Černá hvězda roku 2016 pořád táhne

Až se bude uzavírat letošní účet nejvýznamnějších osobností roku, není pochyb o tom, že na jednom z čelných míst bude David Bowie. Už proto, že jeho fantastickou deskou Blackstar a předčasným úmrtím 10. ledna, jež dva dny po jejím oficiálním vydání vypadalo jako součást celého uměleckého konceptu, pro mnohé z nás tento podivný rok de facto začal. Budeme-li se dívat na celou věc pozitivně, Bowie svou deskou odstartoval sérii výborných alb hudebních veteránů, která je pro letošek příznačná. Iggy Pop, Eric Clapton, Paul Simon i mnozí další, třeba i mladší klasikové, jako třeba PJ Harvey, se na svých nových dílech překonávali. Někteří z nich natočili dobré album po dlouhých, předlouhých letech.

A to nám rok 2016 ještě zdaleka neskončil. Jeho hvězdou, jakkoli černou, je ovšem přece jen Bowie. Pořád se okolo něj něco děje. Zrovna teď je v londýnské aukční síni Sotheby’s vystavena zpěvákova sbírka moderního umění včetně děl takových hvězd, jako je Marcel Duchamp, Henry Moore, Jean-Michel Basquiat nebo Damien Hirst. V listopadu bude sbírka, nejspíš každý kus zvlášť, což je nepochybně škoda, v aukci prodána.

Hudební vydavatelství Parlophone se také činí. Právě v těchto dnech vyšly reedice tří klíčových desek Bowieho diskografie 90. let, tedy z doby jednoho z jeho comebacků. Koncepční temné album 1. Outside, k němuž leckdo mimochodem přirovnával Blackstar, dále Earthling, jež mnohé posluchače rocku jako první smířilo s dusotem v „devadesátkách“vševládné elektroniky, a zvláštně vyklidněné Hours... jsou dobrými připomínkami Bowieho mistrovství po všech stránkách: vizionářské, pěvecké i v nejlepším slova smyslu písničkářské.

A to zdaleka není všechno. Už v září se Bowieho fanoušci mohou těšit na druhý dílMistrových „sebraných spisů“, který pokryje jeho tvorbu z let 1974–1976 na dvanácti CD. ob