Brexit nemá skončit zavíráním hranic
CHARLIE FLANAGAN
Minulý týden jsem se sešel s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem, abychom diskutovali o výsledku nedávného referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Sdílel se mnou pocit zklamání z výsledku, ale shodli jsme se, že rozhodnutí Britů musí být plně respektováno a členské státy musí nadále úzce spolupracovat v zájmu všech našich občanů. Rád jsem se seznámil s českým pohledem na nadcházející budoucnost a ocenil jsem možnost sdílet s ministrem Zaorálkem ojedinělé obavy Irska.
My v Irsku samozřejmě vidíme v Ev- ropské unii svoji budoucnost. Irská veřejnost má dlouhodobě jeden z nejkladnějších vztahů k Evropské unii a má k tomu dobrý důvod. Po více než století trvajícím zaostávání vytvořila Unie Irsku prostor pro ekonomický a sociální vývoj. Za posledních čtyřicet let, které uběhly od našeho vstupu, se Irsko samozřejmě potýkalo s nesnázemi: Evropská unie není všelékem. Stejně jako nejsme uchráněni před širšími dopady globální ekonomiky, ani Evropská unie nedokázala zamezit tomu, abychom pocítili nepříznivé důsledky nedávné finanční krize. Přesto je těžké si představit, že by Irsko dosáhlo současné úrovně prosperity, kdyby nebylo součástí Evropské unie.
V součtu je trvalý pokrok a růst Evropské unie pro Irsko životně důležitým národním zájmem. Ochrana tohoto životně důležitého národního zájmu bude zásadní pro náš přístup k nadchá- zejícím vyjednáváním mezi Evropskou unií a Velkou Británií.
Irsko jako součást vyjednávacího týmu bude společně s Českou republikou a dalšími členskými státy hrát aktivní roli při definování přístupu EU. Mnoho otázek bude pro všechny členské státy společných, ale vzhledem k pevnosti našich ekonomických vazeb s Velkou Británií bude mít Irsko specifické zájmy.
Konečně máme na ostrově mír
Evropská unie hrála rozhodující roli v podpoře ještě stále se vyvíjejícíhomírového procesu v Severním Irsku. Zatímco evropské finance hrály nepostradatelnou roli, bylo to společné sdílení identity coby evropského občana, co pomohlo unionistům a nacionalistům v Severním Irsku najít širší prostor pro vzájemné přijetí jejich kulturních, politických a ústavních rozdílů.
Nyní máme, poprvé za celá staletí, trvalý a spravedlivý mír na ostrově. Hranice mezi severem a jihem je nyní téměř neviditelná. 30 tisíc lidí ji denně překračuje při cestě do práce, za obchodem a do společnosti. Překračují ji bez překážek a často, aniž by si toho všimli. Je to velmi rozdílné od hranice, kterou si starší irská populace stále pamatuje, s celnicí a kontrolními stanovišti rozdělujícími území a lidi. Obnovení pevných hranic na ostrově by bylo zpátečnickým krokem.
Vztahy mezi Irskem a Velkou Británií jsou četné a hluboké. Spolu se společným jazykem a právním systémem existuje už od naší nezávislosti v roce 1922 Common Travel Area (společný prostor cestování) mezi Irskem a Velkou Británií. Toto uspořádání odráží propletené, úzké historické propojení mezi oběma ostrovy v zachování tradičního volného pohybu lidí z jedné země do druhé a naopak. Je důležité, aby jakékoli nové uspořádání, které by se mohlo vyvinout mezi EU a Velkou Británií, uznávalo nezbytnost a hodnotu těchto vazeb.
Je důležité, aby EU nadále postupovala ve svém rozvoji, zatímco povedeme nadcházející vyjednávání EU s Velkou Británií. Vyjednávání budou důležitá, ale nesmí se stát všepohlcujícími. Evropská unie, která umožňuje růst a je silou podporující mír ve své oblasti a ve světě, bude i nadále tak důležitou v nadcházejících letech, jako byla v posledních šedesáti. Tím, že bude jednat na maximum svých schopností, může EU minimalizovat škodu způsobenou vystoupením Velké Británie a vytvořit ústřední bod, kolem kterého můžeme všichni vystavět svůj budoucí rozvoj. Irsko bude i nadále přispívat svým dílem, aby tomu tak bylo.