... u příští koalice si dáme větší pozor
O možné povolební spolupráci se sociální demokracií pak říká: „Já si umím představit všechno. Vše záleží na konkrétních lidech.“
LN Minimálně jsou tam momenty, které nepůsobí úplně věrohodně. Třeba ztracené dokumenty, které by prokazovaly tvrzení, že akcie držely vaše děti a žena…
Ale to není pravda, že chybí nějaké klíčové dokumenty. To, co skutečně chybí, jsou nějaké dvě stránky prezence z jedné z mnoha valných hromad v celkem asi čtyřistastránkové dokumentaci. To je prostě vytržené z kontextu. Byl tam opakovaný audit, který potvrdil, že dotace byla poskytnuta podle pravidel.
LN Vraťme se zpět k otázce, jaká je nálada v hnutí. Paní Zelienková není jediná, kdo tvrdí, že v hnutí nefungují demokratické postupy, že odlišný názor „se nenosí“. Před časem na základě podobných argumentů vzniklo hnutí PRO 2016 z nespokojených členů ANO…
Ale to je tím, že ti lidé se nedostali na krajské kandidátce na místa, která chtěli. Proč teď jsou problémy? Před krajskými volbami. No protože někteří se nedostali tam, kam chtěli. A paní Zelienková se jen potřebovala zviditelnit kopnutím do Babiše. Každý, kdo si kopne do Babiše, je hned všude v médiích. Babiš se vlastně neměl narodit. Zvláštní je, že máme problémy ani ne v pěti procentech všech organizací našeho hnutí. Takže se to celé jen zveličuje. Všichni mluví o rozpadech koalic, ale už nikdo nemluví o tom, že hnutí ANO se naopak dostalo do městských koalic v Benešově, na Praze 5 a v dalších městech.
LN Ale tady nejde o prosté kopnutí do Babiše. Paní Zelienková mimo jiné přináší závažná obvinění, že se na Berounsku zakládaly fiktivní buňky, nelegálně schvalovaly kandidátky do voleb, falšovaly se zápisy… Zároveň říká, že vás o tom informovala.
Ona mě na to v nějakém rozhovoru upozornila. Já jsem jí odkázal na paní Jermanovou jako krajskou předsedkyni, protože řešení je v její kompetenci. Revizní a smírčí komise našeho hnutí se její stížností zabývala a zjistila, že je neopodstatněná. Já mám z toho ovšem pocit, že jde spíše o ženský souboj, jaký jsem v hnutí zažil už několikrát. Nejdřív ministryně Helena Válková s náměstkyní Hanou Marvanovou, pak primátorka Adriana Krnáčová s pražskou předsedkyní Radmilou Kleslovou a teď toto. Takže paní Jermanová, která mě prosila, abych vzal paní Zelienkovou do hnutí, měla nějaké spory s paní poslankyní. A ta teď vidí svůj ideál v panu Kalouskovi a TOP 09.
LN Stále jsme se nedostali k té náladě v hnutí. Paní Zelienková je možná mediálně viditelná, ale odchody jsou i naméně viditelných, o to možná klíčovějších pozicích. Skončil třeba pražský manažer Pavel Plesník, což je jeden z prvních členů strany, nebo v Liberci jsou dokonce po odchodu Markéty Ackermannové úplně bez manažera…
Ale já přece nemůžu řešit každou personálii. U pana Plesníka je to otázka na Martina Stropnického jako pražského předsedu hnutí. Bylo to jeho rozhodnutí, že si vybral jako manažera někoho jiného. Já jsem se s panem Plesníkem setkal, mě to mrzí, protože, jak říkáte, patří k zakládajícím členům. Ale já skutečně nerozhoduju o všem, takže jsem mu neuměl pomoct. A abych vám tedy odpověděl. Jistě, v hnutí se dějí posuny. Je to přirozená personální obměna, která se odehrává ve všech stranách. ODS v minulosti po skandálech s financováním strany opustil člen vlády a dva místopředsedové, vrcholní představite- „NATO by se mělo především proměnit lé strany. To bylo daleko zásadnější než to, na co se mě ptáte vy. Novináři se stále snaží najít nějaký rozkol v našem hnutí, který neexistuje. Ambice některých lidí jsou nenaplněné, někteří možná očekávali něco jiného. Ale není to nic dramatického. Podstata je, že vedení hnutí funguje a je jednotné. Mimochodem já mám jednu celoživotní výhodu. Já jsem se nikdy necítil ohrožen ani ve firmě, ani v hnutí. A pokud hnutí dospěje k tomu, že si zvolí nějakého jiného lídra, tak já s tím nemám problém.
LN S blížícími se krajskými volbami sílí také kritika opozice ohledně vašeho klíčového projektu, kterým je elektronická evidence tržeb. Existují návrhy, jak případně její dopad omezit, aby nezasáhla malé živnostníky, a také se zvažoval odklad až na dobu po Vánocích, tedy že by byla spuštěna až k 1. lednu.
Každá výjimka je podle mě problém. Pokud se v praxi ukáže, že je v některých profesích skutečně potíž pracovat s elektronickou evidencí, můžeme o tom diskutovat a možná to poupravit. Ale myslím, že příklad kontrolního hlášení, o němž se také předem vášnivě debatovalo, ukazuje, že to stojí za to. Kontrolní hlášení funguje a nikdo už o něm nemluví, protože díky němu vybíráme podstatně více daní, jen k 28. červenci jsme vybrali o 10,5 miliardy korun navíc na dani z přidané hodnoty v porovnání se stejným dnem loňského roku. A EET spustíme 1. prosince 2016, žádný odklad se konat nebude.
LN Ještě se aktuálně řeší problematika spropitného, platí, že pokud zůstane zaměstnanci, EET jej nezasáhne?
Ano, přesně to platí a nic se na tom měnit nebude. Pokud spropitné zůstane zaměstnanci, v rámci evidence tržeb se neeviduje, ale samozřejmě podléhá dani z příjmů fyzických osob u zaměstnance. Pokud je však příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. V takovém případě by tedy měl podnikatel zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné účtenku.
LN Celý letošní rok kromě EET provází vládu problém hornictví. Znovu jste projednávali možné kompenzace pro pracovníky hnědouhelných dolů – konkrétně lomu ČSA společnosti Severní energetická. Tripartita je podpořila, vláda odložila rozhodnutí na srpen…
Já jsem byl a jsem proti. Nevidím důvod, proč by stát měl vyplácet kompenzace zaměstnancům soukromé firmy, která za poslední čtyři roky vytvořila zisk přesahující 3,5 miliardy korun. Stát přitom při privatizaci dostal nějakých 600 milionů korun. A za uhlí, které státu patří, dostává jen velmi nízké poplatky. U hnědého uhlí je to přibližně 260 milionů korun ročně, chtěl jsem prosadit desetinásobek, nakonec prošlo jen zdvojnásobení na 520 milionů. A v této situaci máme poskytovat kompenzace? Za to, že vláda neprolomila těžební limity? Vždyť to není argument. Zákon o limitech je tady od devadesátých let, takže od počátku bylo jasné, že povrchové doly dříve nebo později skončí. Jak mám vysvětlit zaměstnancům soukromých firem v úpadku, že jdou automaticky na úřad práce a horníci zMostecka dostanou podporu v nezaměstnanosti a každý měsíc státní příspěvek 7000 korun? Šéf odborů to samozřejmě podporuje, když sedí v dozorčí radě, která s představenstvem dostává 19 milionů ročně na odměnách.
Ministr průmyslu Jan Mládek to nejdříve zkusil v rámci řešení situace kolem OKD navrhnout pro všechny firmy, které tady těží – že bychom pomohli všem těm investičním skupinám z Kypru a bůhví odkud. Ale to je přece úplně jiná situace. Hnědouhelné doly jsou povrchové a ke všemu ziskové. A druhá věc je, že když Sokolovská uhelná byla v podobné situaci a musela propouštět asi tisícovku lidí, její horníci dostali normálně od této společnosti odstupné asi deset nebo dvanáct platů. Zkrátka se o ně po- starala sama. Vždyť by to byl nerovný přístup.
LN Zmínil jste OKD. V rámci řešení situace této společnosti jste schválili po dlouhých jednáních půjčku ve výši 700 milionů korun, aby měli na výplaty. Jaké máte garance, kterými jste podmiňoval případnou půjčku, že se peníze státu vrátí?
To, že to – jak to říkáte vy – trvalo dlouho, bylo dáno tím, že nejdříve management předložil pozitivní výhled peněžních toků ve firmě. Pak ministr Mládek přišel s tím, že je třeba miliarda korun, aby se firma udržela. Ta částka ale nebyla ničím podložena. A já nemůžu rozdávat miliar- du sem, miliardu tam. Takže jsem potřeboval jednat smanažery nad konkrétními podklady. A kalkulace je celkem jasná. Každý měsíc za zaměstnance na dani a sociálních a zdravotních odvodech OKD odvede do rozpočtu 173 milionů korun. A pokud by zbankrotovali, tak o to přijdeme. Takže my jsme připraveni jim půjčit na výplaty, aby se udrželi. Na výplaty za červenec, které jsou celkem 413 milionů korun, je třeba přidat asi 120 milionů korun. Zbytek dají z vlastních zdrojů. Celá ta částka 700 milionů by podle výhledu peněžních toků v OKD mohla pokrýt jejich potřeby až do konce roku 2017. Je to plánované jako půjčka „až do“, protože to nemusí být potřeba celé. V letošním výhledu jim do konce roku má chybět asi 300 milionů korun a příští rok je to minus 130 milionů. Takže je tam rezerva ve chvíli, kdy nepřijde nějaký neočekávaný zásah do fungování podniku. Půjčka je podmíněna tím, že bude povolena reorganizace. Pokud by byl klasický konkurz, nepůjčíme nic.
LN Takže garance tím, že firma projde restrukturalizací, je pro vás dostatečná, aby to nebylo jen prosté „nalití“státních prostředků do OKD?
Ne, samozřejmě že to není jediná garance. Jednak budeme mít ve firmě dohledovou pozici, a jednak ten úvěr bude zajištěn tak, jak je to obvyklé při běžných obchodních vztazích. Úvěrové financování nám přiznává mezi věřiteli absolutně přednostní pozici. To je výhodné jak při realizaci zajištění, tak při uspokojení z výtěžku prodeje zdravé části, pokud to nastane.
LN Podívejme se ještě na mezinárodní scénu. Evropa je v současnosti otřesena několika teroristickými útoky v Německu a ve Francii. Znovu se kvůli nim obnovila debata, proč Evropa nezvládá migrační krizi a integraci přistěhovalců. Vy jste nedávno uvedl, že jedním z řešení by bylo vytvořit funkční evropskou armádu a přetvořit NATO. Jak si to konkrétně představujete?
Evropská unie je určitě skvělý projekt, jehož hlavním cílem v podstatě od počátku po dvou světových válkách bylo a je mít mír v Evropě. Takže prioritou by mělo být ochránit evropský kontinent. A tuto funkci aktuálně Unie neplní, protože na kontinent přicházejí nekontrolovaně tisíce lidí, aniž by prošly schengenskou hranicí. Evropa v podstatě spoléhá při ochraně svých hranic na Turecko, což je absolutně nepochopitelné. Základem by tedy mělo být, aby každý, kdo přichází, přicházel na pozvání. Aby věděl, kam jde, ne jen bezcílně bloudil. Když přichází za prací, tak ví, kam jde, pokud přichází z humanitárních důvodů, a to jen dočasně, pak jde do azylového domu. Takže opět musí vědět, kam míří.
Evropa pak musí mít společnou armádu, aby mohla bránit základy evropské myšlenky, což jsou volné pohyby zboží, služeb či kapitálu. A to jde jen ve chvíli, kdy jsou ochráněné vnější hranice. A to nezvládnou samostatně armády jednotlivých zemí, a už vůbec ne NATO, kde je třeba Turecko, u nějž je teď otázkou, jestli chráníme společné hodnoty s ním, nebo potenciálně proti němu. A NATO by se mělo především proměnit z dnešního obranného na útočný pakt. Protože pokud jednotlivé armády států, které jsou v Alianci, občas útočí na nějaký stát v rámci boje proti terorismu, tak by bylo lepší, aby to koordinovalo NATO na centrální úrovni.
LN A český postoj k migraci, kdy se v podstatě bráníme téměř jakémukoliv příchodu uprchlíků, je podle vás tedy správný?
Po posledních otřesných událostech v Evropě jsem se jen utvrdil v tom, že Česká republika by už neměla přijmout žádného migranta z Blízkého východu a Afriky. Evropa se musí začít bránit tomu, aby tu vznikla další velká komunita imigrantů z Blízkého východu. Podívejte se na to, co se děje ve Francii nebo Německu – ať už jde o druhé, třetí generace migrantů, nebo frustrované žadatele o azyl. A to jsou země, které jsou na soužití s lidmi z této kultury zvyklé. U nás je to něco úplně neznámého. My tady máme tradici migrace slovanské, tedy hlavně Ukrajince. A také Vietnamce. A tuto tradici máme podporovat. Zejména kvůli českým firmám, které aktuálně hledají tisíce lidí na volná pracovní místa, která nejsou schopné obsadit. Evropa má jedinou šanci, jak se s migrací vypořádat, a to je vyřešit problémy v Sýrii a Libyi, aby tam byl mír a lidé neutíkali. A to je úkol nejen pro Evropu, ale také pro OSN a její bezpečnostní radu a rozhodně to nepůjde vyřešit bez jednání a spolupráce s Ruskem.
Mám pocit, že u paní Zelienkové jde spíše o ženský souboj, jaký jsem v hnutí zažil už několikrát. Nejdřív ministryně Válková s náměstkyní Marvanovou, pak primátorka Krnáčová s pražskou předsedkyní Kleslovou a teď toto. Paní Jermanová měla spory s paní poslankyní. A ta teď vidí svůj ideál v panu Kalouskovi a TOP 09.
LN Nebylo by pro tato jednání výhodnější zrušit protiruské sankce?
Samozřejmě, že sankce měly své opodstatnění. Nicméně Evropa očividně není schopná řešit více krizí najednou, měla by si tedy říct, co je pro ni důležitější. Například bez Ruska konflikt v Sýrii a uprchlickou krizi nevyřešíme. Pro mě je rozhodně větším nebezpečím migrační vlna a terorismus. Evropa by měla být schopna vrátit se k diplomatickým rozhovorům s Ruskem. Sankce jsou samozřejmě problém i pro české firmy, protože zlikvidovaly koupěschopnost Rusů.
Nicméně sankce byly protiopatřením po obsazení Krymu, čemuž rozumím. Ale nerozumím přístupu Evropy k Rusku. Když je tedy hrozbou, proč se podle toho Evropa nechová systematicky? Když je tsunami v Japonsku a zasáhne to jadernou elektrárnu, začne v Německu kancléřka Angela Merkelová zavírat jaderné elektrárny. Ekologové křičí, že hnědouhelné doly jsou velkou zátěží, tak je taky zavřeme. A co to má za následek? Vede nás to k větší závislosti na ruském plynu.