Papež zahájil nelehkou misi v Polsku

Světové dny mládeže

Polsko sice patří k nejkatoličtějším zemím v Evropě a k víře se zde hlásí přes devadesát procent obyvatel. Avšak osobnost současné hlavy církve, papeže Františka, řady věřících a jejich biskupů nadšení nevyvolává.

VARŠAVA/PRAHA Návštěvy papežů v Polsku byly v minulých letech velkými událostmi.

A to nejenom za časů Jana Pavla II., jenž sám z Polska pocházel a během svého pontifikátu přijel devětkrát. I jeho nástupce Benedikt XVI. se setkal v roce 2006 s nadšeným přivítáním. Současná hlava katolické církve, jež bude hlavním hostem právě probíhajících 31. Světových dnů mládeže v Krakově, přijede do Polska poprvé.

V Polsku bude pobývat celkem pět dní. Na jeho programu je kromě setkání s mladými lidmi i několik mší, návštěvy poutního místa v Čenstochové a koncentračního tábora v Osvětimi.

Papež František se také setká se špičkami státu. Již včera například jednal s prezidentem Andrzejem Dudou.

Polsko považuje světové setkání mladých katolíků za věc mimořádné prestiže. Očekává se, že během týdne trvající akce přijede do Polska 1,5 milionu mladých věřících ze 187 zemí světa.

Na bezpečnost má dohlížet dvacet tisíc policistů v uniformách a dalších několik tisíc bude v civilu.

Polsko přechodně až do 2. srpna obnovilo hraniční kontroly.

Celosvětová setkání mladých katolíků vycházejí z iniciativy papeže Jana Pavla II. První akce tohoto druhu proběhla v roce 1984 v Římě. Od roku 1989 se mladí věřící scházejí každé dva roky.

V Polsku se Světové dny mládeže konají již podruhé. Poprvé to bylo v roce 1991 v Čenstochové. Z Česka se letos chystalo do Krakova odjet šest tisíc mladých poutníků.

Ministr vnitra Mariusz Blaszczak uvedl, že dosud bylo 200 lidem zabráněno ve vstupu na polské území.

Bezpečnostní opatření byla v posledních dnech i kvůli událostem ve Francii ještě posílena. Před několika dny také vyvolala značný rozruch zpráva, že policie zadržela v Lodži Iráčana s chemikáliemi, jež mohly být použity k výrobě trhaviny. Zadržený muž měl předtím pobývat v Krakově.

Smířlivé signály před návštěvou

V porovnání se svými dvěma předchůdci bude ale papež František v Polsku přece jen v poněkud jiné situaci. Především část místního episkopátu pohlíží na některé jeho názory v oblasti morálky s rozpaky, případně je rovnou odmítá.

To se ukázalo na jaře po zveřejnění Františkovy apoštolské exhortace Amoris laetitia, v níž hlava církve vyzývá k většímu pochopení pro rozvedené katolíky.

A podobné rozčarování vyvolávaly i papežovy výzvy, aby věřící přijímali běžence, a to i tehdy, pokud by se jednalo o muslimy. Prá- vě v této otázce vyslali katoličtí biskupové před papežovou návštěvou smířlivý signál, když prohlásili, že Polsko by mohlo uprchlíky z Blízkého východu přijmout.

Současná vláda ovšem něco takového odmítá a má v této otázce i podporu veřejnosti. Poté, co loni na podzim převzala moc národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), začalo být patrné, že nová politická reprezentace se snaží jít víc na ruku biskupům.

Ukazuje se to zejména v otázce umělého přerušení těhotenství. V parlamentu nyní leží návrh zákona na úplný zákaz umělého přerušení těhotenství. Odpovídající petici s podporou katolické církve podepsalo 450 tisíc lidí.

Současný zákon umělé přerušení těhotenství připouští pouze ve třech výjimkách – pokud je těhotenství následkem znásilnění, když těhotenství ohrožuje zdraví matky a dítěte, případně hrozí, že dítě přijde na svět s těžkým postižením.

V jiné otázce ale již vláda vyšla církvi vstříc. Její poslanci totiž v parlamentu schválili zákon omezující prodej zemědělské půdy, což má zamezit zahraničním firmám v přístupu na polský trh. Ovšem církve a jiné náboženské společnosti dostaly výjimku a zákon se na ně nevztahuje.

Episkopát na oplátku zase několikrát podpořil vládu poté, co začala EU kritizovat některé její kroky a v lednu zahájila s Polskem řízení pro porušení pravidel.

Tehdy se někteří biskupové, jako například Józef Michalik z Přemyšlu, ve svých kázáních opřeli do Unie i do polské opozice, že údajně proti právoplatné vládě popuzuje vlastní občany a haní její dobré jméno v zahraničí.