Hillary a Donald

Finalisté jsou po včerejšku jasní, výsledek vůbec ne

Hillary Clintonová jde do finále volby hlavy státu jako první žena v historii USA. Je to dárek k 240. výročí nezávislosti, ale popravdě žádné překvapení. Tím by naopak bylo, kdyby se Clintonová do finále nedostala.

Je to vítaná zpráva pro ty ve světě, kteří chtějí Ameriku takovou, jaká se jim líbí – levicově liberální a pokrokovou. Jenže v tomto smyslu není kandidatura Clintonové až takovým zlomem. Tím byla v roce 2008 volba Obamy jako první černé hlavy státu i protipólu Bushe. Chce-li teď Clintonová na Obamu navázat (a těžko může nechtít), musí zdůrazňovat spíše kontinuitu než vlastní změny. Změnou s velkým Z byl přece Obama. Teprve uvidíme, bude-li první žena stejným emočním motivem pro voliče, jako byl před osmi lety první černoch.

Provokatér to může rozebírat i jinak. Třeba si představit, co by na to řekl kdysi neblaze proslulý Výbor pro neamerickou činnost. Není snad budování rodinných dynastií na špičce politiky neamerické? Pravda, uspěl s tím už Bush mladší, ale to je pro Hillary okolnost spíš přitěžující než polehčující. Její vítězství by totiž poznamenalo americkou historii čtvrtstoletou dynastií Bush – Clinton – Bush – Clintonová.

Důležitější je ale jiná otázka. Clintonová je kvalitní osobností demokratů. Je ale tím, kdo má největší šanci porazit Donalda Trumpa? Má za sebou čtvrtstoletou zkušenost ze špičkové politiky. Ale souboj s Trumpem rozhodnou jiné priority, než jaké se prodávají ve Washingtonu, na CNN, na mezinárodních fórech či v Evropě.

Německý novinář Jan Fleischhauer (Spiegel Online) připomíná výraz Flyover States, který elity z východního a západního pobřeží používají pro vnitrozemí USA, jež znají jen z oken letadla. A arogance typu Flyover States čiší i ze vztahu progresivní levice vůči tamním lidem i voličům.

Psal o tom Ross Douthat (New York Times). Trumpovy šance posilují tím, že levice mu přenechává své tradiční voliče. Kosmopolitní pokrokáři se dívají na nevzdělané bílé dělníky ze Středozápadu ne jako na své kmenové voliče, o které je třeba bojovat, ale spíše jako na bigotní a zaostalou sedlinu, které je lepší se zbavit – třeba i ve prospěch Trumpa.

Není náhoda, že Trump se soustředí na Pensylvánii, Michigan, Ohio a Wisconsin, tradičně demokratické státy, které teď volí spíš republikány. Bude mu právě tam Clintonová schopná vzdorovat? To může být klíčová otázka. Zbyněk Petráček