímo smysl existence nahrávky. Protože sice nenabízí nové písničky, ale ty starší lze vlastně poslouchat „s čistým štítem“, jde o často dost odlišná díla oproti předchozím verzím. Paradoxně nejblíž originálu a jednou z nejméně zajímavých úprav je právě největší hit Udržuj svou ledničku plnou.

Sdělování věku se u dam zpravidla považuje za neslušné. Zpěvačka Monika Načeva si s tím ale hlavu neláme. Bez obalu přiznává, že nové a zároveň trochu bilanční společné album s Michalem Pavlíčkem vydává jako oslavu svých padesátin.

Romantika i hravost

Už začátek desky, titulní píseň z první elektronic­ké desky Moniky Načevy Nebe je rudý, ukazuje ve smyčcích obrovské dramatické možnosti, které skvěle podporují text Jáchyma Topola. Jenž je, abychom nezapomněl­i, dalším zásadním protagonis­tou alba, byť není uveden na titulní stránce. Právě v těchto verzích jeho básně vystupují ještě působivěji do popředí.

Michal Pavlíček je romantik naší rockové scény a úpravy některých písní mu v tomto ohledu jdou velmi na ruku, třeba Zavři nebo Obrovský slunce. Zároveň má ale rád hravost a různá „vyšinutí“ze zaběhaných pravidel. I takových momentů najdeme na albu celou řadu, třeba v úpravách písniček Ohnivá voda, Jako kočka nebo U Anděla. A v neposlední řadě má rád poctivý rockový tep. A v něm mu smyčce také dobře slouží, viz třeba skladbu Místo. Pod smyčcovými aranžmá jsou z větší části podepsáni dva členové Pavel Bořkovec Quartetu, první houslista Alexey Aslamas a violista Matěj Kroupa. Je ale evidentní, že úpravy vznikaly víceméně kolektivně, přesněji řečeno že se časem a obehrávání­m jaksi tříbily. Protože Pavlíčkův rukopis je z nich cítit – v nejlepším slova smyslu – na sto honů.

Sám kytarista se drží až překvapivě zpátky. Slouží písni a okamžiky, kdy jeho nástroj zazní sólově, spočítáme na prstech – a vždy je to funkční. Uhrančivé Monice Načevě je skvělým partnerem.

Monika Načeva, Michal Pavlíček, Pavel Bořkovec Quartet: Na svahu

Monika Načeva byla gratulantk­ou na oslavě šedesátin Michala Pavlíčka. FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST

Nerozlučná dvojice.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.