Opulentní přípitek s publikem
Jatka78 – pražský prostor pro nové, nezávislé a experimentující umění završil svou letošní divadelní sezonu. A zakončení to bylo slavnostní, oddychové a divácky velmi úspěšné. Osm zahraničních umělců připravilo speciálně pro Jatka78 novocirkusový večírek s názvem Analog: Finále.
Američan Ethan Law a Švýcar Florian Zumkehr založili platformu Analog, která sdružuje spřátelené akrobaty, tanečníky a hudebníky, a již potřetí pro Pražany připravili velkolepou show. Tentokrát pro podívanou s názvem Finále vybrali jako zaštiťující symbol krabice. Kočovný život novocirkusových umělců totiž mohou papírové krabice velice dobře charakterizovat, snadno do nich zabalíte věci při stěhování. Krabice zde slouží nejen jako součást dekorace či nouzové oblečení, využívá je také Ethan Law pro svůj kaskadérský kousek. Akrobat totiž v ohromujícím čísle vyšplhal těsně pod vysoký strop sálu Jatek78 a bez jištění se čelně vrhl do soustavy papírových beden.
Analog: Finále je sice především třpytivá show plná konfetů a přípitků s publikem, které je na jeviště tu a tam zváno, aby se stalo součástí představení, ale je také jako správný novocirkusový projekt pro běžné, sportovně spíše nenadané diváky fascinující a v tomto případě i doslova dech beroucí. Především otcové zakladatelé předvádějí vrcholná čísla. Florian Zumkehr například stojky (i ty na jedné ruce a třeba i s roznožkou) na židli, která stojí na poměrně vratkých štosech knih.
Hlavně díky festivalu Letní Letná nejsou čeští diváci novocirkusově neznalí a troufám si tvr- dit, že už nepřestávají úžasem dýchat nad každým přemetem. U Finále je nasnadě argument, že vystoupení byla pramálo divadelní. Možná to byla spíš taková kabaretní – nechybí bubeník (Merlin Ettore) a zpěvačka (Ena Soukouová) – olympiáda. Umělci (a sportovci) z Analogu však umějí velice dobře pracovat s publikem, zapojují jej do představení, na závěr jsou všichni pozváni na jeviště, následuje párty s dýdžejem. A během produkce účinkují- cí povzbuzují své diváky, doslova je rozpalují třpytkami, nebojí se říci si o potlesk. Finále bylo dokonale žhavé zakončení sezony, které zvládlo po tři večery napěchovat sál s kapacitou tři sta šedesát míst. Na někoho mohlo být té milé a uvolněné pospolitosti dokonce až trochu moc.
Jatka nejen pro masy
Jatka78 jsou vůbec takovým malým divadelním fenoménem. Řediteli Štěpánu Kubištovi a umě- leckému šéfovi Rostislavu Novákovi mladšímu se podařilo během necelých dvou sezon a na poněkud bizarním území – v Pražské tržnici – vytvořit prosperující umělecký dům.
Oblíbené novocirkusové inscenace zde vytváří a hraje nejen místní Cirk La Putyka Rostislava Nováka, ale často v Jatkách78 vystupují také zahraniční hosté. (A Jatka78 se tak stala celoroční konkurencí festivalů Letní Letná či Cirkopolis.)
Své místo zde našli také taneční a činoherní nezávislé soubory, například nedávní absolventi DAMU, kteří tvoří pod hlavičkou 11.55 (nejznámější jsou však stále jejich „školní“projekty Hodní chlapci a Regulace intimity). Z tanečních souborů v Jatkách78 pravidelně vystupuje například 420People. Několikrát zde hostovalo prestižní slovensko-řecké uskupení RootLessRoot Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney. A právě novátorský tanečník a nekompromisní choreograf Jozef Fruček připravuje s La Putykou neobyčejný novocirkusový a performativní projekt Black Black Woods. Jatka78 totiž nejsou jen „módním podnikem“.
Kubišta s Novákem umějí vyprodat divadlo, ale nebojí se riskovat. Občas balancují na hranici bulvárnosti. Umějí to však vyvažovat a nabízejí i „nevýnosná“představení pro děti a poskytují prostor mladým skupinám, na které se masy nehrnou.
A také umějí své fanoušky překvapit, v druhé polovině září se uvidí, zda jen mile, a jaký budou mít zájem o experimentální, několikahodinové a nejen cirkusové Black Black Woods.
Analog: Finále
Autorka je divadelní kritička