Perfektní styl Melody Gardotové
Něžná kráska s překvapivě přímou řečí hrávala v letech dospívání den co den na klavír. Ale když ji v osmnácti při jízdě na kole srazilo humpolácké auto, studovala na střední škole módní návrhářství. Měla namále, vedle dvojité fraktury pánve došlo k vážnému poranění hlavy. Skoro rok zůstala v bolestech připoutaná na nemocniční lůžko a po radě terapeuta se vrátila k hudbě. Na piano nebylo pomyšlení, ale na kytaru hrát mohla. A pak k tomu začít i zpívat a zkoušet skládat. Muzika už ji nepustila.
Ještě roky se ovšem zvolna zotavovala a následky nehody zřejmě nezmizí nikdy docela. Do ne- dávna mívala i na pódiu hůlku, užívanou však velmi šarmantně.
Expert na zpěvačky
Roku 2006 natočila s hudebními kamarády album, které udělalo dojem na lidi z pensylvánského univerzitního rádia a tak ho statečně poslala společnosti Universal. Ta titul Worrisome Heart o dvě léta později skutečně reedovala pod slavným jazzovým labelem Verve. Ačkoliv tu zní zpěvačka ještě křehce a trochu nezkušeně, rodící se osobnost už je cítit. A kombinace jazzového blues, gypsy swingu i latiny zafungovala. Padala slova o příbuznosti s Norah Jonesovou a Madeleine Peurouxovou; jako ta druhá i Melody totiž plynně ovládá francouzštinu, zpívává v ní a také uctívá Billie Holidayovou. Bystřejší kritikové ale postřehli, že je rytmickou hypnotičností, eroticko-dramatickým napětím i jistým druhem patosu mnohem blíž Nině Simoneové.
Vydala se do New Yorku a tam ji našel producent Larry Klein, expert na zpěvačky. Pracoval se svými manželkami, bývalou Joni Mitchellovou a současnou Loucianou Souzovou, s Peyrouxovou, Tracy Chapmanovou, Lizz Wrightovou. Bezpečně ví, kam slibný talent směrovat.
Album My One And Only Thrill (2009) vznikalo s už velkorysým rozpočtem a Klein angažo- val muzikantskou extratřídu, včetně aranžéra smyčcového ansámblu Vinceho Mendozy. Na obálce vidíme evropsky pikantní blondýnku s tmavými brýlemi, jež takřka neodkládá, asi rovněž coby pozůstatek úrazu. Ale muzika má i brazilský sound, Melody už jako holka milovala bossanovy se Stanem Getzem. Byť je hlavní hit Who Will Comfort Me? ozvěnou blues z Delty i dědictví po zmíněné Simoneové. Melody působí podstatně jistěji, poprvé má v hlase jemně škrábavý sa- met, kočičí prohnanost, evokuje náladu barového zákoutí. Ale zůstala jí trvalá dívčí melancholie. Naučila se také užívat, ale nikoli nadužívat vibrato. A častěji si mezi slokami pobrukovat rytmizované slabiky. Vše jak nějaká dávná šansoniérka. Celé to má ale současný zvuk, jen je vystavěný ze solidních základů. Na Grammy nominované desky se po světě prodalo půl druhého milionu kusů. Takový průlom Melody vystřelil do oblak. Vznáší se v nich doposud. Dokonce o něco výš.
Pokračující okouzlení latinskoamerickou hudbou se projevilo albem The Absence (2012), produkovaným tentokrát Brazilcem Heitorem Pereirou a možná až moc ušlechtile vyleštěným. Také však šlo dobře na odbyt. Akorát si člověk říkal: jen aby holka nezapadla do vyjetých kolejí.
Kudy z nudy
Ale nic takového. Loňské CD Currency ofMan, prozatím nejsilnější a nejoriginálnější, totiž přineslo prudký obrat. „Už mě nudi- lo celý večer stát a zpívat balady. Dělávala jsem intimní věci, ale teď chci něco přímého, ostrého, tancovat, hrát na elektrické nástroje, cítit jak to létá od bicí soupravy, užívat si.“Aby bylo jasněji: deset písní se nese v duchu gospelu a blues s elektronicko-loungeovými prvky i funkovými nášlapy. Snímky protkávají štěky dechů a varhan, smyčcové přiznávky i černý sbor v pozadí. Místy to band pod Kleinovým vedením rozbalí vysloveně temně. V souladu s občas dost chmurnými textovými obrazy. Je to až klubové, alternativní a přitom i pro konzervativnější posluchače přijatelné.
Gardotová demonstruje, jak dospěla coby autorka i interpretka. Na čerstvě vydaném DVD záznamu vystoupení z pařížské Olympie pak vidíme show se synchronními kroky dechařů i sboristek a výsostně moderní zemitou kapelou. Je ve fyzicky evidentně zlepšené kondici. Suverénní zpěvačka těží ze všeho, čím doposud prošla. Ale je i perfektně stylizovanou protagonistkou v dokonalém kostýmu, provokativní entertainerkou hereckého typu. Uvěřitelnou nositelkou vážných témat. A hlavně vynálezkyní vlastní hudební řeči na věčně proměnlivé hranici jazzu a popu. Pokud její team zvládne akustické záludnosti Smetanovy síně, měl by nás čekat koncert aktuální světové kvality prvé třídy.
Koncertní série Prague Proms vyvrcholí v úterý večer prvním českým zastavením americké zpěvačky, instrumentalistky a autorky Melody Gardotové, která si za deset let vydobyla unikátní postavení na jazzové scéně. Přičemž se její hudba stále vyvíjí a proměňuje.