Absurdní drama je tu doma

Podívejte se, já vydržím jako býk, možná i jako vůl, ale některé věci už mě přece jen unavují. Každé léto se prostě musí vynořit nějaký chytrolín, aby demonstroval, že je intelektuál či co, a musí se vysmívat všem těm reprízovaným seriálům, třeba tomu Malému pitavalu z velkého města. A už bylo opravdu dost i těch zlých, závistivých řečí o tom, že herci v talk shows spokojeně pofňukávají, jak je bolševik dusil, a přitom když se pak podíváte na soupis jejich rolí, hráli pořád a ve všem...

Skutečně si někdo myslí, že kdyby Malý pitaval z velkého města nebyl kvalitní seriál, reprízovali by ho tak často? A opravdu si někdo myslí, že kdyby to nebyl kvalitní seriál, hrály by v něm takové veličiny? Copak by potom zloděje uměleckých předmětů hrál prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech? Copak by lehkou holku ztvárnila druhámanželka Václava Havla? A copak by se role tureckého veksláka zhostil ředitel Divadla na Vinohradech? A copak by ho lidi zvolili i senátorem, kdyby si mysleli, že udělal chybu, když v takovém seriálu hrál?

Kdy už konečně těmhle kverulantům, kteří se domnívají, jak neoslní ostrovtipem, a přitom se jenom chlubí, jak jsou omezení, dojde, že je to všechno trošičku jinak? Že Plechová kavalérie, Muž na radnici, Okres na severu či Velké sedlo jsou velmi absurdní dramata světového formátu?

Už mám dokonce skoro hotovou – chybí jenom doplnit čáru nad poznámky – srovnávací studii seriálů Jaroslava Dietla a divadelních her Václava Havla a mé závěry vás možná zaskočí. Můj tajemník se chystá jednat s Knihovnou Václava Havla, která bymoc ráda tuto práci publikovala, čemuž se nelze vůbec divit. Je to napsané živým, neelitářským jazykem, takže si to může přečíst i horník. Zvlášť když je bez práce a má čas si to promyslet.