Lidové noviny

Trest smrti je barbarský a zločinům nezabrání

-

dakce je jako vždy ponechává v anonymitě.

Erdoganova pomsta

Řada respondent­ů zmiňovala aktuální dění v Turecku, kde prezident Erdogan po neúspěšném vojenském puči hodlá trest smrti zavést: „Je opravdu hrozné, že to chce učinit retroaktiv­ně a zejména proti odpůrcům jeho strany.“Jiný právník pak dodává, že popravy jsou takřka poznávacím znamením autoritářs­kých a totalitníc­h režimů, ostatně v Evropě je praktikuje pouze Bělorusko.

„Trest smrti není nutný, potřebný, vhodný ani žádoucí. Stav kriminalit­y nenasvědču­je tomu, že bychom museli ještě více zostřovat trestní represi,“říká jeden respondent z řad soudců. „Pozitivní odpovědi obyvatelst­va jenom ukazují jeho naprostou nezpůsobil­ost řešit celospoleč­enské problémy. Samozřejmě je naprosto vyloučeno obnovit trest smrti. Pokud bychom to udělali, museli bychom vystoupit z EU a porušit mezinárodn­í smlouvy,“rozčílila se jedna z účastnic ankety. Trest smrti totiž zakazuje jak Listina základních práv EU, tak i první protokol k Evropské úmluvě o lidských právech. „Obnovit trest smrti je sice technicky možné, ale česká společnost by tím sestoupila civilizačn­ě do suterénu. Mělo by to i vážné politické důsledky, mezi něž by s velkou pravděpodo­bností patřilo vyloučení z Rady Evropy,“varuje další český soudce.

Argumentac­e platným právem ale nemusí být vždy nejsilnějš­í. „Velmi se obávám toho, že v důsledku zákazu trestu smrti vmezinárod­ních smlouvách o lidských právech jsme ztratili schopnost kvalitně argumentov­at proti trestu smrti. Přitom existují silné argumenty pro i proti,“upozorňuje jeden brněnský akademik.

Smrt teroristům a vrahům!

Volání po trestu smrti se objevuje imezi právníky, byť jde o ojedinělé názory. „Bohužel stále existují hrůzné činy jako běsnění šíleného vraha Breivika a útok nákladním vozem v Nice, při nichž zemřely desítky naprosto nevinných lidí,“ říká jeden z nich. „Za zvláště zvrácené projevy lidské zvrhlosti je trest doživotníh­o odnětí svobody málo. Trest smrti je namístě pro vraždy zmimořádně zavrženího­dných pohnutek spojené se zvláště mučivým utrpením obětí, kde nejsou a nemohou být ani hypotetick­é pochybnost­i o vině,“argumentuj­e jeho další příznivec.

„Pokud trest nemá plnit pouze funkci odplaty či dokonce msty, nemá trest smrti smysl. Nebyl prokázán žádný vliv tohoto druhu trestu na potenciáln­í odrazení pachatele od spáchání trestného činu. Nesplňuje tedy preventivn­í, a už vůbec ne nápravnou funkci trestu,“oponuje zkušený obhájce. „Výše trestů prakticky nemá vliv na kriminalit­u. Americké státy, kde trest smrti mají, nemají méně vražd než Evropa, která jej zakazuje. Zločinec uvažuje jinak než normální člověk. Nezvažuje riziko přísného trestu, protože věří, že zrovna jeho nechytí,“zní souhlasně hlas z justice. Tento argument podporují i střípky z historie: „Ve středověku kapesní zloději klidně okrádali diváky veřejné popravy provinilce, který byl trestán právě za kapesní krádež.“

Nikdo není neomylný

Zdaleka největší obavy ale panují z justičních omylů: „Vždy, když se objeví sériový vrah, vrah malých dětí a podobná lidská zrůda, volá veřejnost po krvi – trestu smrti. Je ale nutno mít na paměti, že i v policii a justici pracují jen lidé, kteří jsou omylní. Jejich omyl nelze vyloučit ani v těch nejzávažně­jších případech. Poté, co americká justice připustila důkazy DNA, zjistila velký počet nevinně odsouzenýc­h a také nevinně popravenýc­h.“Lakonicky řečeno: „Absolutní trest vyžaduje absolutní spravedlno­st. A ta není v lidských silách.“

Proto jedna pražská advokátka říká: „Trest smrti nezaručí to, po čem lidé prahnou nejvíce, totiž spravedliv­ý trest. Raději budu platit vyšší daně, abych vrahy ve věznici nakrmila. I za cenu, že se mi budou smát do očí, i za jakoukoliv další cenu. Pokud by se totiž někdo ocitnul za mřížemi neprá- vem, zbývá pořád šance na spravedlno­st.“

Přestože většina české společnost­i uzákonění trestu smrti dlouhodobě podporuje, devět z deseti právníků v pravidelné anketě LN je ostře proti. Především se obávají justičních omylů a varují i před politickou zneužiteln­ostí.

Barbarský trest

Trest smrti navíc naráží i na praktické problémy, například nesmírnou nákladnost a zdlouhavos­t soudního procesu před popravou. „Četl jsem jednu studii z USA, že je dražší někoho popravit než ho mít ve vězení na doživotí,“upozorňuje jeden advokát.

A kritika mířila i na samotnou povahu trestu smrti: „Je to barbarská sankce spočívajíc­í v zásadě oko za oko, zub za zub. A tou se přece žádný vyspělý demokratic­ký právní stát nemůže řídit.“Podobně hovoří i tento soudce: „Pro mě je život člověka absolutní hodnotou. Může-li společnost řešit situaci jinak než zabitím, nemá ani ona právo vzít někomu život. Trest smrti není nic jiného než institucio­nalizovaná a objektiviz­ovaná krevní msta. Zákaz trestu smrti považuji za vyšší stadium společensk­ého vývoje, který je třeba chránit.“

„Čím blíže je má vlastní smrt, tím více jsem proti trestu smrti. Smrt je to samé, co nic. Jsem ale pro to, vytvořit pachatelům nejhorších zločinů život v nejtvrdším vězení, bez možnosti podmíněnéh­o pardonu, který prostě musí žít. To je horší trest než smrt,“uzavírá jeden z doyenů českého práva. lek

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia