Léčba borreliózy nově

Lékaři razantně zvyšují dávky antibiotik v boji s infekcí přenášenou klíšťaty Nakažených je už o 216 více než loni v létě

PRAHA Máte lymeskou borreliózu. Tuto diagnózu si od začátku roku vyslechlo už o 216 lidí více než k loňskému červenci.

Mezi nimi i osmačtyřicetiletá Kateřina z Prahy. Také jí lékařka předepsala antibiotika. Ne však na dva týdny, což byla dosavadní praxe, ale rovnou na čtyři. Důvod? Lékaři již běžně volí nový, razantnější postup v léčbě tohoto infekčního onemocnění, jehož přenašečem jsou klíšťata. „Když jsem si antibiotika vyzvedávala, lékárnice byla překvapená, jak silné dávky mám brát. Dokonce poznamenala, zda se lékařka nespletla,“vypráví pacientka.

Podle předního parazitologa Libora Grubhoffera se dosavadní dvoutýdenní léčba ukázala jako nedostatečná, příznaky nemoci se vracejí každému druhému. „Chápu, že veřejnost může být zmatena z razantnější praxe, z většího a delšího zatížení organismu anti- biotiky. Nová praxe ale vyplývá z dlouhodobého pozorování, že dosavadní krátké schéma terapie selhává,“vysvětluje Grubhoffer.

Nový postup není ale dán žád- nou vyhláškou, záleží čistě na rozhodnutí lékaře. A třeba primářka pražské Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová s novým postupem nesouhlasí. „Léčba běžných forem borreliózy, tedy prvního a druhého stadia, je čtrnáct dní,“říká. Nasazení antibiotik na měsíc by podle ní mělo být použito jen u těžších forem.

Pokud pacient nedostane správnou léčbu včas, může mu nemoc způsobit trvalé poškození mozku, srdce, kloubů. Ročně si v Česku diagnózu na lymeskou borreliózu vyslechne průměrně 4500 osob.

Letos jsou klíšťata nadprůměrně aktivní. Pomohla jim mírná zima a vlhké léto. „Hlášeno bylo již 1408 případů, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 216 případů infekce více,“sdělil LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Štoll. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde se do 24. července nakazilo 181 lidí.

Česká republika je podle nedávného vyjádření neurologa Tomáše Bouzka proMF DNES skoro jedinou zemí na světě, kde se nemoc léčí výrazně kratší dobu a výrazně menšími dávkami.“Podle primářky Roháčové ale chybí vědecké údaje, které by potvrdily, že se má léčebná strategie měnit.

„Borelie nejsou bakterie, které se někde skrývají nebo vytvářejí cysty,“vysvětluje. Ke čtyřtýdennímu nasazení antibiotik se podle ní má standardně přistoupit až u těžších forem borreliózy. „Když už postihují například klouby,“sdělila. Při běžné formě, která se příznaky podobá chřipce – tedy bolesti hlavy, kloubů, ospalost – stačí podle ní antibiotika na dva týdny. „V takovém případě bych antibiotika například své rodině ani pacientům na měsíc nedala. Každý lék, který se bere neopodstatněně, přináší jen negativa,“míní Roháčová.

Příznaky se vracejí

Podle parazitologa Grubhoffera se ale mohou u některých pacientů, kteří byli léčeni podle kratšího schématu 14 dní, opakovaně vracet některé příznaky onemocnění: „Důvody spočívají v tom, že mírnější krátkodobá léčba zanechává vysokou míru pravděpodobnosti, že akutní infekce přejde ve skrytou přítomnost takzvaných cystických forem borrelií. Ty se po čase na základě dosud zcela nepochopených mechanismů mohou aktivovat v plnohodnotné.“Z onemocnění a jeho projevů se tak podle něho stane začarovaný kruh.

Alibismus lékařů?

Nasadit antibiotika na delší dobu jen z obavy, že by se některé příznaky nemoci mohly u pacienta znovu objevit, což se podle některých názorů děje až v padesáti procentech případů, je ale podle Roháčové alibismus. Borrelióza je navíc podle ní onemocněním, které se dokáže do určité míry vyléčit samo. „Velké procento lidí se vyhojí i bez podávání antibiotické léčby. Například skvrna na kůži většinou sama vymizí. My ale samozřejmě pacienty léčíme, protože jde o bakterie,“dodala.

Ministerstvo zdravotnictví před dvěma týdny vydalo před parazity pro letošní sezonu varování: „Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměr- ně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme.“Obyvatele upozorňuje, že první příznaky borreliózy mohou pocítit po zhruba dvou týdnech od přisátí klíštěte.

U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická borreliová skvrna. Až u 30 procent nemocných se ale neobjeví vůbec. Léčba pak nemusí být zahájena včas a nemoc se překlene do těžších stadií.

Jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému či napadení srdce nebo očí.

Aby bylo Česko připravené na negativní epidemiologický vývoj nemocí, které přenášejí klíšťata,

Lymeská borrelióza je infekční onemocnění vyvolané bakteriemi Borrelia afzelii, Borrelia garinii, vzácně Borrelia burgdorferi. Postihuje nejčastěji kůži, nervový systém, klouby, srdce. Je přenášeno zejména klíšťaty.

První příznaky se projevují po 1–2 týdnech od doby, kdy se klíště přisálo. Nemoc má podobné příznaky jako chřipka – bolest hlavy, kloubů, ospalost a malátnost. Okolo místa, kde se parazit přisál, se vytvoří skvrna.

Ve 20 až 30 procentech případů se ale počáteční příznaky ani neobjeví. Pokud se nemoc nezachytí

Proti borrelióze – na rozdíl od klíšťové encefalitidy – neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky. Pro zjištění případné nákazy lze zakoupit orientační domácí test.

Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a intimních partiích.