Švédsko bude zjišťovat věk žadatelů o azyl

Až 70 procent nezletilých běženců, kteří loni požádali ve Švédsku o azyl, zřejmě uvedli nižší věk, než jaký mají ve skutečnosti. Vláda chce nyní tyto případy zpětně přezkoumat.

STOCKHOLM/PRAHA V žádné jiné evropské zemi nepožádalo v roce 2015 o azyl tolik nezletilých jako ve Švédsku. Loni jich bylo 35 250, přičemž drtivá většina z nich neměla u sebe doklady. Imigrační úředníci se tak při registraci museli spoléhat na to, jaký věk jim uvedou sami běženci.

Otázka věku je klíčová z několika důvodů: nezletilí utečenci mají v porovnání s dospělými nárok na lepší ubytování, stát jim garantuje školní docházku, především ale mají výrazně vyšší šanci, že jejich žádosti o udělení azylu bude vyhověno a budou moct ve Švédsku zůstat.

Již delší dobu se proto spekuluje, že řada běženců právě kvůli tomu záměrně uvádí nižší věk. Vláda ve Stockholmu proto rozhodla, že do konce roku se podrobí zhruba 18 tisíc běženců lékařské prohlídce s cílem ověřit jejich skutečný věk.

Švédové přitom vycházejí ze zkušeností svých skandinávských sousedů. Například Norsko nechalo loni znovu přezkoumat věk tří čtvrtin běženců, kteří se původně prohlašovali za mladší 18 let. Přitom se zjistilo, že každý třetí z nich lhal a byl ve skutečnosti starší. Když Norsko v důsledku toho zavedlo standardizované lé- kařské kontroly, jež měly stanovit pravděpodobné stáří běženců, začal počet nezletilých výrazně klesat. Podobnou praxi se srovnatelným výsledkem zavedli i Finové a Dánové.

Švédsko se něčemu podobnému naopak dlouho bránilo. Jeho vláda poukazovala mimo jiné na fakt, že diagnostické metody jako například rentgenování kostry či chrupu vykazuje údajně vysokou chybovost.

Za změnou postoje je ale s největší pravděpodobností interní zpráva švédského úřadu pro migraci, jež unikla na veřejnost. V ní se konstatuje, že každé zařízení pro běžence postupuje při ur- čování věku žadatelů o azyl jinak a dosavadní procedura se často rovná „loterii“. Kromě toho musí migrační úředníci dle dosud platných směrnic Úřadu pro zdravotní a sociální záležitosti v případě pochybností o věku rozhodnout ve prospěch žadatele, to znamená stanovit jeho věk jako nižší.

Migrační úřad proto odhaduje, že až 70 procent běženců, kteří při registračním pohovoru uvedli, že jsou nezletilí, mohli říci nepravdivý údaj.

V reakci na to ohlásil ministr spravedlnosti a migrace Morgan Johansson změnu kurzu. Zadal vládnímu Úřadu pro soudní lékařství, aby vypracoval metodiku určování věku a zároveň začal co nejrychleji s přezkoumáním sporných případů. „Je nejvyšší čas vnést do systému pořádek,“citoval ho veřejnoprávní rozhlas.

V polovině července navíc vynesl nejvyšší soud země výrok, jež by mohl mít na určování stáří běženců důležitý dopad. Šlo o případ těžkého ublížení na zdraví, jehož se měl dopustit muž původem z Alžírska. Neměl žádné doklady a před soudem tvrdil, že mu bylo v době spáchání činu 16 let. Nejvyšší soud ale na základě rentgenového snímku pachatelova chrupu rozhodl, že mu bylo v době spáchání zločinu již 20 let. Na základě toho pak jeho původní trest dokonce ještě zpřísnil, neboť se na něj měla dle soudců již vztahovat sazba pro dospělé.

Švédsko, které bylo dlouho známé pro své liberální azylové zákony, začalo koncem loňského roku výrazně zpřísňovat pravidla. Reagovalo na skutečnost, že loni přišlo do země 163 tisíc běženců, což bylo v přepočtu na obyvatele nejvíc v Evropě.

Pro letošek činí prognóza 35 tisíc uprchlíků, mezi nimiž by mohly být až tři tisícovky nezletilých. V rozhovoru pro agenturu TT to uvedl šéf státního migračního úřadu Anders Danielsson s tím, že za poklesem počtu běženců je nejenom zpřísnění azylových zákonů ve Švédsku, ale podepsaly se na něm i dohoda, již na jaře uzavřela Evropská unie s Tureckem, i uzavření takzvané balkánské trasy.

Když Norsko zavedlo standardizované lékařské kontroly, jež měly stanovit pravděpodobné stáří běženců, začal počet nezletilých klesat